Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Itálie zvažuje povinné roušky venku, v částečné uzávěře je 5,2 milionu Španělů

Karlova univerzita představila kompletní test na covid a chřipku, část kitu už je v prodeji

Kompletní test pro diagnostiku covidu-19 a typy chřipky A a B dnes v Praze představili zástupci Univerzity Karlovy (UK). Komplex odběrové sady a izolačního a detekčního kitu má za úkol zrychlit proces testování a pomoci, až se začnou tyto nemoci vyskytovat současně. Vyvinuli ho odborníci z UK a komerční sféry.

Hygienici upozorňují: Nošení některých ochran obličeje před covidem neochrání

Roušky, respirátory, nákrčníky, masky, štíty... S nabídkami potřeb na ochranu obličeje před nakažlivým covidem se v posledních měsících doslova roztrhl pytel. Zatímco na jaře šlo o nedostatkové zboží, dnes si každý může zvolit takovou ochranu, jaká jeho potřebám vyhovuje nejvíce. Hygienici ale upozorňují, že ne všechny dostupné prostředky jsou skutečně účinné.

Trump je podle experta biohazard. Návrat prezidenta do Bílého domu vyvolal vlnu kritiky

Návrat amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu po čtyřdenním pobytu v nemocnici, kde se zotavoval z nákazy koronavirem, vyvolal rozpaky a kritiku řady médií, opozičních politiků či lékařů. Podle mnohých z nich Trump i přes vlastní zkušenost s covidem-19 toto onemocnění zlehčuje. Vystavuje tak prý nebezpečí další Američany, kteří se nemohou spolehnout na exkluzivní péči lékařů, jaké se dostalo prezidentovi.

Prymula pracuje na systému opatření proti covidu, patrně se sejde i vláda

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) přednesl na ranní videokonferenci vládní rady pro zdravotní rizika témata, která potřebuje vyřešit pro vypracování systému opatření proti covidu-19. Jednat bude nyní s jednotlivými ministry. Po jednání to ČTK řekl hejtman Vysočiny pověřený vedením Asociace krajů Jiří Běhounek (za ČSSD).

Začala distribuce respirátorů pro školy, z Opočínku je rozvážejí hasiči

Z policejního skladu v Opočínku u Pardubic dnes začala distribuce respirátorů pro školy. Vláda jich uvolnila 2,9 milionu na ochranu učitelů a dalších profesí ve školách proti koronaviru. Do krajů rozvezou respirátory profesionální hasiči. ČTK to řekla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Na Slovensku se šíří nebezpečné hoaxy o koronaviru, ministerstva a policie varují veřejnost

Slovenská ministerstva zdravotnictví a vnitra, ale také policie začaly častěji upozorňovat na nepravdivé informace, takzvané hoaxy, které se podle nich šíří v souvislosti s koronavirem a pandemii nemoci covid-19 především přes sociální sítě. Úřady vybídly obyvatele země, aby využívali důvěryhodné zdroje informací a dodržovali nařízená opatření včetně nošení roušek.

Trumpova diagnóza spustila fámy o dvojníkovi či skrytém kyslíku

Vývoj kolem nemoci covid-19 u amerického prezidenta Donalda Trumpa se rychle stal předmětem celé řady divokých spekulací a konspiračních teorií. Na internetu se v posledních dnech šířily dezinformace o údajném dvojníkovi šéfa Bílého domu či o tom, že jeho infekce byla naplánovaná, uvádí zpravodajský web BBC.

V Praze přibylo v pondělí 457 případů covidu, nejméně za šest dní

V Praze přibylo v pondělí 457 potvrzených případů onemocnění covid-19, je to nejméně za šest dní. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. Od začátku epidemie potvrdily laboratoře 18.789 pozitivních testů v metropoli, přes 10.100 lidí se z nemoci už vyléčilo a 173 pacientů s onemocněním covid-19 zemřelo. S nemocí se tak nyní potýká 8505 lidí.

Mexiko změnilo metodiku: Počet úmrtí na covid-19 skokově vzrostl

Mexiko hlásí rekordní denní nárůst případů koronaviru. Nově jich přibylo 28.115. Rovněž 2789 nově oznámených úmrtí je rekordních. Informovalo o tom v pondělí podle agentury Reuters mexické ministerstvo zdravotnictví, které ale zdůraznilo, že vysoké přírůstky jsou způsobeny změnou klasifikace některých případů nákazy a úmrtí.

Trump opustil nemocnici, jeho výzva přes twitter pobouřila Bidena

Americký prezident Donald Trump v pondělí večer opustil vojenskou nemocnici Waltera Reeda nedaleko Washingtonu, kde se více než tři dny léčil s covidem-19. Z koronavirové infekce se má nadále zotavovat v Bílém domě. Krátce před propuštěním na twitteru oznámil, že hodlá brzy opět pokračovat v kampani před prezidentskými volbami, které se uskuteční za necelý měsíc.

Nárůst nakažených koronavirem v Česku zrychlil, počet úmrtí dál roste

Nárůst nakažených koronavirem v Česku v pondělí opět zrychlil. Přibylo 3119 potvrzených případů nemoci covid-19, což je čtvrtý nejvyšší přírůstek od začátku epidemie v zemi.

Dezinformátoři mají žně. Případ ženy, které po testu na covid kapal mozkomíšní mok, ale nepochopili

KOMENTÁŘ - "To, čeho se každý obával, je tady. Test na covid-19 skutečně může poškodit mozek. Dokládá to případ ženy z americké Iowy, které po odběru z nosohltanu začal kapat mozkomíšní mok z nosu. Testy jsou nebezpečné a my jsme měli pravdu." Pokud jste podobné věty v průběhů posledních dní četli na internetu, nejste sami. Případ, který se skutečně odehrál, se mezi vyznavači dezinformací šíří jako lavina. Bohužel jej skoro nikdo nepochopil. A není tak těžké si spočítat, že i šance na zásah meteoritem je větší, než riziko, že během testu na covid dojde ke zranění.

Prymula požádal lékaře, aby mlčeli. Není to chřipečka, napsal

Ministr zdravotnictví Roman Prymula po jmenování do funkce napsal lékařům dopis, v němž je požádal, aby se ke koronaviru nevyjadřovali. Napsal jim také, že covid-19 není obyčejná "chřipečka".

Lékaři sepsali petici proti opatřením. Když polevíme, bude 200 mrtvých denně, reaguje Prymula

Skupina lékařů v čele s prezidentem České stomatologické komory Romanem Šmuclerem a kardiochirurgem Janem Pirkem kritizuje zavádění vládních opatření, která mají snížit šíření nového typu koronaviru. Ministr zdravotnictví Roman Prymula se proti petici ohradil a popsal, co hrozí, pokud se v opatřeních poleví.

Francie hlásí přes 5000 nových infekcí, Británie více než 12.000

Francouzské úřady dnes oznámily 5084 nově nakažených, oproti sobotnímu rekordnímu přírůstku jde o značný pokles. Nižší bilance je však po víkendu, kdy se provádí méně testů, běžná. Počet nově hospitalizovaných pacientů poprvé od 12. dubna překročil 300, píše agentura Reuters. Británie, kde vláda čelí kritice za chybu v systému sledujícím počty nakažených, dnes eviduje 12.594 dalších potvrzených případů nákazy.

V Praze přibylo o víkendu téměř tisíc nakažených

V Praze přibyla o víkendu téměř tisícovka potvrzených případů koronaviru, v sobotu to bylo podle dat pražské hygienické stanice 473 pozitivních testů a v neděli 513. Nárůst tak o volných dnech zpomalil, v pátek byl zaznamenán rekordní přírůstek 839 potvrzených nákaz.

Trump opustí nemocnici, prý už se cítí velmi dobře

Americký prezident Donald Trump už noc na úterý nestráví ve vojenské nemocnici Waltera Reeda. Na twitteru napsal, že jeho hospitalizace spojená s nákazou koronavirem skončí dnes v 18:30 místního času (krátce po půlnoci SELČ). Šéf Bílého domu je v nemocnici nedaleko Washingtonu od pátku.

V některých newyorských čtvrtích musí kvůli nákaze zavřít školy

Guvernér státu New York Andrew Cuomo dnes nařídil uzavírku škol v některých čtvrtích stejnojmenného amerického města, které hlásí zhoršení ukazatelů ohledně šíření koronaviru. Vzdělávací zařízení mají být od úterka zavřená v částech Brooklynu a Queensu. Informují o tom světové zpravodajské agentury.

Koronavirus mezi zdravotníky. Nakažených je desetkrát víc než 1. září, varuje komora

Zdravotníků, kteří jsou aktuálně v izolaci kvůli pozitivnímu testu na covid-19, je desetkrát víc než na začátku září. Celkem jich je skoro 2500, více než tisícovka zdravotních sester.