Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Zasedal krizový štáb: V lázních jsou připraveny tisíce lůžek pro lehčí případy covidu

Opatření proti nákaze stála obchody téměř 5 miliard, nákupní zvyky Čechů se změnily

Maloobchodníci za opatření proti koronaviru dosud zaplatili 4,8 miliardy korun. Spotřebovalo se mimo jiné 291.000 litrů dezinfekce a prodejci rozdali 12,4 milionu jednorázových rukavic. Na tiskové konferenci to dnes řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Dodal, že s prodloužením nouzového stavu se dá počítat až do konce roku, vláda bude opatření uvolňovat opatrně a pomalu.

Šéf asociace: Po návratu do škol je lepší nedělit třídy, děti by mohly nosit roušky

Znovuotevření škol pro prvňáky a druháky od příští středy, jak se o tom dnes zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), by pedagogové uvítali. Zároveň by si přáli, aby se třídy při dodržení jiných protiepidemických opatření nemusely dělit do menších kolektivů. Za prioritu dál považují návrat deváťáků a možnost individuálních konzultací ve škole pro žáky, kteří potřebují při učení větší podporu. ČTK to dnes řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

Blatný: Nouzový stav je nutný pro řízené uvolňování restrikcí

Cílem žádosti o prodloužení nouzového stavu nebude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) další zpřísňování opatření proti covidu-19. Má naopak umožnit jejich řízené uvolnění. Řekl to dnes na tiskové konferenci pražského magistrátu k letošním oslavám 17. listopadu.

Prvňáci a druháci by se mohli vrátit do škol 18. listopadu, řekl Babiš

Pokud se bude epidemie koronaviru vyvíjet jako dosud, mohli by se žáci prvních a druhých tříd vrátit do škol 18. listopadu. České televizi to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr školství Robert Plaga (ANO) a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) svolali na dnešek k návratu dětí do škol tiskovou konferenci, která se koná ve 13:15 v Poslanecké sněmovně.

YouTube a Facebook budou přenášet koncert pro zdravotníky, vystoupí řada celebrit

Internetové platformy YouTube, Facebook a LiveXLive budou 26. listopadu večer amerického času přenášet živý benefiční koncert hvězd na podporu zdravotnického personálu.

Česko má přes 9000 nových případů covidu, dál roste počet obětí epidemie

Laboratoře v Česku v úterý potvrdily dalších 9016 případů nemoci covid-19. Proti pondělí jich bylo zhruba o 3000 více, ale přibližně o 3000 méně než před týdnem. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Počet úmrtí s koronavirem se od úterního večera zvýšil o 60, od začátku epidemie tak zemřelo 5323 lidí. Aktuálně nakažených je 147.084, většina s lehkým průběhem nemoci.

Historický zvrat nejen v boji s koronavirem. Profesor oslavuje příchod vakcíny

NÁZOR - Začátkem srpna jsem se zapsal na klinické testy vakcíny proti koronaviru od společností Pfizer a BioNTech, které právě ohlásily její velmi slibné výsledky, přiznává Walter Isaacson v komentáři pro server Washington Post. Profesor historie z Tulane University dodává, že jde o zcela nový typ RNA vakcíny, který dosud nebyl použit.

Vyvracíme dezinformace: Lékař Rashid Buttar šíří nepravdy o 5G a vakcínách

Internetem se šíří video, na němž americký lékař Rashid Buttar tvrdí, že 5G síť je nebezpečná, stejně jako nošení roušek či vakcína proti covidu-19, která může dokonce zabíjet. Nejen, že zmíněná tvrzení nejsou pravdivá, sám lékař je navíc dlouhodobým zastáncem konspirací a měl problémy i s úřady.

Švédsko je na hranici testovacích kapacit. Počty nakažených rostou, stát zpřísňuje

Švédsko od pátku zaznamenalo 15.779 nově potvrzených případů koronavirové infekce. Počet infikovaných v posledních dvou týdnech roste a země se v nejpostiženějších a hustě obydlených regionech dostala na hranici testovacích kapacit, píše dnes agentura Reuters. Sousední Norsko mezitím povolalo na pomoc při ochraně hranic armádu.

V Evropě s covidem-19 už zemřelo přes 300.000 lidí

Počet lidí nakažených koronavirem, kteří zemřeli, překročil v Evropě hranici 300.000. Vyplývá to z dnes večer zveřejněných propočtů agentury Reuters. V Evropě žije jen deset procent světové populace, ale počet zemřelých na tomto kontinentu představuje čtvrtinu z 1,2 milionu případů úmrtí pacientů s koronavirem na celém světě.

Brazílie pozastavila testování čínské vakcíny proti covidu, důvodem je "vážný incident"

Brazilský úřad pro kontrolu léčiv Anvisa pozastavil klinické testování vakcíny proti covidu-19 čínské firmy Sinovac, aniž by upřesnil důvod. Nařízení vládního úřadu překvapilo šéfa brazilského institutu Butantan, který vakcínu s čínskou firmou testuje. Podle Divase Covase není k pozastavení testů důvod. Brazilský prezident Jair Bolsonaro pozastavení přivítal a místní zpravodajský portál G1 označil pozastavení studie za "vnitropolitickou válku".

Francie vyšetřuje, zda úřady nezanedbaly reakci na pandemii

Pařížská prokuratura vyšetřuje stovky stížností Francouzů kvůli reakci úřadů na první vlnu pandemie koronaviru, která zemi zasáhla na jaře. Vyšetřování se zaměří na to, zda veřejní činitelé mimo jiné neohrozili lidské životy, informovala dnes agentura Reuters. Vyšetřovatelé budou zkoumat dopad rozhodnutí úřadů na veřejnost, zdravotníky, zaměstnance veřejné správy a na ty, kteří se infikovali nebo zemřeli s nemocí covid-19.

V Itálii přibylo nejvíc mrtvých s covidem od 14. dubna

V Itálii za poslední den zemřelo dalších 580 lidí s koronavirem, což je podle agentury Reuters nejvíce od 14. dubna, kdy se bilance zvýšila o 602 mrtvých. Počet nakažených za posledních 24 hodin vzrostl o 35.098, což oproti 25.271 případům ohlášeným v pondělí znamená strmý nárůst.

Za dnešek už 4981 nakažených. Vědci navrhují počkat s rozvolňováním

Dnes do 18:00 laboratoře potvrdily už 4981 případů, což je asi o 2600 více než za stejnou dobu v pondělí a zhruba o 1800 méně než minulé úterý do večera. Nakažených je aktuálně více než 159.000 lidí, počet hospitalizovaných stoupl od neděle o 272, v pondělí vyžadovalo nemocniční péči 8059 pacientů. Dnes přibylo do statistik 189 úmrtí s koronavirem, celkem zemřelo 5263 lidí.

Člověk v tísni vydal příručku k výuce o dezinformacích. Reaguje na konspirace o covidu

Nové inspirace či návod pro výuku o tom, jak fungují média a jak vznikají dezinformace, mohou učitelé najít v příručce s názvem Dezinformační dezinfekce od vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.

Kurz svolal schůzku "chytré skupiny". Premiéři sedmi zemí včetně Babiše řešili covid

Šéfové vlád Rakouska, Česka, Řecka, Dánska, Norska, Izraele a Austrálie dnes spolu prostřednictvím videotelefonátu hovořili o koronavirové krizi. Schůzku svolal rakouský kancléř Sebastian Kurz, informoval na twitteru český premiér Andrej Babiš.

Vláda bude žádat o prodloužení nouzového stavu, oznámil Hamáček

Kvůli vývoji epidemie koronaviru bude vláda muset Sněmovnu opět požádat o prodloužení nouzového stavu, uvedl vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Novinářům dnes řekl, že požádal ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), aby do připravované tabulky protiepidemických opatření doplnil, zda daná opatření nouzový stav vyžadují.

Rusko a Ukrajina hlásí další tisíce případů covidu, Zelenskyj se léči v izolaci

Přírůstky nově nakažených koronavirem v Rusku a na Ukrajině jen těsně zaostaly za dosavadními maximy. Ruské úřady zaznamenaly bezmála 21.000 infikovaných, což je pouze o několik set méně než rekordních 21.798 z pondělí. Na Ukrajině za posledních 24 hodin přibylo téměř 10.200 nakažených, rekord z minulé soboty je 10.746 případů.

Do Česka dorazili britští zdravotníci, pomohou s koronavirem

Do Česka v noci na dnešek dorazil tým šesti britských zdravotníků, kteří pomohou českým kolegům ve zvládání epidemie nového koronaviru. Zapojí se do práce v brněnské vojenské nemocnici. ČTK a České televizi to po dnešním přivítání zdravotníků v Praze řekl náměstek ministra obrany Jan Havránek. Úvodního setkání se zúčastnil i britský velvyslanec Nick Archer.