Bez očkování se roušek nezbavíme, varuje Merkelová. Potíže hlásí nemocnice u hranic s ČR

Merkelovou o komentář k očkování požádal poslanec Uwe Witt z opoziční Alternativy pro Německo (AfD). Tato strana vládu dlouhodobě kritizuje za karanténní opatření, která považuje za přehnaná. Vystupuje také proti plošné povinnosti nosit roušky. V minulosti AfD opakovaně podpořila protikaranténní demonstrace, kterých se zúčastnili nejen kritici konkrétních kroků, ale také radikálové či zastánci spikleneckých teorií.

Proti koronaviru bylo vyvinuto několik typů vakcín. Za ty nejúčinnější jsou označovány takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny, které s pomocí genetické informace o viru sdělí lidskému imunitnímu systému, jak se bránit.

Řada lidí o bezpečnosti mRNA vakcín pochybuje a obává se genetických změn. Odborníci takovou možnost vylučují a mRNA naopak označují za zlom v oboru vakcinace a za naději v boji proti rakovině a dalším dosud nevyléčitelným nemocem.

Merkelová dnes na Wittovu otázku odpověděla, že vláda samozřejmě lidem poskytne informace o původu vakcín. "Z vaší otázky cítím, že asi nejste přílišný příznivec očkování," uvedla. "Pokud se ale nenechá naočkovat dostatek lidí, budeme muset ještě velmi dlouho nosit roušky," upozornila. Za minimální cíl uvedla proočkovanost populace 83milionového Německa z 65 až 70 procent.

Merkelová zopakovala, že povinnost očkování proti koronaviru se nechystá, každý se tak bude moci sám rozhodnout, zda vakcinaci podstoupí. "A prosím vás, nemluvte o očkovací látce manipulující s geny. Je to látka, která obsahuje genetické části," dodala na Wittovu adresu k mRNA vakcíně.

Nemocnice v Žitavě musela kvůli náporu třídit pacienty

Klinika v saské Žitavě u hranic s Českou republikou musela přikročit k nouzovému třídění pacientů s nemocí covid-19, protože nemá kyslík pro každého. Během úterní veřejné videodebaty to řekl tamní šéflékař Mathias Mengel. Nemocnice dnes sdělila ČTK, že je na personálním limitu, ale že každému pacientovi poskytuje nejlepší možnou péči a pokud to není možné, nechá ho přeložit do jiného zařízení. 

"V uplynulých dnech jsme se již několikrát dostali do situace, kdy jsme se museli rozhodnout, kdo dostane kyslík a kdo ne," řekl Mengel o tom, že lékaři musí pacienty třídit. Opatření, které je známo jako triáž, je používáno ve válečné medicíně a při zvládání rozsáhlých katastrof či neštěstí. Získat místo pro pacienty v jiné nemocnici ale není snadné. "Jsme v ohnisku nákazy, mnohé nemocnice vůbec nepřijímají," dodal lékař.

Mengelova slova vyvolala v médiích rozruch, protože to bylo poprvé za pandemie, co některá z německých nemocnic musela pacienty takovým způsobem třídit.

Tisková mluvčí žitavské nemocnice Jana-Cordelia Petzoldová dnes v prohlášení uvedla, že v debatě skutečně padlo slovo triáž. Důvodem kritického stavu na klinice však podle ní není plná kapacita lůžek, ale především nedostatek personálu.

Česká republika jedná s Německem o případné pomoci nemocnicím. "Sasku jsme pomoc nabízeli jak s pacienty, tak případně s materiálem. Německo se zatím rozhodlo tuto pomocnou ruku nevyužít," uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček. "Máme jednání pravidelně každý týden, takže věřím, že se na nás naši sousedé v případě nouze obrátí," doplnil.

"Každý pacient, který do naší nemocnice přijde, dostane tu nejlepší léčbu," ujistila klinika. V případech, které by znamenaly překročení kapacitní hranice, budou pacienti přeloženi do jiných nemocnic. Německá média uvádějí, že v případě Saska jsou nemocní běžně převáženi z menších místních nemocnic na kliniky v Drážďanech a Lipsku.

V rozhovoru s ČTK Petzoldová řekla, že neví o tom, že by žitavská nemocnice kvůli kapacitní nouzi převážela některé pacienty do Česka.

Žitava je součástí okresu Görlitz (Zhořelec), který patří k nejvíce zasaženým v Německu. Institut Roberta Kocha (RKI) udává, že je zde hlášeno takřka 533 nových případů na 100.000 obyvatel během sedmi dní. Nejpostiženějším německým okresem je sousední Bautzen (Budyšín), kde incidence dosahuje 631 nových případů na 100.000 obyvatel za sedm dní.