Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Teď by se Češi měli inspirovat Švédskem. Chystá se plošné očkování, většina lidí vakcínu vítá

Latinská Amerika až na výjimky eviduje zlepšení v pandemii

Na americkém kontinentu přibylo v minulém týdnu denně v průměru 150.000 nakažených koronavirem, nejvyšší počty hlásí Spojené státy, naproti tomu Latinská Amerika až na výjimky eviduje zlepšení epidemické situace.

Velká Británie jako první v Evropě překonala hranici 50 tisíc úmrtí s covidem

Británie dnes jako první evropská země překročila hranici 50.000 mrtvých s covidem-19, píše agentura AFP. Toto číslo již překonaly USA, Brazílie, Indie a Mexiko. V Itálii počet nemocných s koronavirem od začátku epidemie překročil jeden milion nakažených. Ve Francii dnes výrazně stoupl počet nových případů koronaviru a zemřelo 328 osob, informovala agentura Reuters.

Nových případů covidu je za dnešek 4398, výrazně méně než před týdnem

Počet potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku za dnešek do 18:00 stoupl o 4398. Je to téměř o 600 méně než v úterý ke stejné době a o 2900 méně než minulou středu. Ubylo také lidí hospitalizovaných s nákazou novým koronavirem, kterých bylo podle posledních údajů z úterý 7890, o 194 méně než o den dřív. Stav 1131 pacientů lékaři hodnotí jako těžký.

Do Španělska bude pro cesty z rizikových zemí nutný test na covid

Španělsko bude od 23. listopadu požadovat od lidí cestujících z rizikových zemí negativní test na koronavirus, informují dnes tamní média s odvoláním na ministra zdravotnictví Salvadora Illu. Podle nich se bude "rizikovost" zemí schengenského prostoru, tedy i ČR, určovat podle "covidových semaforů" EU, které každý týden aktualizuje Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).

Chytrá karanténa se připravuje na očekávaný nárůst po návratu dětí do škol

Někteří operátoři, kteří se podílejí na projektu Chytrá karanténa, se mohou díky nižšímu počtu nových případů přesunout na pomoc hygienikům při epidemiologickém šetření. Další budou připraveni jako zálohy pro očekávaný nárůst případů po návratu dětí do škol. Na twitteru to napsal vládní zmocněnec pro informační technologie Vladimír Dzurilla.

Prvňáci a druháci se vrátí do škol 18. listopadu, roušky povinné i ve třídách

Žáci prvních a druhých tříd základních škol, kteří mají nyní kvůli epidemii koronaviru stejně jako ostatní děti výuku na dálku, se vrátí do lavic ve středu 18. listopadu. Speciální základní školy pro handicapované se příští středu otevřou pro všechny ročníky. V základních a středních školách se navíc pro zájemce umožní prezenční individuální konzultace.

Brazílie obnovila testování čínské vakcíny proti covidu-19

Brazilská agentura pro kontrolu léčiv a potravin (Anvisa) povolila obnovení testování čínské vakcíny CoronaVac. Její testování nařídila v zemi pozastavit v pondělí kvůli úmrtí jednoho z účastníků této studie, která je ve třetí, tedy poslední fázi. Informují o tom místní média. Podle nich úmrtí nesouviselo s vakcínou; některá média tvrdí, že šlo o sebevraždu.

Invia: Zájezd na léto si koupilo 4000 Čechů, cestovky nabízejí výhody

Zájezd na příští léto si u cestovní agentury Invia zakoupilo dosud 4000 Čechů. Největší zájem je zatím o Řecko, kam plánuje vyrazit 47 procent cestovatelů, kteří si dovolenou již pořídili.

V Německu přibylo 18 487 nakažených, reprodukční číslo naznačuje ústup epidemie

Německo za posledních 24 hodin oznámilo dalších 18.487 případů nákazy koronavirem, tedy o zhruba 3000 více než o den dříve. S odkazem na statistiku Institutu Roberta Kocha (RKI) o tom informovala agentura DPA.

Česko chce dva miliony dávek vakcíny Pfizer, jako první se mají očkovat senioři a zdravotníci

Česko má zájem o dva miliony dávek vakcíny proti nemoci covid-19 od americké firmy Pfizer, připojilo se k evropské iniciativě. Novinářů to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vláda už dříve schválila odběr tří milionů dávek jiného druhu séra od firmy AstraZeneca. První vakcíny by se mohly do Česka dostat v první čtvrtině příštího roku, řekl ministr.

Slovenská vláda kvůli koronaviru prodloužila nouzový stav, potrvá až do 29. prosince

Slovenská vláda dnes kvůli koronavirové krizi prodloužila do 29. prosince nouzový stav, který v zemi platí od začátku října a původně měl skončit v sobotu. V platnosti zůstane zákaz shromažďování více než šesti lidí.

Rusko má rekordní počet úmrtí na covid, Ukrajina zavádí "bolestivé" restrikce

V Rusku za posledních 24 hodin zemřelo po nákaze koronavirem 432 lidí, což je nejvíce od začátku epidemie v zemi. Nově nakažených přibylo téměř 20.000, uvedla s odvoláním na operativní štáb agentura Interfax. Na Ukrajině přibylo více než 10.600 nově infikovaných. Vláda v Kyjevě se v snaze zpomalit šíření infekce rozhodla zavést o listopadových víkendech celostátní karanténu.

Covid zvolňuje. Česko je zřejmě lehce za bodem zlomu epidemie, řekl Blatný

Česká republika je podle údajů o šíření nemoci covid-19 pravděpodobně lehce za bodem zlomu, řekl na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Ještě nějakou dobu ale očekává vysoký počet hospitalizovaných, protože zátěž nemocnic má vždy zhruba dvoutýdenní zpoždění.

Covid: Počet nakažených v USA dál roste, některé státy zavádí nová opatření

Počet potvrzených nákaz ve Spojených státech v úterý znovu narostl o nejvyšší číslo od počátku šíření koronaviru. Univerzita Johnse Hopkinse (JHU) ráno ohlásila 136.325 nových případů, přičemž dosud bylo v jejím přehledu maximem necelých 128.500 z minulé soboty.

Evropská komise navrhla posílení zdravotní politiky EU, koupí další vakcínu proti covidu

Evropská unie by měla lépe koordinovat zdravotní politiky členských států, aby byla připravena čelit hrozbám jako je současná pandemie covidu-19. Navrhla to dnes Evropská komise, která počítá mimo jiné se vznikem nové zdravotnické agentury či rozšířením působnosti současných evropských úřadů. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je plán prvním krokem na cestě k "evropské zdravotní unii".

Rozvolňování restrikcí? U debat chybějí ti, kterých se to týká, upozornil Prouza

U debat k modelu uvolňování a zpřísňování opatření nejsou podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy ti, na které restrikce přímo dopadají. Naopak nechybějí ti, kteří podporují kompletní úzávěru ekonomiky.

Zasedal krizový štáb: V lázních jsou připraveny tisíce lůžek pro lehčí případy covidu

V lázeňských zařízeních je připraveno několik tisíc lůžek pro lidi, kteří nevyžadují intenzivní péči. Stát je využije v případě, že o to požádají nemocnice, které by byly přetížené kvůli množství pacientů s covidem-19. Po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu to novinářům řekl jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Zopakoval, že počítá s další žádostí kabinetu o prodloužení nouzového stavu.

Opatření proti nákaze stála obchody téměř 5 miliard, nákupní zvyky Čechů se změnily

Maloobchodníci za opatření proti koronaviru dosud zaplatili 4,8 miliardy korun. Spotřebovalo se mimo jiné 291.000 litrů dezinfekce a prodejci rozdali 12,4 milionu jednorázových rukavic. Na tiskové konferenci to dnes řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Dodal, že s prodloužením nouzového stavu se dá počítat až do konce roku, vláda bude opatření uvolňovat opatrně a pomalu.

Šéf asociace: Po návratu do škol je lepší nedělit třídy, děti by mohly nosit roušky

Znovuotevření škol pro prvňáky a druháky od příští středy, jak se o tom dnes zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), by pedagogové uvítali. Zároveň by si přáli, aby se třídy při dodržení jiných protiepidemických opatření nemusely dělit do menších kolektivů. Za prioritu dál považují návrat deváťáků a možnost individuálních konzultací ve škole pro žáky, kteří potřebují při učení větší podporu. ČTK to dnes řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.