ROZHOVOR | Vadí mi, že PES neustále žádá nouzový stav. U očkování postrádám osvětu, lži škodí, říká Válek

Tvrdí, že je nutné ho vylepšit, protože jen tak neodběhne. Místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek totiž míní, že protiepidemiologický systém PES nás může ovlivňovat ještě rok. „Pokud očkování všech zájemců bude trvat 270 dní, jak tvrdí nový koordinátor pro očkování Zdeněk Blahuta a pokud k němu dojde až osm týdnů poté, co jej Evropská lékařská agentura (EMA) vyhlásí, pak tady bude PES fungovat ještě další rok,“ má jasno bývalý místopředseda Červeného kříže.

Poslanec nyní s kolegy z anticovidového týmu, jehož je členem, se snaží dospět, jak číslo, podle kterého jednotlivý stupeň PSA nastává, přesně vypočítat. „Podle mě daný výpočet není natolik jasný, aby si člověk z něj dal odvodit, jaký je dnes PES. Údaje musí být validované a důvěryhodné. Výpočet musí zohledňovat rizika, kterým se bráníme, a to je, aby se nenakazili lidé, u nichž by covid-19 měl těžký průběh a nedošlo k zahlcení nemocnic pacienty, kteří by byli infikováni,“ varuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz absolvent Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Profesor radiologie, který je ve Fakultní nemocnici Brno přednostou Kliniky radiologie a nukleární medicíny, se domnívá, že kampaň na očkování proti koronaviru měla běžet už dávno a ministerstvo zdravotnictví by mělo začít co nejrychleji s osvětou, aby vše jednoduše vysvětlilo jako například mýtus, že vakcína má dlouhodobé účinky. „Jedná se o naprostou hloupost. Rozhodně žádné nemá. V kampani by měli rozhodně pomoci také vrcholní politici, a pokud jsou zdraví, měli by si ji nechat aplikovat.“

Poradce ministerstva zdravotnictví, kde vykonává mimo jiné funkci místopředsedy vědecké rady a ve stejné pozici působí v pracovní skupině pro lékařské ozáření, upozorňuje, že vakcína může mít stejné účinky jako kterákoli jiná. „A tak se nesmí píchat pacientům s kontraindikací. Ošetřující lékař by jim měl doporučit, aby počkali na vývoj druhé či třetí vakcíny, která ji mít nebude,“ praví Válek, který na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze vzdělával biomedicínské inženýry.

Člen podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a státní správy odmítá u koronaviru hovořit o vlnách. „U chřipky také nezmiňujeme, zda máme první či třetí vlnu, ale říkáme, že je její sezona. A stejné je to s covidem-19. Virus nabírá na síle na podzim a na jaře, a pokud ho nevymýtíme, bude se cyklus opakovat.“ Zastupitel Městské části Brno-Líšeň postrádá logiku, proč by měly restaurace a bary zavírat ve dvacet hodin večer. „Co je v nich v sedm hodin jiného než v deset večer? Bohužel kabinet Andreje Babiše nepatří mezi vlády, jejichž státy dělají restrikce srozumitelně a předvídatelně,“ vadí Vlastimilu Válkovi.

JE TĚŽKÉ POSOUDIT, V JAKÉM STUPNI SE PŘESNĚ NACHÁZÍME

Pane profesore Válku, co říkáte protiepidemickému systému PES, máte k němu jako lékař i politik výhrady?

Za anticovidový tým, jehož jsem členem, jsme výhrady už opakovaně pojmenovali, a proto jsme systém začali upravovat. Principiálně první výhrada byla, že PES ve všech stupních vyžaduje nouzový stav a neumí definovat stupeň nula. Což jsme ale vyřešili modifikací, jinak jsme jako opozice upravili stupeň nula a jinak, jak by měl vypadat stupeň jedna a dvě. Jsme přesvědčeni, že ve zmíněných stupních by neměl být zapotřebí nouzový stav. Druhou věcí, která mně na systému vadí a na níž pracujeme, je, že jsou ostré hranice mezi jednotlivými stádii. Abych byl srozumitelnější, uvedu příklad. Je to obdobné, jako když máte u zkoušky čtyři otázky, ze tří máte jedničku a z jedné dostanete pětku, tak vás většinou z ní nevyhodí a dostanete náhradní otázku. U PSA je to postavené tak, že pětka ze čtyř otázek, kdy ze tří máte jedničku, znamená posunutí do vyššího stupně, a to si nemyslím, že je šťastné řešení. Prostě není možné, aby tak zásadní změnu na fungování společnosti mohl ovlivnit jeden bod, kterým se režim přesune do jiného stádia, a setrváme v něm například tři dny. A tak u hraničních situací chceme udělat nějakou přechodovou zónu, kde budou zahrnuty další parametry, jež budou zohledňovat, zda nákaza jde nahoru či dolů, a vše bude posuzováno v delším časovém horizontu.

Ze systému ale například není zřejmé, v jakém stupni skončí povinnost nosit roušky a mít karanténu.

Přesně tak, a to je třetí aspekt, k němuž jsme kritičtí. Právě proto si musíme definovat dva cíle, a to, aby se nenakazili ti, u kterých by průběh choroby byl komplikovaný, a za druhé, aby nemocnice nebyly zahlcené pacienty s covidem-19. A tak je logické, že na oba zmiňované body musíme klást důraz, to znamená, že veškerá opatření k tomu musí vést. Z daného pohledu, jak už jste uvedl, je problematická karanténa. Z ekonomického hlediska je obtížná pro lidi, kteří v ní jsou, neboť nemohou chodit do zaměstnání. Je problematická rovněž organizačně pro podniky, jež mají pracovníky v karanténě. A samozřejmě stojíme před společenským problémem, protože řada lidí si zvykne, že dostávají peníze a nemusejí chodit do práce. A když karanténa trvá dlouho, pak si mnozí řeknou, co by vlastně dělali v zaměstnání, když vše mohou vyřešit z domova přes internet. Nemyslím si, že karanténa v sobě skrývá jen samé výhody. A tak do systému PES chceme nějakým způsobem zakomponovat postoj ke karanténě v jednotlivých stupních. Proto by bylo dobré, aby se snižujícím stupněm byla méně dlouhá i agresivní. A také chceme definovat situaci, při které by skončila povinnost nosit roušky.

Jak číslo, podle kterého jednotlivý stupeň systému PES nastává, vůbec vzniká?

Položil jste dotaz, na níž hledáme odpověď i my. Jedná se tedy už o čtvrtou věc, která nám vadí, a řešíme ji. Podle mého názoru daný výpočet není natolik jasný, aby si člověk z něj mohl odvodit, jaký je dnes PES. Nedovede to ani řada odborníků. Tvrdím, že výpočet by měl být daleko pragmatičtější, jednodušší a měl by zohledňovat rizika, kterým bráníme, aby nenastala. A to je, jak jsem už řekl, aby se nenakazili lidé, u nichž by covid-19 měl těžký průběh a nedošlo k zahlcení nemocnic pacienty, kteří by byli infikováni. Samozřejmě, že čísla, která z výpočtu pocházejí, by měla být důvěryhodná. Proto jsme do našeho anticovidového týmu přibrali řadu kolegů, abychom spolehlivě tento problém mohli prozkoumat. A jedná se o akademické kolegy, a to i ze zahraničí, kteří nejsou spojeni s žádnou politickou stranou a na řešení úkolu pohlížejí pouze z vědeckého hlediska. Kontaktujeme však i organizace, které současný systém kritizují a rovněž nemají politické zaměření. Chceme shromáždit co největší počet expertů, protože nás zajímají názory co nejširšího okruhu lidí. Občas někdo přijde s konkrétním nápadem, který je nutné prodiskutovat, aby bylo hned jasné, zda se jedná o racionální postoj či nikoli. K problému se snažíme stavět bez emocí, protože si myslíme, že pokud očkování všech zájemců bude trvat 270 dní, jak tvrdí nový koordinátor pro očkování Zdeněk Blahuta a pokud k němu dojde až osm týdnů poté, co jej Evropská lékařská agentura (EMA) vyhlásí, pak tady bude PES fungovat ještě další rok.

Plán vlády se dá shrnout do věty: “Počkáme a uvidíme co se bude dít". Moc nevěřím tomu, že tato metoda bude slavit úspěchy.

Čemu ale naprostý laik u systému nerozumí je, že v současné době jsme stále ve stupni číslo 3 a podle mnohých bychom už měli figurovat ve čtvrtém stupni. K čemu je tedy PES dobrý, když neodpovídá realitě? Jen doplním, že v pondělí ministr zdravotnictví Jan Blatný na vládě navrhne přechod do stupně číslo čtyři.

S posuzováním toho, v jakém stupni se nacházíme, bych byl velmi obezřetný. Netuším, zda jsme ve třetím anebo ve čtvrtém stupni, protože, jak už jsem zmínil, je otázkou, zda výpočet, který říká, jaký je stupeň, je správný.  

VIR ÚTOČÍ ÚPLNĚ STEJNĚ V SEDM HODIN JAKO V DESET VEČER

Hrozí nám podle vás třetí vlna, když nyní koronavirus opět začíná sílit?

Víte, já se ani nedomnívám, že bychom absolvovali druhou vlnu, protože virus se chová charakteristicky. Je silný na podzim i na jaře a slabý během ledna i léta. Například chřipka také nemá první, druhou či třetí vlnu. Bereme to jako fakt, že je chřipková sezóna, kterou má z mého pohledu ale i covid-19. Když nastane, tak je zřetelný nárůst viru i jeho agrese a s tím stoupá počet nemocných, ať už mají vážný či lehčí průběh choroby. A pak je necovidová sezóna, ale virus přesto tady je. Například onemocnět jím můžeme i v létě, během něhož můžeme rovněž prodělat chřipku, ale není jí tolik a viry nejsou v tomto období tak agresivní. Problémem je, že lidstvo si souvislost mezi chřipkou a koronavirem neuvědomovalo, a tak když v létě covid-19 zeslábl, tak celý svět, včetně České republiky, si myslel, že už se nevrátí, což byla chyba. Dokud ale virus nezmizí úplně, jako v případě španělské chřipky (1918-1920 – pozn. red.), která do dvou let sama o sobě přestala existovat, ale doposud není jasné jak, tak se pořád bude koronavirový cyklus opakovat na jaře i na podzim, kdy se stane zase silnějším a agresivnějším. A v létě nám dá vydechnout.

Jak hodnotíte rozvolňování, k němuž došlo minulý čtvrtek? Nebylo unáhlené?

Jelikož nám před ním začali ve Fakultní nemocnici Brno ubývat pacienty s covidem-19, a to i na lůžkových částech, a oddělení se tak pozvolna vracela do běžného provozu, což byl celorepublikový trend, tak se nedomnívám, že by rozvolnění bylo unáhlené. Ale osobně bych výraz rozvolnění vůbec nepoužíval. Bylo totiž zapotřebí dostat děti zpátky do škol a potom se musely narovnat nesmyslné rozdíly mezi supermarkety a malými obchody, pro jejichž uzavření nebylo logické zdůvodnění. S jakým typem takzvaného rozvolnění mám ale problém, je pití alkoholu. Část lidí totiž pod jeho vlivem dělá věci, které by v životě nečinili. Nemusíme detailně rozebírat, že opilci nedodržují dvoumetrové rozestupy, nenosí roušky, zpívají a tím šíření nákazy infekce podporují. Pak bych byl pro určitou pseudoprohibici, která by podobným rizikovým excesům zabránila.

Je tedy návštěva restaurací či jiných podniků v době koronaviru nebezpečná?

Myslím si, že je nutné důsledně odlišovat podniky, kde se technicky podařilo zařídit, aby hosté byli od sebe vzdáleni a u stolu seděli lidé, kteří i normálně mají spolu kontakt, od zařízení, v nichž návštěvníci stojí vedle sebe a naráží do sebe. V prvním typu restaurace můžete poměrně snadno zavést opatření, která zabraní kontaktu s lidmi, s nimiž se normálně nestýkáte, a tak možnost šíření infekce je minimální. Ve druhém příkladu typu hospody je to už velice problematické a nemusím ani zdůrazňovat, jak velké riziko nákazy zde hrozí. A opět se dostávám k systému PES, kde mně u řady opatření chybí ratio. Například podle mě není úplně logické, proč by měly podle vládního nařízení restaurace zavírat v osm hodin. Nenašel jsem k tomu jediný důvod. Co je v nich v sedm hodin jiného než v deset večer? Logiku ani nenacházím v barech, v nichž z hlediska šíření viru rovněž nevidím žádný rozdíl, zda je lidé mohou navštěvovat od rána do dvaceti hodin anebo do půlnoci. Časový rozdíl se projeví v ekonomickém profitu, ale z pohledu epidemiologického nemá žádný význam.

Majitelé restaurací, hospod a barů se bouří, že se na ně neustále pohlíží jako na možné ohnisko nákazy, a přitom tvrdí, že od doby, co se v březnu v zemi koronavirus objevil, nikdo neprokázal, že by podniky byly zdrojem infekce. Gastronomie přesto ze všech oborů během pandemie nejvíce trpí, neustále je omezována a nyní jí hrozí, že na rozdíl od ostatních obchodů bude po přechodu do čtvrtého stupně rovněž uzavřena.

Nedisponuji přesnými daty, ale nevím o tom, že by například nějaká hotelová restaurace byla ohniskem šíření viru. Musím ale definovat, co ohnisko přesně znamená. Pokud se jedná o bar či diskotéku, kam jdu v podstatě proto, abych se v co nejmenším prostoru družil s co největším počtem lidí a místnost se navíc nachází někde v podzemí bez možnosti větrání, tak technicky se v takovém prostředí bude vir šířit úplně jinak, než když půjdu do restaurace, která má klimatizaci, okna, kde se větrá i dodržují rozestupy. Bary i restaurace sice patří do jedné skupiny, ale z pohledu šíření viru je v tom markantní rozdíl a nelze je házet do jednoho pytle, to je nesmysl. Podle mého názoru by se tedy mělo jasně definovat, kde hrozí riziko šíření, což je medicínská záležitost. A pak je zde politická rovina, aby provozovny, v nichž hrozí riziko, dostaly odpovídající ekonomickou kompenzaci, tedy možnost refundace.

Co podle vás zapříčinilo současný opětovný vzestup nákazy?

Důvodů, proč se tak děje, je celá řada. Může za tím stát už zmíněné podzimní období, kdy virus sílí, ale zároveň čísla vzrostla proto, že se začalo daleko intenzivněji testovat. A tak se zachytilo mnohem více pozitivních případů například v domovech důchodců i mezi učiteli, což by se neprojevilo, pokud by u těchto kategorií nezačalo plošné testování. Skutečnost, že virus sílí, říká PES, který tvrdí, že číslo je vyšší, ale já nemohu stoprocentně prohlásit, zda pandemie opravdu sílí. Z mého pohledu lékaře nepřibývá počet nakažených v nemocnici, tak jak to bylo v září či v říjnu. Určitou roli v současné době může hrát, že se situace uvolnila a počet sociálních kontaktů vzrostl. Pokud bychom to udělali jako v Severní Koreji, kde všechny zavřete doma, tak virus zmizí. Ale takové jednání je neakceptovatelné, stejně jako tamní režim.

Je dobře, že vláda od počátku týdne začala informace o denním počtu nakažených zveřejňovat jen jednou za 24 hodin, zatímco dříve měla veřejnost statistiku k dispozici dvakrát během dne?

Jsem přesvědčený, že změna v informovanosti není klíčová. Mnohem podstatnější je, aby udávaná čísla byla co nejvíce validovaná, ověřená, přesná a neměnila se. Je nutné, aby ze strany veřejnosti byla maximální důvěra k publikovaným číslům. A jestli jsou zveřejňována jednou za den anebo až za dva dny, v tom nevidím žádný problém.

ZVAŽME, ZDA BY VÝUKA NEMĚLA PROBÍHAT V ČERVENCI

Jak se díváte na návrh ministra školství Roberta Plagy (za ANO), aby se prodloužily vánoční prázdniny a do lavic šli žáci a studenti naposledy v pátek 18. prosince, namísto v úterý 22. prosince? Myslíte si, že by se tímto krokem mohl zklidnit další nárůst?

Čistě jako lékař si myslím, že by to mohlo pomoci. Na druhou stranu jako táta vidím, jak se rozevírají nůžky mezi dětmi, které mohou rodiče doučovat, a mezi těmi, co takovou možnost nemají. Například mého nejmladšího syna, který navštěvuje základní školu, vzdělávají jeho starší sourozenci navštěvující vysokou školu a jeho předměty si mezi sebe rozebrali. A moje žena, která hraje na několik hudebních nástrojů, jej učí ještě na housle. Ale ostatní, jako matky samoživitelky, i jiné rodiny takové možnosti nemají, mnohé domácnosti navíc třeba vůbec nedisponují internetem. A tak se kvalita vědomostí u dětí začala obrovsky lišit. A proto by ředitelé škol i kantoři měli jasně říci, zda se i předčasné ukončení opět neprojeví na vzdělanosti jednotlivých žáků. A vzhledem k tomu, že virus je v létě slabý, tak bych, i když mě za to mnozí budou nenávidět, otevřel intenzivní debatu o tom, zda by například neměla výuka probíhat v červenci. Uvědomuji si, že to zní hrozně, ale není přece možné, abychom kvůli pandemii obětovali v podstatě už druhý školní rok, kdy děti nemohly chodit do tříd a tím pádem nemají šanci být kvalitně připravené jako ročníky z minulosti, které nic nebrzdilo. Jen si připomeňme, jak dopadly generace za 2. světové války, které měly se vzděláváním rovněž potíže a těžko pak zameškané hodiny doháněly.

Rusko a Velká Británie už zahájily očkování proti koronaviru, státy Evropské unie zatím čekají na schválení vakcín Evropskou lékovou agenturou (EMA). Co brání, aby i občanům EU mohla být látka aplikována?

Zatím čekáme na administrativní proces, který má obdobu vystavení stavebního povolení. Všechno je připravené, máme vyvinuto několik druhů vakcín. A Evropská léková agentura (EMA) pro Evropskou unii je čistě administrativní organizací, která jenom kontroluje, zda proces proběhl podle přísných pravidel. A pevně věřím, že vše zdárně proběhne, protože anglická EMA, která je velmi přísná, vydala administrativní povolení. Myslím si, že evropská EMA během několika dnů či týdnů učiní přesně tak. (Posun ohledně vakcíny nastal i v USA. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil v pátek mimořádné použití vakcíny proti covidu od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech.- pozn. red.) Vy jste si ve středu na webu irozhlas.cz posteskl, že v České republice měla kampaň na očkování už dávno běžet, protože když ji spustíme v únoru, bude už hodně pozdě. Doslova jste uvedl: „Nenapadá mě země, kromě Běloruska, kde by osvětová kampaň neprobíhala. Nejsem expert na reklamu, ale premiér má špičkové marketéry. Ani volební kampaň nedělá týden před volbami, ale s daleko větším předstihem. A totéž platí i pro vakcínu.“ Myslíte si, že je přece jenom naděje, aby se propagace očkování výrazně zlepšila?

Osobně pro to z mé strany se synem uděláme všechno. Už jsme začali oslovovat různé kolegy, aby nám v propagaci pomohli, a troufnu si říci, že naše rodinné úsilí je na dobré cestě. U nás v souvislosti s vakcínou proti covidu-19 došlo k obrovskému nepochopení, a proto řada lidí trpí nedůvěrou k ní. Ale uvědomme si, že vakcína proti chřipce se rovněž neustále vyvíjí, a to každého půl roku. Každých šest měsíců tedy máte novou vakcínu na chřipku, ale o tom se příliš nemluví. Jenom blázen si může myslet, že vynalezená vakcína není kvalitní, když výzkumné týmy byly financovány Evropskou unií a Spojenými státy a vědci se půl roku nevěnovali ničemu jinému. Vakcína je samozřejmě kvalitní, proběhly všechny druhy testování.

Co byste vzkázal kritikům, kteří tvrdí, že vakcína má dlouhodobé účinky?

Jedná se o naprostou hloupost. Rozhodně nemá žádné dlouhodobé účinky. Vakcína totiž vytvoří protilátky a dále ji nepícháte pořád dokola jako lék, který berete každý týden a v těle se kumuluje. Tady to tak ale není. Přesto je logické, že může mít vedlejší účinky stejně ale jako kterákoli jiná. A tak se nesmí píchat pacientům, kteří mají kontraindikaci, ale to platí pro naprosto každou vakcínu. Proto se dělají očkovací plány, proto vše mají v gesci doktoři, kteří vedou o pacientovi všechny informace. Proč myslíte, že se vás při očkování látky proti chřipce zdravotníci ptají, zda nejste nachlazený anebo nemáte teplotu? Vše hlídají, kontrolují, jinak vakcínu neobdržíte a stejný pečlivý postoj bude i u vakcíny proti covidu-19. To není nic nestandardního. Mně vadí, že ministerstvo zdravotnictví nedokáže vše jednoduše vysvětlit, protože, co říkám, je pravda a vyučujeme takto i mediky. Jedná se o naprosto běžnou informaci. Ministerstvo musí s osvětou, kterou postrádám, začít co nejrychleji. Musí se do vysvětlování zapojit i celá řada odborníků.

ZDRAVÍ POLITICI BY SI MĚLI DÁT VAKCÍNU APLIKOVAT

Jak by v propagaci mohli pomoci politici?

Uměl bych si dokonce představit, že každý předseda politické strany zahájí své vystoupení tím, že bude apelovat na voliče vlastní strany, aby zvážili, zda se nenechají očkovat. A je nutné, aby i političtí lídři vyvraceli obavy některých lidí z očkování. Tady nepomohou nějaké restrikce či zákazy, to by bylo naprosto špatně a kampaň by to jenom poškodilo. A znovu opakuji, jsou lidé, kteří prostě nemohou být z důvodu kontraindikací očkováni, někteří se prostě očkování bojí, a je to naprosto legitimní. To pochopím. Proti čemu se ale tvrdě vymezuji, je, aby se šířily lži a dezinformace o tom, že očkovací látka je podvod, protože se vyvíjela příliš rychle. Nic z toho není pravda. Přináší úplně stejné problémy jako kterákoli jiná očkovací látka. Navíc u vakcíny proti covidu-19 existuje na celém světě odborná i politická shoda na tom, že je to jediný způsob, jak se koronaviru zbavit, a proto je nutné proočkovat co nejvíce lidí. A proto se dostáváme k vysvětlení, proč se tak s jejím vývojem spěchalo a proč se do celého projektu vložily obrovské peníze. Kdo říká, že virus neexistuje, bagatelizuje očkování, se vystavuje velkému nebezpečí, že onemocní. Stejný názor měli ve Wu-chanu a podívejte se, jak to tam dopadlo. Ať volíte jakoukoli cestu, tak každá má vždy nějaká úskalí.

Existuje přece jenom nějaké řešení, která by zmiňovaná úskalí zmírnila? Každému totiž musí být jasné, že pandemií trpí hlavně psychika.

Bohužel žádné vládě se nepodařilo vymyslet, jak pandemii dostat totálně pod kontrolu jinak, než pomocí různých opatření. Rozdíl je v tom, že některé státy zmíněné restrikce dělají srozumitelně, předvidatelně a jejich občané se na ně mohou nachystat. Bohužel mezi takové kabinety vláda Andreje Babiše v České republice nepatří. Předvídat se jí nedaří. Ale všichni se shodnou na tom, že buď musíme chodit do kostela, modlit se a doufat, že virus zmizí, anebo se musíme co nejvíce proočkovat a tím oslabit prostor pro virus, aby se přenášel. To je vše, pak už žádná další rozumná cesta není, kromě rezignace, která by si vyžádala určité procento mrtvých. A hotovo. Ale to nikdo samozřejmě nechce. Možná to tak budou řešit v Severní Koreji, ale v normálních zemích je to absolutně vyloučené.

Ještě bych se vrátil k politikům. Lékaři ze Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně si v týdnu na videokonferenci stěžovali, že žádný z vrcholných představitelů zatím neprohlásil, že se nechá veřejně očkovat, jako to udělala britská královna Alžběta II. Prezident Miloš Zeman ještě není rozhodnutý, váhá i premiér Andrej Babiš, který svůj postoj zdůvodňuje tím, že nemá slezinu. Proč si myslíte, že se k očkování lídři nepostaví čelem jako panovnice a hledají výmluvy?

Podívejte se, já nejsem vrcholný politik a řekl jsem, že se nechám očkovat. Každý čelní představitel by měl jasně říci, jaký postoj zastává. Je ale jasné, že každý vrcholný politik, protože jim už není dvacet, má různé choroby a podle toho, která vakcína se sem dostane, se uvidí, zda neobsahuje kontraindikaci na jejich nemoci. Anglická královna projevila vůli a ochotu se nechat očkovat. Ale je možné a u dámy, které je 94 let by mě to ani nepřekvapilo, že její ošetřující lékař ji upozorní, že má řadu nemocí a tato očkovací látka, která je momentálně k dispozici, má tuto kontraindikaci a bylo by riskantní ji aplikovat. Tak jí proto může doporučit, aby počkala na vývoj druhé či třetí vakcíny, která kontraindikaci na její choroby mít nebude. Proto je vysoce pravděpodobné, že se u některých starších pacientů, kteří mají řadu onemocnění, může tato varianta stát. Proto je dobře, že bude více druhů vakcín na různých principech a každá z nich má trochu jiné kontraindikace. Je to obdobné, jako bych trval na tom, aby se prezident kvůli podpoře očkování proti chřipce nechal očkovat v době, kdy má čtyřicetistupňové horečky. To bych byl za úplného hlupáka. Na druhou stranu, pokud nebude medicínský důvod, aby se prezident nemohl dát očkovat, a doktor mu to výslovně nezakáže, tak by měl očkovací kampaň podpořit a vakcínovou látku si nechat aplikovat. A měl by být jako první.