Extremisty značně ovlivnila pandemie. Okamura šířil dezinformace o koronaviru, uvedlo vnitro

Extremistická a xenofobní hnutí v prvním pololetí letošního roku výrazně ovlivnila koronavirová pandemie. Radikálové vystupňovali kritiku Evropské unie a NATO a poukazovali na neschopnost demokratického systému adekvátně reagovat na vzniklou situaci.

Xenofobně zaměřené skupiny označily uprchlíky za přenašeče virové nákazy. Extremisté se také uchylovali k šíření nebezpečných a rizikových dezinformací. Vyplývá to ze zprávy o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

V souvislosti s šířením koronavirové nákazy mluvili podle vnitra radikálové o hluboké krizi, do které se ČR podle nich dostala. Požadovali vystoupení z EU a NATO, protože nedokážou zvládnout situaci. "V naprosté většině případů ale extremistické a xenofobní subjekty k řešení problémů spojených s nemocí covid-19 nijak nepřispěly. Jejich představitelé pouze stále setrvávali u obecných ideologických prohlášení," uvedlo ministerstvo vnitra.

Radikálové využili pandemie také ve svých protiimigrantských a protimuslimských příspěvcích na internetu. "Zejména představitelé hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se pokoušeli opětovně vyvolávat i protiromské nálady," píše se ve zprávě. Některé xenofobní skupiny pak otevřely téma zahraničních dělníků jakožto pachatelů kriminality a dalšího rizika šíření virové nákazy.

Dezinformační weby šířily také konspirace o původu viru nebo o tom, že nákaza je šířena záměrně z tajných mocenských důvodů. Někteří politici pak podle vnitra na sociálních sítích uváděli informace o údajném vývoji koronaviru genetickou manipulací na americké vojenské základně Fort Detrick. "Předseda hnutí SPD (Tomio Okamura) prezentoval i názor, že pandemie je v západních zemích zneužívána k zavedení eutanazie seniorů. Cílem má být podle něj jejich likvidace, jakožto zastánců tradičních hodnot, a jejich nahrazení agresivní imigrantskou populací," napsalo ministerstvo.

Národní demokracie zase v době koronavirové krize přišla s návrhem zřídit speciální pracovní tábory pro tzv. sociálně nepřizpůsobivé. Od konspiračních teorií o koronaviru, coby záměrně vyvinuté biologické zbrani, přešla podle ministerstva ke kritice Evropské unie pro její údajnou neschopnost zvládat epidemii. Vlastenecké či pronárodní skupiny šířící xenofobní názory a útočící na EU či NATO pak často obsahově souzněly s dezinformačními weby šířícími prokremelskou propagandu, uvedlo vnitro. "Ruská federace a Čína byly naopak prezentovány jako státy, které si s pandemií poradily velmi efektivně," dodalo ministerstvo.

Kvůli omezením v době nouzového stavu zintenzivněla komunikace neonacistů na ve virtuálním prostředí. Extremisté ale v posledních měsících ustoupili od užívání dříve oblíbených sociálních sítí, například Facebooku. Začali využívat méně známé on-line služby. "Důvodem je zejména přísnější postup jejich poskytovatelů proti šiřitelům nenávistných obsahů. Neonacisté preferují komunikační služby, kde je zaručena vyšší míra anonymity," napsalo vnitro.

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policisté loni řešili 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně více

Policie začala v loňském roce řešit celkem 149 nenávistně motivovaných trestných činů, což je meziročně o 41 více. Z loňských případů jich zatím objasnila 69. Terčem skutků byli nejčastěji Židé, následovali Romové a zástupci LGBT+ komunity. Pachatelé se nejvíce dopouštěli násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Vyplývá to ze zprávy o problematice extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

extremismus Boj proti dezinformacím a fake news Tomio Okamura Ministerstvo vnitra Svoboda a přímá demokracie (SPD) Muslimové xenofobie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 53 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy