Školky hlásí nárůst případů koronaviru. Děti nemají hygienické návyky a snadno nakazí dospělé, říká Jágrová

Problémy s hygienou jsou pro předškolní zařízení charakteristické. „U nejmenších jen těžko zabráníte, aby u nich nedocházelo ke kontaktu a udržovali předepsaný dvoumetrový rozestup. Proto zde dochází ke komplikacím,“ míní ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová.

Koronavirus například donutil zavřít mateřskou školu v pražských Klánovicích. Onemocněl i tamní personál. „Celková bilance se vyšplhala na patnáct pozitivních zaměstnanců, z toho sedm s těžším průběhem a další tři zaměstnanci nemocní jiným respiračním onemocněním. V současnosti ještě probíhá testování rodinných příslušníků zaměstnanců, kterým se v mnoha případech onemocnění také nevyhnulo,“ píše na stránkách klánovické mateřské školy její ředitelka Dana Radinová.

Zařízení by mělo otevřít až v pondělí 4. ledna příštího roku. „Po dohodě s naším zřizovatelem, kterým je Městská část Praha-Klánovice, jsme dospěli k závěru, že školku do konce kalendářního roku 2020 již neotevřeme. Na provoz nemáme potřebné kapacity jak mezi pedagogy, tak hlavně mezi nepedagogickými pracovníky,“ vysvětluje Radinová, proč předškolní zařízení osiří.

Jágrová připouští, že mateřské školy by se mohly stát dalším ohniskem nákazy. „Určité riziko zde samozřejmě hrozí, protože děti žijí ve školce v určité komunitě, z níž pak jdou do své rodiny, kde mají sourozence, a tak se onemocnění může šířit.“ Podle lékařky je vše komplikované i tím, že předškoláci jsou bezpříznakoví, a tak více jak polovina dětí ve věkové kategorii 0 až 5 let nemá žádné obtíže. „Proto na nich ani nelze vypozorovat, že jsou infekční. Pokud tedy mají s dospělými těsnější kontakty, což je v tomto věku časté, tak je logické, že onemocnění snáze přenášejí,“ varuje.

Děti mají v sobě na viry protilátky, u koronaviru to však neplatí. „Koronavirus tady nikdy nebyl, a tak protilátky na něj těžko někdo může mít,“ vysvětluje Jágrová. U jiných virů ale jimi disponují. Expertka upozorňuje, že imunitní systém dětí zraje s věkem, ale později už není tak silný a ubývá. „Děti si běžně protilátky vytvářejí, ale záleží na tom, jak často se s infekcí setkají. Pokud se jedná o běžně vyskytující se respirační viry v populaci, pak je pravdou, že nemocnost u druhého stupně základní školy je výrazně nižší než u dětí na prvním stupni a u mateřských škol, protože ti starší se s viry už setkali a protilátkami tak disponují,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz  ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová.