Komentář lékaře: Proč vlastně někteří zastánci psychosomatiky útočí na medicínu?

KOMENTÁŘ VLADISLAVA CHVÁLY - Určitě jste to taky někdy zažili. Pozvali jste řemeslníka, aby něco v bytě opravil, on věc prohlédl a první, co prohlásil bylo: „Proboha, který pitomec vám to tady nainstaloval?!“ Nevím jak Vám, ale mně to rozhodně moc důvěry v takového řemeslníka nepřidá. Co vede lidi k tomu, aby se snažili zvýšit svůj kredit ne tím, jak dobře věc udělají, ale tím, že plivnou na práci toho druhého? Je to snazší než něco udělat dobře?

Bohužel se to netýká jen opravářů aut, zedníků nebo instalatérů, (a zažil jsem to i s uklízečkou: „Proboha, kdo vám tady uklízel?!“), ale i nás lékařů. Většinu lidí před takovým znejišťujícím výrokem lékaře naštěstí chrání jistá stálost a věrnost jednomu lékaři ve zdravotnickém systému, ale čím je lékařů více, a čím záhadnějším problémem člověk trpí, tím více riskuje, že se dozví něco jako: „Proboha, kdo vám tohle operoval!?“ Jistě, v zemi, kde se lékaři neučí ani základům komunikace, nebude o takové situace nouze.

Ale naprostou záhadou mi je, proč se sžíravé kritiky medicíny v médiích často dopouští lidé, kteří se ohánějí svým zájmem o psychosomatickou medicínu. Hnízdil, Vojáček, Klímová. To jsou dnes mediální hlasy, přes které společnost vnímá psychosomatickou medicínu. Ne že by byli jejími oficiálními představiteli. Jen jsou hodně slyšet a hodně se jí ohánějí, formálním vzděláním v psychosomatice často ani neprošli. Hnízdil jistě pomohl téma zviditelnit, ale dnes si už dělá jen reklamu na úkor psychosomatiky, a té dělá spíš medvědí službu.

Když pak prosazujeme vzdělávání lékařů v psychosomatice na oficiálních místech, narážíme na velký odpor především kvůli jeho výrokům. „Aha, psychosomatika?! To je ten Hnízdil?!“ zvedají obočí všichni, se kterými na úřadech jednáme. Skandál kolem Jarmily Klímové ani nemusím připomínat! Kromě toho, že říkají lidem, aby žili zdravěji, a všímali si třeba svých vztahů více než bolestí, útočí na celou medicínu. Stejně, jako ti zmínění řemeslníci: „Paninko, kdo vám proboha tohle poradil?!“

Ne že by na naší medicíně nebylo co kritizovat. Ale to je snad možné i z pozice běžného odborníka, nebo ne? Dokonce by nejspíš bylo věrohodnější a účinnější, kdybychom měli odvahu psát a mluvit o tom, co klasické medicíně schází, jak často vázne komunikace s pacienty a že na ni nemáme dostatek potřebného času, nebo jaké léčebné postupy bychom rádi změnili a z různých důvodů to nejde. Kritika ale nebývá v naší branži moc populární téma, přestože diskuse na konferencích bývají často bouřlivé.

Typický začátek takového „diskusního“ příspěvku začíná: „Nejhorší na tom, co jste říkal, pane kolego, je…“ a následuje cokoli, co udělá z přednášejícího naprostého pitomce. To nebývá ovšem pokus o zlepšení oboru, ale obvykle jen zápas o pozici v hierarchii mezi odborníky.

Když přijde kritika zvenčí, třeba od Ivana Illicha (Ivan Illich: Limity medicíny, 2012), Stanislava Komárka (Stanislav Komárek: Spasení těla. Moc, nemoc a psychosomatika. Ml. Fronta, 2005) nebo nejnověji od Timothy Snydera (Timothy Snyder: Nemocná Amerika, 2020), lékařská komunita se jen stáhne do obrany, jako by se nás to netýkalo. Výsledkem takové kritiky pak je jen vzestup nedůvěry lidí k medicíně a možná i k vědě obecně. To by nemuselo tolik vadit, je dobré, když jsou lidé opatrní a spoléhají se více sami na sebe než na „všemocného“ pana doktora.

Ale pokud rostoucí nedůvěra zhorší šanci medicíny uspět v rozsáhlé pandemii, začíná to být velký problém. Zažíváme to, nikoli jen u nás, s očkováním. Co je nám platné, že umíme v neuvěřitelně krátkém čase vyrobit očkovací látku, která by mohla zastavit pandemii nového coronaviru, když nedůvěra lidí znemožní aplikovat ji v takovém rozsahu, v jakém by to bylo třeba? Nejspíš si za to můžeme sami.

Typickou ukázkou strachu celé populace, se kterým by bylo třeba pracovat a neděje se to, je neustálé omílání významu a důležitosti očkování. Zde se míjí příčina a důsledek. Pediatři ve svých ambulancích marně vysvětlují potřebnost očkování a jejich profity pro děti. Možná by bylo lepší pracovat s úzkostí a strachem matek, vnímat jejich volání po autonomii a porozumět tomu, že chtějí o svých dětech „samy rozhodovat“. Že se chtějí na diskuzi spolupodílet. Z psychologie víme, že dítě prožívá matčiny silné emoce skrze ni a spolu s ní. Pro lékaře orientovaného v psychosomatice, není nepochopitelné, že emoční stav dítěte ovlivňuje reakci jeho organizmu na očkování. Kdybychom více pracovali s úzkostí a strachem matek, nežádoucích účinků by bylo méně. A kdybychom ho brali vážně i při výzkumu, dávno bychom rozuměli tomu, proč je v populaci takový odpor k očkování, tomu nejlepšímu, co medicína vynalezla.

Bio-psycho-sociální přístup, který zní v definici zdraví a nemoci dle WHO, v běžné lékařské praxi u nás chybí a zůstává většinou jen na papíře. Ano, to je ta psychosomatika. Psychosomatika, která zlepšuje naši medicínu zvyšováním schopností lékařů domlouvat se se svými pacienty, schopností porozumět nejen biologickým, ale také psychosociálním aspektům stonání. Ta medicína, která učí lékaře být svým pacientům dobrým průvodcem v jejich stonání, ať je sebetěžší.

Ale plivnout na práci kolegů jen proto, že jsem zahlédl, že nemoci nedělají jen viry a bakterie, ale také naše vztahy, ve kterých žijeme, vede jen k diskreditaci psychosomatického myšlení a hází přes palubu práci mnoha obětavých lékařů v tomhle státě. Jako předseda Společnosti psychosomatické medicíny chci vyzvat tyto samozvané psychosomatiky, aby přestali útočit na ostatní lékaře a dělali si reklamu výhradně dobrou léčbou nejtěžších, totiž psychosomatických pacientů.

Autorem komentáře je MUDr. Vladislav Chvála, vedoucí Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. Rodinný terapeut a expert na psychosomatickou medicínu.

Související

Vladislav Chvála Rozhovor

Vakcína s čipem je nesmysl. Potřebujeme očkovat 100 tisíc lidí denně, říká pro EZ lékař

ROZHOVOR - Už přes rok se lidstvo potýká s pandemií nového typu koronaviru SARS-CoV-2. Vakcínu proti nemoci covid-19 již máme, zároveň se ale vyrojilo mnoho konspirátorů a odpůrců očkování. Šíří například blud, že nás kdosi pomocí čipu ve vakcíně bude sledovat. „Populace dávno fatálně závislá na moderních technologiích se najednou bojí, že bude na někom závislá!?“ podivuje se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz MUDr. Vladislav Chvála, vedoucí Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. Rodinný terapeut a expert na psychosomatickou medicínu.
Vladislav Chvála Komentář

Komentář lékaře: Proč jsme nejlepší na světě v přenosu koronaviru?

KOMENTÁŘ VLADISLAVA CHVÁLY - Už jste se nad tím zamysleli? Proč zrovna Češi, takový malý nárůdek uprostřed Evropy, šikovný a muzikantský (Co Čech to muzikant!), má zdaleka největší přírůstky infikovaných koronavirem! Že by to byla náhoda? Skoro 18 tisíc denně, to nemá nikdo! Co to o nás vypovídá? Jak si to vysvětlit? Podle toho, co se na nás valí z médií, všechno je zavřené, děti doma, školy, divadla, kina, stadiony, bazény, sjezdovky, knihovny, dokonce i galerie, kde ani tak nikdo nebyl, všechno zavřené. Lidé venku v rouškách. Zdravotníci v pohotovosti, nemocnice plné nemocných. Vláda maká, sám premiér se pustil do očkování. Proč to nefunguje zrovna tady v Čechách?

Více souvisejících

Vladislav Chvála (sexuolog) zdraví očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) lékaři Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 13 minutami

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy