Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Britský velvyslanec se nakazil v zemi, která popírá výskyt koronaviru

Rozhovor

Pro personál je to obrovský stres, pacientů s těžkou pneumonií je až 10x více, říká vrchní sestra z covidového oddělení

ROZHOVOR - Měla na oddělení i maminku po porodu, nejvíce jí ale v hlavně utkvěl pacient, jehož stav se zlepšil natolik, že mohl být přeložen, následně se ale opět zhoršil a po návratu na její pracoviště zemřel. Terezie Koníčková zastává pozici vrchní sestry na oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ARIM) v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila, jak složitá je práce s pacienty, kteří kvůli covidu-19 bojují o život, a jaký má současná situace vliv na zdravotnický personál.

Vláda povolila půlnoční mše, zákaz vycházení v noci na Silvestra platí

Vláda umožní o Štědrém dni věřícím účastnit se půlnočních mší, přestože má kvůli epidemii koronaviru platit zákaz vycházení z domu. V kostelech bude ale možné využít jen pětinu míst. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dnes po mimořádném zasedání vlády novinářům řekl, že o záležitosti diskutoval s pražským arcibiskupstvím. Lidi, kteří se na půlnoční mše vydají, vyzval k užití roušky či respirátoru. Úlevu ze zákazu nočního vycházení vláda nepřijala pro oslavy přelomu roku.

Francouzský prezident Macron se nakazil koronavirem

Francouzský prezident Emmanuel Macron má pozitivní test na koronavirus, kvůli kterému půjde na sedm dní do domácí karantény a pracovat bude z domova. Všechny jeho pracovní schůzky v nadcházejících dnech, které by vyžadovaly fyzickou účast, včetně plánované cesty do Libanonu, jsou zrušené, píší francouzská média s odvoláním na prohlášení Elysejského paláce. Ten později uvedl, že prezident se nakazil nejspíše minulý týden na summitu EU v Bruselu.

Počet obětí koronaviru narůstá, zákaz vycházení o silvestrovské noci

Americký viceprezident Mike Pence se společně se svojí manželkou Karen nechá v pátek před zraky veřejnosti naočkovat vakcínou proti covidu-19. Jeho kancelář to ve středu oznámila s tím, že cílem je posílit důvěru ve vakcíny. Něco podobného plánuje i nastupující šéf Bílého domu Joe Biden.

Rakousko začne očkovat 27. prosince, Německo rozdělí obyvatele do šesti tříd

V Rakousku se s očkováním proti covidu-19 začne 27. prosince. Na twitteru to dnes oznámil kancléř Sebastian Kurz. Dnes ráno předseda vlády ještě tvrdil, že by se vakcína firem Pfizer a BioNTEch mohla v Rakousku začít aplikovat už na Štědrý den. Za posledních 24 hodin Rakousko zaznamenalo dosud nejvyšší denní počet úmrtí s covidem-19. Zemřelo 218 pacientů.

Česko není pro Rakušany bezpečné. Po příjezdu do země karanténa

Rakouské ministerstvo zahraničí rozšíří od 19. prosince varování před cestováním kvůli sílící pandemii na téměř všechny země světa. Po příjezdu z rizikových zemí musí lidé do desetidenní karantény.

Epidemie dál zrychluje, vláda přesto chce na Štědrý den otevřít obchody

Epidemie v Česku dále zrychluje. Vláda chce prodloužit nouzový stav do 22. ledna. Rizikový index protiepidemického systému PES je blízko hranice nejvyššího, pátého stupně. Opatření v Česku se v pátek přesunou ze třetího do čtvrtého stupně.

Očkování v EU začne od 27. prosince, oznámila Ursula von der Leyenová

Očkování proti koronaviru začne v zemích Evropské unie 27. prosince a dvou dnech po něm následujících. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) chce podmínečné povolení pro první vakcínu od firem Pfizer a BioNTech vydat příští pondělí a některé unijní země již oznámily, že začnou očkovat hned po Vánocích.

Přibylo 8235 případů koronaviru, epidemie v ČR má přes 10 tisíc obětí

V Česku zemřelo od začátku epidemie už více než 10.000 lidí, kteří se prokazatelně nakazili novým typem koronaviru. Počet potvrzených případů nemoci covid-19 přesáhl 600.000 případů. Ve středu testy odhalily 8235 nových případů, o 1822 více než ve stejný den předchozího týdne. Zároveň je to nejvyšší denní nárůst od 11. listopadu.

Blatný: Typ vakcíny proti koronaviru si nebude možné vybírat

Typ vakcíny proti koronaviru si podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nebude možné vybírat. Důvody jsou technické, nebude narušeno zákonem dané právo na volbu péče, řekl dnes novinářům. Na možný rozpor se zákonem o zdravotních službách upozornil například odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál.

Experti: Testování na koronavirus před očkováním nedoporučujeme

Česká vakcinologická společnost testování na covid-19 před podáváním vakcíny nedoporučí. Obecně se mají očkovat jen zdraví lidé, před podáním vakcíny tak budou lidé dotazováni na příznaky. Podání vakcíny nakaženému bez příznaků neuškodí. Na dotaz ČTK to uvedl předseda odborné společnosti Roman Chlíbek, který je také šéfem pracovní skupiny na ministerstvu zdravotnictví.

Vánoce v éře koronaviru: Státy udělují výjimky z restrikcí, experti mají obavy z 3. vlny pandemie

Řada evropských zemí se kvůli rostoucímu počtu nakažených rozhodla před koncem roku zpřísnit opatření proti šíření koronaviru. Veřejný život v posledních dnech výrazně omezily například Německo, Nizozemsko či Dánsko. Odborníci varují, že by setkávání příbuzných a známých o vánočních a novoročních svátcích mohlo stát na počátku třetí pandemické vlny. Vlády ale přesto nechtějí lidi o Vánoce zcela připravit, a na sváteční dny tak přichystaly řadu výjimek.

Supermarkety otevřené, muzea zavřená? Opoziční anticovid tým chce, aby Blatný zveřejnil index rizikovosti

Opoziční expertní tým ODS, KDU-ČSL a TOP 09 považuje opětovné uzavření fitness center za nelogické. Požaduje po ministru zdravotnictví Janu Blatném (za ANO), aby zveřejnil index rizikovosti. Takzvaný anticovid tým to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Fitness centra se znovu zavřou v pátek po přechodu České republiky do přísnějšího čtvrtého stupně protiepidemického systému PES.

"Nechte nakazit co nejvíc Američanů." Poradce dosazený Trumpem prosazoval hromadnou imunitu

Někdejší vědecký poradce amerického ministerstva zdravotnictví Paul Alexander doporučoval vsadit na hromadnou imunitu a nechat nakazit koronavirem co největší množství Američanů. Napsal to server Politico, podle nějž Alexandera do funkce dosadil prezident Donald Trump.

Dobrovolný test na koronavirus podstoupilo první den 15 499 Čechů, zájem neopadá

Za první den dobrovolného antigenního testování na koronavirus přišlo podle dat Chytré karantény uveřejněných na twitteru 15.499 lidí. Na dnešní den je objednáno přes 16.000 lidí, počet ještě roste.

Starosta Charkova zemřel na koronavirus, v roce 2014 ho postřelili

V Německu zemřel s onemocněním covid-19 starosta ukrajinského velkoměsta Charkova Hennadij Kernes. Informují o tom ukrajinská média s odvoláním na Kernesova přítele a podnikatele Pavlo Fukse. Jednašedesátiletý politik se poslední měsíce léčil kvůli koronaviru v berlínské klinice Charité. V roce 2014 přežil atentát, kdy ho neznámý útočník střelil do zad. Kernes byl od té doby upoután na invalidní vozík.

Leták ministerstva na podporu očkování je propadák. Četlo ho jen 1 procento lidí

Ministerstvo zdravotnictví se na poslední chvíli rozhodlo začít s osvětovou kampaní podporující očkování proti koronaviru. Propagační leták se ale nesetkal s úspěchem, na sociálních sítích sklidil výsměch, mezi politiky kritiku, a jak ukazuje průzkum společnosti Behavio, obecně se těší velkému nezájmu.

Blatný pohrozil: Nárůst hospitalizací může znamenat pátý stupeň PES

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nevyloučil to, že při zhoršení počtů lidí s koronavirem v nemocnicích, bude navrhovat přesun do nejpřísnějšího pátého stupně skóre protiepidemického systému PES. Očekává, že i bez zhoršení situace bude o Vánocích v nemocnicích asi 6000 lidí. Zhoršení by mohlo znamenat až 10.000 hospitalizovaných a kolem 15.000 nových případů denně.

Vznikl nový web. Snaží se omezit šíření dezinformací o koronaviru

Omezit šíření zkreslených a zavádějících informací k epidemiím včetně nynější koronavirové je cílem webu Infomore.cz, který společně spouštějí Fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta brněnské Masarykovy univerzity a společnost Newton Media. Web chce odhalovat neadekvátní práci novinářů s daty, využití nevhodných příkladů a srovnání nebo nedostatečnou znalost lékařské terminologie.