Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kontroverzní zákaz zpěvu. Část senátorů chce nařízení napadnout u Ústavního soudu

Maláčová je v preventivní izolaci, byla v kontaktu s nakaženým

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je zhruba po měsíci opět v preventivní domácí izolaci. Přišla do kontaktu s člověkem pozitivním na koronavirus, uvedla dnes na twitteru. Karanténa jí nařízena nebyla. Maláčová byla v izolaci kvůli kontaktu s člověkem, který se setkal s osobou pozitivní na onemocnění covid-19, také na začátku září.

Co když onemocní covidem celé Česko? Vakcinolog spočítal, kolik lidí skončí v nemocnici

Jedním z rozdílů mezi chřipkou a covidem je počet lidí, který by mohl onemocnět. Zatímco u chřipky je to podle profesora a vakcinologa Jiřího Berana asi 500 tisíc lidí, v případě covidu devět a půl milionu. Většina sice příznaky nepocítí, ten zbytek na tom ale může být hůře.

Izrael o týden prodloužil protiepidemickou uzávěru, ultraortodoxní židé se bouří

Izraelská vláda v úterý pozdě večer schválila prodloužení uzávěry, která mimo jiné omezuje počet lidí na demonstracích. Původně měla skončit dnes, teď ji ministři prodloužili do 13. října s tím, že může následovat ještě další týden. Podle nich v zemi nákazy koronavirem rychle přibývá.

Covid v ČR: Přibylo rekordních 4457 případů, Praha obnovuje zdravotnické létající týmy

Denní nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku dosáhl v úterý rekordních 4457. Předchozí rekord z pátku tak překonal o skoro 700 případů. Od březnového začátku epidemie tak již bylo v zemi potvrzeno přes 90.000 případů nákazy.

KOMENTÁŘ: Pandemie je široký problém. Řešení nemohou určovat pouze epidemiologové

KOMENTÁŘ - Vyjádření ministra zdravotnictví a mnoha dalších politiků vytvářejí dojem, že pandemie nemoci covid-19 je čistě zdravotnickým problémem, jehož řešení se musí řídit především zdravotnickou optikou. Takový přístup zásadně redukuje dopady, který mohou mít koronavirus a situace kolem něj na dlouhodobý společenský, politický a ekonomický vývoj (nejen) naší země.

Prymula prozradil, co se stane, když se lidé nenechají očkovat proti covidu

Podle řady vědců s námi bude covid-19 minimálně do té doby, než se objeví první plošná vakcína. Ta sice nový typ koronaviru eradikovat tak lehce nedokáže, boj s ním ale bude snesitelnější. To však vyžaduje určitou proočkovanost, která bude v Česku problém.

Lékaři z covidových oddělení: Na jaře jste tleskali, teď potřebujeme pomoc. Odborníci, raději mlčte

V boji s novým typem koronaviru stojí v první linii. Lékaři z covidových oddělení a jednotek intenzivní péče nemohou podle svých slov uvěřit vlastním očím, když vidí debaty o údajném omezování osobní svobody prostřednictvím roušek nebo prohlášení odborníků, kteří s oblastí infekčních nemocí nemají vůbec nic společného. Veřejnost proto žádají o pomoc, odborníky naopak vyzvali, aby raději mlčeli.

Vyvracíme dezinformace: Roušky děti nezabíjí. Hoax šířený sociálními sítěmi je nepravdivý

"Píše se 28. září 2020. Ve školním autobuse v okolí německého Schweinfurtu sedí šestiletá dívka, která se s rouškou na obličeji kácí k zemi. Umírá, a lékaři jako příčinu smrtí určí otravu oxidem uhličitým. Dívku zabila rouška." Tato zpráva se v posledních dnech šíří napříč sociálními sítěmi a podle vyznavačů dezinformací má sloužit jako důkaz, že roušky lidem škodí. Problém je, že o takovém úmrtí neví ani média, ani policie, a dokonce ani lékaři. Nikdy k němu totiž nedošlo.

Vědci zmapovali průběh covidu u pacientů. Definovali, v jakém pořadí se příznaky objevují

Ačkoliv mají chřipka a covid-19 velmi podobné symptomy, lze od sebe obě nemoci teoreticky rozeznat na základě pořadí, v jakém se příznaky objevují. Tvrdí to vědci z Univerzity v Južní Kalifornii, kteří zveřejnili seznam, v jakém pořadí se symptomy covidu objevují nejčastěji.

Pandemie opět dolehla na Paříž. Začaly platit velmi přísné restrikce

Bary v Paříži a na jejích předměstích musí od dnešního rána zůstat zavřené. Ve francouzské metropoli začala také platit nová a přísnější pravidla pro provoz restaurací, obchodních center a sportovišť. Omezení reagují na zhoršující se epidemii koronaviru a budou platit minimálně 14 dní, informovala agentura AFP.

Trump podle lékaře nehlásil příznaky, média evidují další nákazy

Americký prezident Donald Trump po klidné noci v Bílém domě nehlásí žádné příznaky covidu-19. Uvedl to dnes jeho lékař Sean Conley, který stav šéfa Bílého domu hodnotí jako velice dobrý. Trump předtím prostřednictvím twitteru avizoval, že se za devět dní hodlá zúčastnit plánované druhé debaty se svým volebním vyzyvatelem Joem Bidenem.

Facebook smazal Trumpův příspěvek o covidu-19 a chřipce

Sociální síť Facebook dnes odstranila příspěvek z oficiálního účtu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli porušení pravidel namířených proti dezinformacím o covidu-19. S odvoláním na mluvčího společnosti Andyho Stonea o tom informovala televize CNN. Trumpovo vyjádření nemoc z koronaviru prezentovalo jako menší hrozbu, než je běžná chřipka.

V nemocnicích by nemusel být každý desátý člověk s covidem, tvrdí Černý

V nemocnicích by podle odhadů nemuselo být asi deset i více procent pacientů aktuálně hospitalizovaných s covidem-19. Na jednání dnešního senátního výboru pro zdravotnictví a sociální péči to řekl předseda České společnosti anestezie, resuscitace a intenzivní péče Vladimír Černý, který vede poradní skupinu ministerstva zdravotnictví pro sledování kapacit v nemocnicích. Přesnější odhady chce ministerstvo zdravotnictví zjistit z každé nemocnice.

Na honu může být přes 20 lidí. Následný večírek je ale zakázán, upřesnilo ministerstvo

Zákaz více než 20 lidí na vnějších hromadných akcích se nevztahuje na hony zvěře a výlovy rybníků. Nesmějí ale na ně navazovat společenská shromáždění. Dnes to ČTK sdělili zástupci ministerstva zemědělství, podle kterých to úřadu potvrdilo ministerstvo zdravotnictví. Na jaře byly společné hony zakázané.

Zavření škol kvůli covidu? Plaga má vážné výhrady, bude jednat s Prymulou

Uzavírání škol jako opatření proti šíření koronaviru podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) nedává smysl, pokud ho nebudou doprovázet i jiná omezení zabraňující sdružování dětí mimo školy. Všechny evropské státy se podle něj snaží nastavit především taková pravidla, aby bylo možné zachovat prezenční vzdělávání co nejdelší dobu.

Covid: Počet mrtvých v Polsku a Maďarsku roste, rakouská vláda šla na testy, Německo má 2639 nových infekcí

Německo hlásí 2639 případů koronavirové nákazy za poslední den, dohromady už eviduje 303.258 nakažených. Počet zemřelých s covidem-19 vzrostl o 12 na 9546. Aktuální bilanci dnes ráno zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI).

Návrat k normálu není možný. Jak koronavirus promění Británii? Johnson nastínil vizi

Krize způsobená pandemií koronaviru se musí pro Británii stát katalyzátorem významných změn, protože návrat do stavu před jejím vypuknutím už nebude možný. Během projevu na stranické konferenci vládní Konzervativní strany to dnes řekl premiér Boris Johnson.

Rumunsko od středy zařadí ČR i SR mezi rizikové země

Rumunsko od středy zařadí Česko a Slovensko kvůli šíření koronaviru na seznam rizikových států. Po příjezdu z obou zemí budou muset lidé nastoupit do dvoutýdenní karantény, informoval dnes zpravodajský server Digi24. Kromě Česka a Slovenska se nové omezení bude týkat i dalších více než čtyř desítek zemí a území světa.

Rusko má nejvyšší přírůstek nakažených od května, situace v Moskvě je dramatická

V Rusku za uplynulý den přibylo 11.615 lidí nakažených koronavirem, což je nejvyšší údaj od 11. května. Velká část infikovaných - 4082 - připadá na Moskvu.