NÁZOR - Východní Evropa byla chválena za mimořádné zvládnutí první vlny koronavirové pandemie, připomínají Tamara Popicová a Alexandru Moise v komentáři pro server The Conversation. Politoložka a politický ekonom z European University Institute poukazují, že díky včasnému zavedení velmi přísných preventivních opatření země regionu vykazovaly podstatně menší počet úmrtí spojených s nemocí covid-19 než západoevropské státy.
Někteří tvrdí, že důvod byl ekonomický a že východoevropské země zavedly brzký lockdown v obavách, že si tamní hospodářství nedokáže poradit s velkým množstvím nemocných, uvádějí odborníci. Dodávají, že dle jiných názorů mimořádný úspěch vysvětluje východoevropská kultura, především z komunistické éry pramenící mentalita strachu a ochota dodržovat přísná pravidla.
"Ale pokud tyto faktory sehrály roli v první vlně, nemají stejný efekt v té druhé," upozorňují autoři komentáře. Konstatují, že podzimní zkušenost východní Evropy se dramaticky liší a všechny země v regionu vykazují zásadní růst případů i mrtvých, pro což předkládají následující vysvětlení.
Náskok z první vlny
Za jednoznačné Popicová a Moise považují, že východní Evropa vyšla z první vlny na konci června mnohem lépe než Evropa západní a v poměru k velikosti populace vykazovala mnohem nižší počty nakažených a mrtvých.
Lze srovnat, jak restriktivní přístup západní a východní Evropa během první vlny volily, a to na základě metodiky Ofxordské univerzity (OxCGRT), která měří přísnost snah kontrolovat šíření koronaviru na stupnici 0-100, přičemž 100 značí nejvíce restriktivní přístup, poukazují experti. Deklarují, že oba regiony ale na jaře zaváděly přibližně stejně přísná opatření.
Ze statistik smrtnosti je přitom zjevné, že východoevropské země zaváděly restrikce v době, kdy ve srovnání se západní Evropou zaznamenávaly mnohem méně nákaz i úmrtí, podotýkají autoři komentáře. Za nejprostší vysvětlení, proč si východní Evropa zpočátku vedla mnohem lépe, tak považují její náskok - tamní země zavedly přísná opatření ve chvíli, kdy byly jen mírně zasažené, zatímco západní země až za nepříznivé situace.
Promrhání jarního náskoku
"To ukazuje, že východoevropské země využily příležitost jednat rychle," píšou akademici. S nástupem druhé vlny v září se podle nich nabízí jiná otázka: Proč východoevropské země nereagovaly, navzdory rapidnímu růstu nakažených a mrtvých?
Počty úmrtí ve východní Evropě předběhly ty v západní části kontinentu na začátku října, ale v té době restriktivní opatření v regionu - která se po první vlně rozvolnila - zaostávala za těmi na západě, upozorňují Moise a Popicová. Vysvětlují, že mezi dvěma vlnami nákaz východní část Evropy rozvolnila opatření více než západní, navíc byla méně ochotná obnovit je.
"Východní Evropa promrhala svůj jarní náskok a následně zopakovala chyby západu z jara: čekání se zaváděním opatření než se případy a úmrtí vymknou kontrole," pokračují experti. Za odpověď na otázku, co vysvětluje toto váhání, považují možnost, že východoevropské země se staly obětí vlastního úspěchu a koronavirus na jaře zastavily tak úspěšně, že nezažily děsivé scény známé z nemocnic v severní Itálii.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.To mohlo vést ke skepsi o závažnosti pandemii, naznačují Popicová a Moise. Dodávají, že únava z pandemie je sice přítomná v celé Evropě, ale na východě může být silnější, jelikož část tamních obyvatel má pocti, že lockdown přišel naprosto zbytečně.
Rozdíly existují
Za důležité odborníci považují, že mezi východoevropskými státy existují rozdíly, až do začátku listopadu připadal vzestup úmrtí především na Českou republiku a ani nyní nejsou počty nakažených a mrtvých v regionu rovnoměrně rozloženy.
To platí i o přísnosti opatření v jednotlivých zemích, uvádějí akademici. Připomínají, že Česka republika reagovala velmi pozdě a přísná opatření zavedla až na konci října, po měsíci vzestupu počtu nakažených a mrtvých, zatímco sousední Slovensko zavedlo přísná opatření jen při mírném nárůstu.
"Zdá se, že alespoň některé země v regionu se poučily," pokračují Moise a Popicová. Přiznávají však, že pochopit, proč východoevropské země reagují v druhé vlně odlišně, je složité. Rozdíly v ekonomické síle by mohly vysvětlovat, proč například relativně bohatá Česká republika čekala s opětovným zavedením restrikcí - předpokládajíc, že se dokáže vypořádat s vysokým počtem nákaz -, naznačují autoři komentáře. Tážou se ale, proč stejně postupovalo i relativně chudé Rumunsko.
Vodítkem může být politická situace, uvádějí politologové. Podotýkají, že v České republice se v říjnu konaly regionální volby a komunální volby proběhly o měsíc dříve i v Rumunsku, přičemž zemi brzy čekají i volby parlamentní. "Volební politika může vysvětlit neochotu těchto dvou zemí vstoupit do další karantény - kterou politici vidí jako nepopulární opatření, které by také vedlo k odkladu voleb," píšou odborníci.
Za jedno z vysvětlení pak Popicová s Moisem považují kulturu ve východoevropských zemích - i tam, kde vlády v říjnu vyhlásily relativně přísné restrikce, například ve Slovinsku a v Litvě, totiž zůstávají počty nakažených a mrtvých vysoké. To podle autorů komentáře ukazuje nízkou ochotu obyvatel dodržovat pravidla.
Související

Mimořádná zpráva Česko ochromil rozsáhlý blackout. Zastavilo se metro i vlaky, lidé se zasekli ve výtazích

Rakušan uvedl do pohotovosti Ústřední krizový štáb. Nemocnice blackout nepostihl
Česká republika , Slovensko , Rumunsko , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry
včera

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit
včera

Policistka utrpěla zranění při nehodě na D5. Dálnici bylo nutné uzavřít
včera

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
včera

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
včera

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
včera

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
včera

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
včera

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
včera

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel
včera

Zelenskyj: Potřebujeme finance a sestřelíme všechno. Snaží se zachránit protivzdušnou obranu
včera

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
včera

Z Ruska je zklamaný. V pondělí budu mít zásadní prohlášení, oznámil Trump
včera

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony
včera

Fico se k soudu nechystá. Střelci odpustil, zaútočil na opozici a média
včera

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro
včera

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí
včera

Další průzkum, jiná čísla. ANO je první, vládní strany si pohoršily
včera

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící
včera
Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost
V Česku se proslýchalo o tom, že Rusové plánují teroristický útok. Bezpečnostní složky státu nicméně možnou bezpečnostní hrozbu prověřily a vyvrátily. Byla také přijata nespecifikovaná preventivní opatření. Nikdo nebyl zatčen ani umístěn do vazby, informovalo Vojenské zpravodajství.
Zdroj: Jan Hrabě