Komentář lékaře: Proč vlastně někteří zastánci psychosomatiky útočí na medicínu?

KOMENTÁŘ VLADISLAVA CHVÁLY - Určitě jste to taky někdy zažili. Pozvali jste řemeslníka, aby něco v bytě opravil, on věc prohlédl a první, co prohlásil bylo: „Proboha, který pitomec vám to tady nainstaloval?!“ Nevím jak Vám, ale mně to rozhodně moc důvěry v takového řemeslníka nepřidá. Co vede lidi k tomu, aby se snažili zvýšit svůj kredit ne tím, jak dobře věc udělají, ale tím, že plivnou na práci toho druhého? Je to snazší než něco udělat dobře?

Bohužel se to netýká jen opravářů aut, zedníků nebo instalatérů, (a zažil jsem to i s uklízečkou: „Proboha, kdo vám tady uklízel?!“), ale i nás lékařů. Většinu lidí před takovým znejišťujícím výrokem lékaře naštěstí chrání jistá stálost a věrnost jednomu lékaři ve zdravotnickém systému, ale čím je lékařů více, a čím záhadnějším problémem člověk trpí, tím více riskuje, že se dozví něco jako: „Proboha, kdo vám tohle operoval!?“ Jistě, v zemi, kde se lékaři neučí ani základům komunikace, nebude o takové situace nouze.

Ale naprostou záhadou mi je, proč se sžíravé kritiky medicíny v médiích často dopouští lidé, kteří se ohánějí svým zájmem o psychosomatickou medicínu. Hnízdil, Vojáček, Klímová. To jsou dnes mediální hlasy, přes které společnost vnímá psychosomatickou medicínu. Ne že by byli jejími oficiálními představiteli. Jen jsou hodně slyšet a hodně se jí ohánějí, formálním vzděláním v psychosomatice často ani neprošli. Hnízdil jistě pomohl téma zviditelnit, ale dnes si už dělá jen reklamu na úkor psychosomatiky, a té dělá spíš medvědí službu.

Když pak prosazujeme vzdělávání lékařů v psychosomatice na oficiálních místech, narážíme na velký odpor především kvůli jeho výrokům. „Aha, psychosomatika?! To je ten Hnízdil?!“ zvedají obočí všichni, se kterými na úřadech jednáme. Skandál kolem Jarmily Klímové ani nemusím připomínat! Kromě toho, že říkají lidem, aby žili zdravěji, a všímali si třeba svých vztahů více než bolestí, útočí na celou medicínu. Stejně, jako ti zmínění řemeslníci: „Paninko, kdo vám proboha tohle poradil?!“

Ne že by na naší medicíně nebylo co kritizovat. Ale to je snad možné i z pozice běžného odborníka, nebo ne? Dokonce by nejspíš bylo věrohodnější a účinnější, kdybychom měli odvahu psát a mluvit o tom, co klasické medicíně schází, jak často vázne komunikace s pacienty a že na ni nemáme dostatek potřebného času, nebo jaké léčebné postupy bychom rádi změnili a z různých důvodů to nejde. Kritika ale nebývá v naší branži moc populární téma, přestože diskuse na konferencích bývají často bouřlivé.

Typický začátek takového „diskusního“ příspěvku začíná: „Nejhorší na tom, co jste říkal, pane kolego, je…“ a následuje cokoli, co udělá z přednášejícího naprostého pitomce. To nebývá ovšem pokus o zlepšení oboru, ale obvykle jen zápas o pozici v hierarchii mezi odborníky.

Když přijde kritika zvenčí, třeba od Ivana Illicha (Ivan Illich: Limity medicíny, 2012), Stanislava Komárka (Stanislav Komárek: Spasení těla. Moc, nemoc a psychosomatika. Ml. Fronta, 2005) nebo nejnověji od Timothy Snydera (Timothy Snyder: Nemocná Amerika, 2020), lékařská komunita se jen stáhne do obrany, jako by se nás to netýkalo. Výsledkem takové kritiky pak je jen vzestup nedůvěry lidí k medicíně a možná i k vědě obecně. To by nemuselo tolik vadit, je dobré, když jsou lidé opatrní a spoléhají se více sami na sebe než na „všemocného“ pana doktora.

Ale pokud rostoucí nedůvěra zhorší šanci medicíny uspět v rozsáhlé pandemii, začíná to být velký problém. Zažíváme to, nikoli jen u nás, s očkováním. Co je nám platné, že umíme v neuvěřitelně krátkém čase vyrobit očkovací látku, která by mohla zastavit pandemii nového coronaviru, když nedůvěra lidí znemožní aplikovat ji v takovém rozsahu, v jakém by to bylo třeba? Nejspíš si za to můžeme sami.

Typickou ukázkou strachu celé populace, se kterým by bylo třeba pracovat a neděje se to, je neustálé omílání významu a důležitosti očkování. Zde se míjí příčina a důsledek. Pediatři ve svých ambulancích marně vysvětlují potřebnost očkování a jejich profity pro děti. Možná by bylo lepší pracovat s úzkostí a strachem matek, vnímat jejich volání po autonomii a porozumět tomu, že chtějí o svých dětech „samy rozhodovat“. Že se chtějí na diskuzi spolupodílet. Z psychologie víme, že dítě prožívá matčiny silné emoce skrze ni a spolu s ní. Pro lékaře orientovaného v psychosomatice, není nepochopitelné, že emoční stav dítěte ovlivňuje reakci jeho organizmu na očkování. Kdybychom více pracovali s úzkostí a strachem matek, nežádoucích účinků by bylo méně. A kdybychom ho brali vážně i při výzkumu, dávno bychom rozuměli tomu, proč je v populaci takový odpor k očkování, tomu nejlepšímu, co medicína vynalezla.

Bio-psycho-sociální přístup, který zní v definici zdraví a nemoci dle WHO, v běžné lékařské praxi u nás chybí a zůstává většinou jen na papíře. Ano, to je ta psychosomatika. Psychosomatika, která zlepšuje naši medicínu zvyšováním schopností lékařů domlouvat se se svými pacienty, schopností porozumět nejen biologickým, ale také psychosociálním aspektům stonání. Ta medicína, která učí lékaře být svým pacientům dobrým průvodcem v jejich stonání, ať je sebetěžší.

Ale plivnout na práci kolegů jen proto, že jsem zahlédl, že nemoci nedělají jen viry a bakterie, ale také naše vztahy, ve kterých žijeme, vede jen k diskreditaci psychosomatického myšlení a hází přes palubu práci mnoha obětavých lékařů v tomhle státě. Jako předseda Společnosti psychosomatické medicíny chci vyzvat tyto samozvané psychosomatiky, aby přestali útočit na ostatní lékaře a dělali si reklamu výhradně dobrou léčbou nejtěžších, totiž psychosomatických pacientů.

Autorem komentáře je MUDr. Vladislav Chvála, vedoucí Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. Rodinný terapeut a expert na psychosomatickou medicínu.

Související

Vladislav Chvála Rozhovor

Vakcína s čipem je nesmysl. Potřebujeme očkovat 100 tisíc lidí denně, říká pro EZ lékař

ROZHOVOR - Už přes rok se lidstvo potýká s pandemií nového typu koronaviru SARS-CoV-2. Vakcínu proti nemoci covid-19 již máme, zároveň se ale vyrojilo mnoho konspirátorů a odpůrců očkování. Šíří například blud, že nás kdosi pomocí čipu ve vakcíně bude sledovat. „Populace dávno fatálně závislá na moderních technologiích se najednou bojí, že bude na někom závislá!?“ podivuje se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz MUDr. Vladislav Chvála, vedoucí Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. Rodinný terapeut a expert na psychosomatickou medicínu.
Vladislav Chvála Komentář

Komentář lékaře: Proč jsme nejlepší na světě v přenosu koronaviru?

KOMENTÁŘ VLADISLAVA CHVÁLY - Už jste se nad tím zamysleli? Proč zrovna Češi, takový malý nárůdek uprostřed Evropy, šikovný a muzikantský (Co Čech to muzikant!), má zdaleka největší přírůstky infikovaných koronavirem! Že by to byla náhoda? Skoro 18 tisíc denně, to nemá nikdo! Co to o nás vypovídá? Jak si to vysvětlit? Podle toho, co se na nás valí z médií, všechno je zavřené, děti doma, školy, divadla, kina, stadiony, bazény, sjezdovky, knihovny, dokonce i galerie, kde ani tak nikdo nebyl, všechno zavřené. Lidé venku v rouškách. Zdravotníci v pohotovosti, nemocnice plné nemocných. Vláda maká, sám premiér se pustil do očkování. Proč to nefunguje zrovna tady v Čechách?

Více souvisejících

Vladislav Chvála (sexuolog) zdraví očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) lékaři Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jan Cimický

Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil

V úterý pokračoval soud s psychiatrem Janem Cimickým, který je od loňska obžalován ze znásilnění a vydírání. Cimický dnes k soudu opět nedorazil. K výslechu se dostavily jeho spolupracovnice, přičemž jedna z nich řekla, že si myslí, že se její kolega ničeho nedopustil. 

včera

včera

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

včera

včera

"Netanjahu ztratil schopnost zastrašit nepřítele." Opozice chce s pomocí vlády sesadit izraelského lídra

Lídr izraelské opozice Jair Lapid vyzval ministry vlády národní jednoty Bennyho Gance a Gadiho Eizenkota, aby pomohli sesadit vládu premiéra Benjamina Netanjahua.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy