Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu zemřelo na covid 487 pacientů za den, nejvíc od počátku epidemie

Covid: Nákaz a úmrtí v USA po dlouhém svátečním víkendu opět přibývá

Spojené státy zažívaly od čtvrtečního Dne díkůvzdání pokles denních statistik o vývoji epidemie covidu-19. Analytici však předem upozorňovali, že zpracovávání údajů během prodlouženého svátečního víkendu nebude plnohodnotné a čísla o nákazách a úmrtích tak nebudou příliš spolehlivá. Nyní jsou denní bilance opět na vzestupu a panují obavy z dosažení nových smutných rekordů.

Ve Španělsku bude moci zasednout k vánočnímu stolu až 10 lidí

Španělská vláda a autonomní oblasti se dnes dohodly na některých pravidlech, jež budou platit o vánočních a novoročních svátcích. Ke společnému stolu bude moci zasednout ve Španělsku o Vánocích, na Silvestra a Nový rok maximálně deset lidí, píše agentura Reuters.

Vakcíny nezabrání krátkodobému zesílení pandemie, myslí si WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) nevěří, že v příštích třech až šesti měsících bude dostatečné množství vakcín k tomu, aby zabránily prudkému nárůstu covidových infekcí. Řekl to dnes podle agentury Reuters krizový expert organizace Michael Ryan.

Do středečního večera přibylo 2404 případů covid-19, opět méně než před týdnem

V Česku dnes do 18:00 přibylo 2404 potvrzených případů nákazy koronavirem. Je to o 320 nakažených méně než za stejnou dobu v úterý, proti minulé středě do večera je nárůst také nižší, a to zhruba o 270 případů. Počet zemřelých stoupl proti ranním údajům na webu ministerstva zdravotnictví o 100 na 8507.

V Itálii vzrostl počet nově nakažených, v Turecku počet úmrtí

Itálie dnes zaznamenala nárůst nových případů nákazy koronavirem, kterých přibylo za poslední den téměř 21.000. Počet úmrtí ale klesl na 684. Lehký vzestup na téměř 32.000 nových případů zaznamenalo i Turecko, kde v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo 193 lidí, nejvíce za jeden den od začátku epidemie.

Rakousko začne rozvolňovat. Otevře obchody a školy, od 24. prosince umožní lyžování

Rakousko začne od pondělí uvolňovat přísná opatření, která přijalo v boji proti koronaviru. Na tiskové konferenci to dnes oznámil kancléř Sebastian Kurz. Od 24. prosince bude možné provozovat venkovní zimní sporty včetně lyžování. Zahraniční lyžařskou turistiku ale výrazně omezí povinná karanténa pro lidi přijíždějící z rizikových oblastí, kterými jsou nyní všechny sousední země včetně Česka, i skutečnost, že hotely a restaurace budou až do 7. ledna zavřené. Lyžovat tak budou moci prakticky jen místní.

Testy na covid-19 pro samoplátce zlevní od nového roku o 200 korun

Cena testů na covid-19 pro samoplátce klesne od ledna příštího roku zhruba o 200 korun, uvedl dnes server Seznam Zprávy. V současné době stojí maximálně 1756 korun. Lidem, kteří mají příznaky nebo měli rizikový kontakt, je test hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Ostatní, kteří ho potřebují například pro cestu do zahraničí, si ho platí sami. Celkem už stály testy obou skupin více než čtyři miliardy korun.

Hejtman Schrek se pozastavuje nad efektem antigenních testů

Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO) postrádá uspokojivou odpověď na otázku, jaký efekt bude mít bezplatné antigenní testování na koronavirus. Přesto je podle něho testování na Vysočině připravené. Kromě současných odběrových míst je předjednaná i spolupráce s dvěma soukromými subjekty a hasiči.

Rusko oznámilo dalších 589 úmrtí na nemoc covid, dosud nejvíce

Rusko dnes oznámilo 589 úmrtí za poslední den v souvislosti s koronavirem, to je dosud nejvíce od počátku pandemie. Země hlásí nové denní maximum v počtu zemřelých druhý den po sobě, v úterý registrovala 569 mrtvých. Celkem s nemocí covid-19 v zemi zemřelo 41.053 osob, informuje agentura Reuters.

Hamáček: Česko bude i o Vánocích ve třetím stupni PES, systém testování zdarma má být k 18. prosinci

Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) považuje za pravděpodobné, že do Vánoc zůstane v Česku skóre protiepidemického systému PES na třetím stupni. Hamáček po dnešním jednání štábu novinářům řekl, že proto pokládá za logické, aby vláda požádala Sněmovnu o co nejdelší prodloužení nouzového stavu.

Evropská komise varovala státy, aby o Vánocích neztratily kontrolu nad covidem

Země Evropské unie by se v obvykle rušném období Vánoc a konce roku měly vyhnout rychlému rušení restrikcí zpomalujících šíření koronavirové nákazy. Ministrům zdravotnictví členských států to dnes řekla eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová, která představila nezávazná doporučení, jak neohrozit příznivý vývoj nákazy ve většině zemí.

Itálie představila očkovací plán, Polsko objednalo 45 milionů vakcín proti covidu

Itálie se chystá zahájit očkování proti covidu-19 v lednu, poskytované bude zdarma a přednost budou mít zdravotníci a senioři. Podle agentury ANSA to řekl dnes italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza, který v parlamentu představil vládní očkovací plán. Dnes má vláda také zveřejnit nová protikoronavirová opatření, která budou platit o Vánocích. Dosavadní omezení totiž platí jen do čtvrtka.

Z vibrací těla pacienta s covidem lze zjistit vývoj nemoci. Čeští vědci testují novou metodu

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové pracují na vývoji senzorů a algoritmů, které z vibrací těla pacienta s covidem zjistí, jaký u něj bude vývoj nemoci. Systém je navržený jako bezkontaktní se senzory uloženými pod matrací, na které pacient leží. Metodu vědci zatím testují v nemocnicích v Chrudimi a v Trutnově. ČTK to dnes řekl mluvčí univerzity Jakub Novák.

Ve čtvrtek mohou otevřít obchody a restaurace, skončí noční zákaz vycházení

Od čtvrtka se v Česku uvolní část opatření proti šíření nemoci covid-19. Po přechodu ze čtvrtého na třetí stupeň pohotovosti protiepidemického systému PES mohou znovu otevřít všechny obchody, provozovny služeb či restaurace. Částečně mohou otevřít i muzea, galerie, knihovny, zoo či kulturní památky a také třeba herny a kasina. Naopak divadla, kina a koncertní sály nadále dovnitř lidi pustit nemohou.

Anticovid tým: Medici mají přestat pomáhat v nemocnicích, žádají ODS, TOP 09 a lidovci

Stát by měl podle expertního týmu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 k covidu-19 přestat využívat v nemocnicích studenty lékařských oborů a nechat je vrátit se do škol. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně řekl poslanec TOP 09 Vlastimil Válek. V prvním až třetím stupni protiepidemického systému PES podle tzv. anticovid týmu již není pomoc mediků nutná a studentům brání v přípravě na zkoušky, což by mohlo za rok poznamenat zdravotnictví v Česku.

Interpol varuje před falešnými vakcínami zločineckých sítí

Organizovaný zločin se bude snažit napojit na distribuci vakcín proti koronaviru SARS-CoV2, varovala nyní své členské státy mezinárodní policejní organizace Interpol. Široká veřejnost bude podle Interpolu v ohrožení kvůli falešných internetovým stránkám, ale zejména kvůli falešným vakcínám, které by mohly ohrozit zdraví nebo i lidské životy, píše se ve dnes vydané tiskové zprávě.

Francie zavede kontroly na hranicích u lyžařských středisek

Francie zavede náhodné kontroly na hranicích, které jsou v blízkosti lyžařských středisek v sousedních zemích, aby odradila Francouze od cesty do zahraničí. Policie by Francouze z hranic při návratu domů mohla poslat do sedmidenní izolace.

AP: Škola pro žadatele o azyl v USA vzkvétá pandemii navzdory

Začalo to nenápadně - v migračním táboře doslova před branami USA vznikla na chodníku příležitostná škola, kde se mohly děti ze zemí Střední Ameriky učit čtení, psaní, matematiku i výtvarné dovednosti, píše agentura AP. Stejně jako nespočet jiných škol se i pouliční škola musela kvůli pandemii koronaviru přeorientovat na virtuální výuku.

Šíření covidu v Česku zpomaluje, PES se v jednotlivých krajích značně liší

V úterý bylo v Česku zaznamenáno 5176 nově potvrzených případů nemoci covid-19, zhruba 700 méně než předchozí úterý. Pokračuje tak zpomalování nárůstu počtu nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Také nárůst množství zemřelých lidí s covidem-19 je pomalejší než před týdnem.