Británie jako první na světě schválila použití vakcíny proti covidu, na trhu bude do týdne

Británie dnes jako první na světě schválila pro nouzové použití vakcínu proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Dostupná má být po celé zemi od příštího týdne. S odvoláním na britskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

"Vláda dnes přijala doporučení lékové agentury MHRA schválit vakcínu proti covidu-19 od Pfizeru a BioNTechu k použití," uvedl podle BBC kabinet. "Vakcína bude v Británii dostupná od příštího týdne," píše se v prohlášení. 

Premiér Boris Johnson na twitteru označil schválení za "úžasnou" zprávu. "Je to právě ochrana vakcínami, která nám nakonec umožní vrátit se k našim životům a opět rozhýbat hospodářství," uvedl.

It’s the protection of vaccines that will ultimately allow us to reclaim our lives and get the economy moving again. (2/2)

— Boris Johnson (@BorisJohnson) December 2, 2020

Ministr zdravotnictví Matt Hancock řekl, že je na přijetí očkovací látky připravena zhruba padesátka nemocnic po celé zemi. S distribucí prvních 800.000 dávek pomůže i armáda. "Jsem velmi hrdý, že Spojené království je první zemí na světě, která má klinicky schválenou vakcínu," uvedl. Agentura Reuters připomněla, že svými vakcínami obyvatele očkují už i Čína a Rusko.

Podle hlavního zdravotnického poradce britské vlády Chrise Whittyho potrvá až do jara, než se vakcína dostane všem lidem z nejvíce zranitelných skupin, kteří o ni projeví zájem. První na řadě mají být zaměstnanci ve zdravotnictví a obyvatelé domovů pro seniory, dále by se vakcína měla podat starším lidem.

Spojené království, které má zhruba 67 milionů obyvatel, si u společností Pfizer a BioNTech objednalo 40 milionů dávek očkovací látky, tedy dostatek pro 20 milionů lidí. Aby vakcína člověka ochránila, musí ji lékaři podat ve dvou dávkách s odstupem tří týdnů.

Podle Johnsonovy mluvčí Allegry Strattonové premiér nevylučuje možnost, že se vakcínou sám nechá naočkovat před televizními kamerami. Učinil by tak ovšem až poté, co se vakcína dostane k těm nejzranitelnějším, dodala. Johnson musel být v dubnu po nákaze koronavirem převezen na jednotku intenzivní péče, kde podle svých slov bojoval o život.

Podle agentury Reuters schválila britská agentura MHRA vakcínu za rekordní čas. V USA se bude regulátor FDA radit o podmínečném schválení očkovací látky firem Pfizer a BioNTech teprve 10. prosince. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v úterý oznámila, že přípravek doporučí Evropské komisi k podmínečné registraci nejprve 29. prosince.

V reakci na dnešní informace z Británie EMA uvedla, že její schvalovací proces je bezpečnější, založený na větším množství důkazů a kontrol.

Šéfka MHRA June Raineová ale uvedla, že britský schvalovací proces začal již v polovině roku a byl "mimořádně důkladný a vědecky přísný". "Bezpečnost lidí bude vždy na prvním místě," uvedla Raineová.

Za skutečnost, že Británie schválila preparát jako první na světě, podle Hancocka vděčí Spojné království brexitu. Řekl, že díky odchodu z EU britský regulátor mohl postupovat rychleji a nečekat na stanovisko evropského úřadu.

Na to poněkud ironicky zareagoval německý ministr zdravotnictví Jens Spahn: "BioNtech je evropský vývoj, z Evropské unie. Fakt, že tento produkt EU je natolik dobrý, že ho Británie schválila tak rychle, ukazuje, že v této krizi je nejlepší celoevropská i mezinárodní spolupráce."

Očkovací látka vyvinutá ve spolupráci firem Pfizer a BioNTech má podle klinických testů až 95procentní účinnost. Údaj se vztahuje k ochraně před covidem-19. Do jaké míry chrání před nákazou koronavirem SARS-CoV-2, který nemoc způsobuje, zatím není jasné. Přípravek přitom podle výrobců nemá žádné vážné vedlejší účinky. V nejohroženější skupině starších lidí je účinnost 94 procent.

Nákup až 300 milionů dávek této vakcíny schválila už v listopadu Evropská komise a žádost o schválení mimořádného nasazení látky si firmy rovněž v listopadu podaly ve Spojených státech. Agentura DPA dříve uvedla, že Pfizer a BioNTech požádaly o registraci vakcíny i v Británii, Austrálii, Kanadě či Japonsku. Na vývoji dalších vakcín také pracují desítky firem po celém světě, britské úřady rovněž zvažují další látku od farmaceutické společnosti AstraZeneca.

Související

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.
Ilustrační foto

WHO: Ebola se v tichosti šířila měsíce. Vakcína bude nejdříve za půl roku

Světová zdravotnická organizace ve středu oznámila, že dávky nejslibnější potenciální vakcíny proti kmeni Bundibugyo, který v současnosti způsobuje epidemii eboly ve střední Africe, nebudou k dispozici dříve než za šest až devět měsíců. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci uvedl, že počet podezřelých případů v Demokratické republice Kongo a v Ugandě stoupl na šest set, přičemž nákaza si dosud vyžádala sto třicet devět obětí a očekává se, že toto číslo dále poroste.

Více souvisejících

očkování Velká Británie Pfizer BioNTech Matt Hancock (britský politik) Evropská agentura pro léčiva (EMA) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Afrika, ilustrační foto

Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly

Západní Afrika prošla před více než deseti lety nejhorší a nejkomplexnější epidemií eboly na světě. Přeživší Patrick Faley na toto období vzpomíná s těžkým srdcem, když pro BBC popisuje, jak pohřební tým odvážel těla osmi jeho přátel v pytlích, zatímco on sám jako jediný z této skupiny zůstal naživu. Současné události v Demokratické republice Kongo, kde zdravotníci svádějí boj s novým ohniskem nákazy, vyvolávají u pamětníků tehdejší krize děsivé vzpomínky a otevírají otázky, jaké ponaučení si lze z minulosti odnést. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si nynější vlna v oblasti východního Konga vyžádala již přes 170 lidských životů.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých

V severní Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za posledních více než patnáct let. Mohutný výbuch plynu v uhelném dole Liushenyu v provincii Šan-si si vyžádal životy nejméně 90 lidí. K tragické události došlo v pátek večer v 19:29 místního času a na místo byly okamžitě vyslány stovky záchranářů. Podle státních médií se jedná o nejtragičtější incident v čínském těžařském sektoru od roku 2009, kdy si exploze v provincii Chej-lung-ťiang vyžádala 108 obětí.

před 3 hodinami

Věznice

Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby

Okresní soud v Ústí nad Orlicí uvalil vazbu na nezletilého mladíka, který je podezřelý z vraždy studentky v Pardubicích. Celé soudní zasedání trvalo zhruba hodinu a kvůli nízkému věku obviněného se konalo s kompletním vyloučením veřejnosti a za doprovodu přísných bezpečnostních opatření. Ozbrojená eskorta následně mladistvého z budovy soudu odvezla.

před 4 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 5 hodinami

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 6 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 7 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy