Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Británie má vakcínu na covid první, protože je prý lepší než jiní

Do léta by se mělo proočkovat 5,5 milionu lidí v Česku

Proočkování 5,5 milionu lidí v české populaci, které plánuje vláda, by podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) mělo být provedeno do konce léta příštího roku. Ministr to dnes uvedl ve Sněmovně v rámci interpelací. Strategii očkování chce předložit vládě v pondělí.

Covidem se na podzim nakazilo 12.000 seniorů z domovů

Koronavirem se v podzimní vlně epidemie nakazilo dosud 12.000 klientů domovů pro seniory a další potřebné. Nejvíc z nich se s covidem léčilo v polovině listopadu, a to 5100. Teď nemoc prodělává přes 3500 lidí. Celkem 1794 nakažených klientů zemřelo. Jsou to skoro tři procenta obyvatel zařízení. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK získala od Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS).

Britská vláda vyvrací obavy z očkování proti covidu: Schvalovací proces byl důkladný

Po schválení koronavirové vakcíny firem Pfizer a BioNTech narůstají v Británii obavy, zda bude obyvatelstvo ochotné nechat se očkovat. Zdravotnický poradce britské vlády Jonathan Van-Tam se pokusil pochybnosti o bezpečnosti preparátu rozptýlit v televizním pořadu, uvedla dnes agentura DPA. Británie se ve středu stala první zemí, která vakcíně vystavila potvrzení o zdravotní nezávadnosti.

Kdy se rozjedou vleky? Vláda rozhodne o lyžařských areálech v pondělí

Vláda by se pravděpodobně v pondělí měla domluvit, zda povolí provoz lyžařských středisek, případně od kterého data. Manuál s pravidly pro skiareály je téměř hotový, domlouvají se poslední detaily. Novinářům to dnes při svém výjezdu po pražských obchodních centrech řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

REPORTÁŽ: Dvě tváře rozvolnění: Mám plný diář, říká kadeřnice. V lednu jdu na pracovní úřad, tvrdí prodejce keramiky

Před ještě zavřeným kadeřnictvím podupává v čerstvě napadaném sněhu noblesní seniorka. Je první zákaznicí, která po čtvrtečním rozvolnění vstoupí do salónu v ulici V Jezírkách, který měl stejně jako všechny služby, obchody i restaurace šest týdnů kvůli koronavirové pandemii zavřeno. „Už si připadám jako strašidlo, potřebuji ostříhat a nabarvit,“ říká paní Eva. Někteří obchodníci, které EuroZprávy.cz obešly, si ale stěžovali, že otevření přišlo pozdě. „Živnost mně to už nezachrání, v lednu musím na pracovní úřad,“ posteskne si prodejce keramiky Karel Šebesta.

Blatný: Proti covidu bude komerční vakcína, v české není důvod pokračovat

Pokračovat ve vývoji české vakcíny proti covidu-19 není podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) důvod, protože brzy bude k dispozici vakcína komerční. Projekt považuje na úspěch, řekl na dnešní tiskové konferenci. Vývoj vakcíny, kterou někteří odborníci kritizovali, v první fázi stál podle něj 4,3 milionu korun, při zahájení ministerstvo mluvilo o desítkách milionů korun. Pro EU zatím není komerční vakcína schválená, očekává se v lednu.

Tři exprezidenti USA jsou ochotni nechat se očkovat před kamerami

Exprezidenti USA Barack Obama, George Bush mladší a Bill Clinton by byli ochotni nechat se naočkovat některou z nových vakcín proti covidu-19 před kamerami, aby pomohli rozptýlit obavy veřejnosti ohledně bezpečnosti těchto látek. Napsal to server stanice CNN.

Švýcarsko zvažuje uzavření lyžařských středisek, situace ohledně covidu je znepokojivá

Epidemická situace ve Švýcarsku je znepokojivá a bude nejspíš nutné opět zavést některá opatření proti šíření koronaviru. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zdravotnictví Alain Berset. Zda alpská země uzavře lyžařská střediska, jak v minulých týdnech požadovaly některé evropské země, ministr neuvedl. Jednotlivé kantony ale vyzval, aby to zvážily.

Covid: Rusko hlásí nový rekord v počtu nakažených za den

V Rusku přibylo za uplynulých 24 hodin dalších 28.145 potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, což je v zemi nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Informoval o tom dnes operativní štáb. V Rusku se infekce už delší dobu šíří vysokým tempem a prezident Vladimir Putin se ve středu vyslovil pro zahájení hromadného očkování proti koronaviru. Vakcinace ale už někde v menším měřítku začala.

Itálie na Vánoce omezí možnost pohybu, Řecko prodlouží celostátní karanténu

Itálie kvůli koronaviru přes vánoční svátky podstatně omezí možnost pohybu a zakáže lidem cestovat mezi jednotlivými regiony. Znamená to, že většina Italů nebude moci odjet například na dovolenou do hor či k moři nebo navštívit příbuzné, kteří žijí mimo jejich domovskou oblast.

Covid rozhodně není pod kontrolou. Politici jsou populisté a odnáší to lékaři, varuje Kubek

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula a prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek varují před rozvolňováním, ke kterému ve čtvrtek přistoupilo Česko. Tvrdí, že počet nakažených může namísto poklesu opět narůstat.

Koronavirus: Denní počet zemřelých v USA překonal jarní maximum

Do statistik úmrtí spojených s covidem-19 v USA přibylo za středu dalších 3157 lidí, což je nejvyšší jednodenní nárůst od začátku pandemie. Počet lidí s koronavirem v nemocnicích rovněž poprvé přesáhl hranici 100.000, nově infikovaných bylo teprve podruhé přes 200.000 za den.

Mezi pražskými hasiči je už jen jeden s covidem-19

Pouze jednoho covid pozitivního zaměstnance v současnosti evidují pražští hasiči. Na konci října přitom bylo pozitivních 45 z nich a mimo službu bylo kvůli karanténě 107 lidí. O vývoji dnes informoval mluvčí Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy Martin Kavka. V Praze je přes 850 příslušníků hasičského záchranného sboru.

Japonským slovem roku je "sanmicu", souvisí s koronavirovou epidemií

Japonským slovem roku se stal výraz sanmicu, který poukazuje na pravidla, jejichž dodržování zabraňuje šíření koronaviru. Jedná se o omezení styků v uzavřených prostorech, vyhýbání se většímu počtu lidí shromážděných na jednom místě či omezení kontaktů zblízka s ostatními lidmi.

V Německu přibylo přes 22 tisíc nakažených, covid si vyžádal dalších 479 obětí

V Německu za 24 hodin přibylo dalších 22.046 případů nákazy koronavirem, tedy o téměř 4800 více než předchozí den, ale o zhruba 200 méně než před týdnem. Počet zemřelých v souvislosti s covidem-19 vzrostl o 479 na 17.602. S odkazem na statistiku Institutu Roberta Kocha (RKI) o tom informovala agentura DPA.

Přibylo 4563 případů covidu. PES je oranžový, Česko rozvolňuje

Zpomalování nárůstu počtu případů nemoci covid-19 v Česku ve středu stále pokračovalo. Přibylo 4563 potvrzených případů nákazy koronavirem, o zhruba čtyři stovky méně než předchozí středu.

Británie jako první na světě schválila použití vakcíny proti covidu, na trhu bude do týdne

Británie dnes jako první na světě schválila pro nouzové použití vakcínu proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Dostupná má být po celé zemi od příštího týdne. S odvoláním na britskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

Vláda chce prodloužit nouzový stav o 30 dní. Přírůstek nakažených je stále vysoký, řekl Babiš

Vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o 30 dní, řekl dnes premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Novinářům to odpoledne ve Sněmovně potvrdil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). S aktuálním vývojem koronavirové epidemie v Česku není Babiš spokojený, řešením podle něj bude vakcína. V souvislosti se čtvrtečním rozvolněním protiepidemických opatření vyzval lidi k opatrnosti. Nouzový stav v Česku nyní platí do 12. prosince.

Proč se první vlna východu Evropy vyhnula a druhá ho drtí? Experti mají odpověď

NÁZOR - Východní Evropa byla chválena za mimořádné zvládnutí první vlny koronavirové pandemie, připomínají Tamara Popicová a Alexandru Moise v komentáři pro server The Conversation. Politoložka a politický ekonom z European University Institute poukazují, že díky včasnému zavedení velmi přísných preventivních opatření země regionu vykazovaly podstatně menší počet úmrtí spojených s nemocí covid-19 než západoevropské státy.