AP: Škola pro žadatele o azyl v USA vzkvétá pandemii navzdory

Začalo to nenápadně - v migračním táboře doslova před branami USA vznikla na chodníku příležitostná škola, kde se mohly děti ze zemí Střední Ameriky učit čtení, psaní, matematiku i výtvarné dovednosti, píše agentura AP. Stejně jako nespočet jiných škol se i pouliční škola musela kvůli pandemii koronaviru přeorientovat na virtuální výuku.

Změna ji však nezaskočila, škola naopak začala slavit úspěchy a najala asi 20 učitelů, kteří jsou sami žadatelé o azyl, aby učili přes platformu Zoom děti nejen z tábora, ale také z dalších zařízení a bytů v jinde v Mexiku.

Škola dostala oficiální ráz se vznikem organizace nazvané Pouliční škola pro dětské žadatele o azyl (The Sidewalk School for Children Asylum Seekers). Založila ji 44letá Felicia Rangelová-Samponarová, která žije na druhé straně hranice v Texasu ve městě Brownsville, pomáhá migrantům a přes hranici jim vozí jídlo a knihy.

Aby se škola mohla přeorientovat na výuku na dálku, vybavila také učitele i žáky více než 200 tablety, píše AP. Na nákup techniky Rangelová-Samponarová použila vlastní peníze a finance, které vybrala díky kampani na crowdfundingové platformě GoFundMe. Podle svých slov cítila povinnost něco udělat, protože USA podle ní obrátilo životy žadatelů o azyl naruby. "Je to problém Spojených států. My jsme to vytvořili. Jsme ti, co dovolují, aby to pokračovalo. Vina jde za Američany," tvrdí.

Politika Trumpova administrativy donutila žadatele o azyl, aby čekali před hranicí, zatímco americké soudy přezkoumávají jejich případy. Tisíce středoamerických rodin tak žijí ve stanech nebo v mexických migračních zařízeních. Dříve mohli žadatelé o azyl po dobu přezkoumání své žádosti zůstat v USA se svými příbuznými či jinými lidmi, kteří je podporovali.

Někteří setrvávají v nejasné situaci více než rok, čekání se ještě prodloužilo tím, že Trumpova administrativa slyšení u imigračních soudů za pandemie pozastavila.

Hodiny ve škole dávají dětem možnost, aby dohnaly látku, kterou vynechaly, když společně s rodinami uprchly ze svých rodných zemí, zároveň jim ale poskytují rozptýlení v dlouhých dnech plných nudy.

Během jednoho nedávného pátečního rána vedla Gabriela Fajardová hodinu na Zoomu. Seděla při tom na převráceném kbelíku v chodbě malého bytového domu plného žadatelů o azyl, kteří si našli práci dost placenou na to, aby se mohli odstěhovat z tábora ve městě Matamoros. Přes obrazovku s ní komunikovalo několik dětí z různých zemí Střední Ameriky žijících v mexickém městě Ciudad Juárez u texaské hranice, vzdáleném od Matamorosu přes 1300 kilometrů.

"Pamatuj si, že hello je hola," říkala ve španělštině jednomu ze žáků jménem Jeremy a jasně artikulovala před tabletem položeným na dřevěném stole. "Buenos días je good morning. Musíš tam mluvit anglicky, ve španělštině ti nebude kromě mámy nikdo rozumět," zdůrazňovala 26letá Hondurasanka, která uvázla v Mexiku stejně jako její žáci.

"Tak dobře, anglicky! Musím mluvit anglicky," odpovídal nadšeně chlapec na druhé straně obrazovky, i když stále ve španělštině. Fajardová se hlasitě zasmála a pokračovala v hodině.

Fajardová, učitelka pro první stupeň, uprchla ze své vesnice společně se synem, když dostala výhrůžky kvůli svému bratrovi, který je policista. V Mexiku už strávila rok a čtyři měsíce, zatímco její případ si pomalu klestí cestu americkými soudy. To, že se může věnovat učení, své životní vášni, jí dalo pocit užitečnosti. Navíc ji rozčiluje, když vidí, jak děti zameškávají výuku. "Všimla jsem si dětí, které jsou starší a nic neznají. Dítě se potřebuje od šesti let začít učit číst a počítat," říká učitelka.

Fajardová opustila svoji vlast, aby její syn mohl mít lepší budoucnost. Ale zatím oba čekají v pohraničním městě plném kriminality. Učitelka je vděčná, že může poskytnout vzdělání tolika dalším dětem, jejichž budoucnost je stejně nejasná jako ta jejího syna.

Související

Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.
Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci Mexiko USA (Spojené státy americké) studenti Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

včera

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

včera

včera

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

včera

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

včera

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

včera

včera

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

včera

včera

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy