Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Šíření covidu na Slovensku zpomaluje, nemocnicím se ulevilo

V Německu za středu přibylo 201.729 případů koronaviru

V Německu testy za poslední den prokázaly koronavirovou infekci u 201.729 lidí, informuje dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Jde o nižší počet než za minulou středu, kdy přibylo skoro 275.000 nakažených.

Ve středu přibylo v Česku 5287 potvrzených případů covidu

Ve středu přibylo v Česku 5287 potvrzených případů covidu-19, nejméně ve všední den od začátku letošního roku. V mezitýdenním srovnání je to pokles o 2100 případů. Laboratoře odhalily také 1080 podezření na opakovanou nákazu, což je rovněž v pracovním dni letos nejméně. Nejnižší byl ale zároveň i počet testů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Čtvrtá dávka vakcíny podle studie ztrojnásobí ochranu před vážným covidem

Čtvrtá dávka vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer a BioNTech podle izraelské studie u pacientů starších 60 let zhruba ztrojnásobuje ochranu před vážným průběhem nemoci v porovnání se třemi dávkami, píše list Haarec.

Povinné očkování v Německu by mohlo být od 60 let

Před čtvrtečním hlasováním německých poslanců o všeobecné očkovací povinnosti proti nemoci covid-19 vznikl ve Spolkovém sněmu kompromis, který prozatím počítá s povinnou vakcinací všech starších 60 let a zároveň otevírá možnost pro pozdější snížení věkové hranice až na 18 let. Nové řešení je snahou poslední chvíli zajistit většinu pro schválení povinného očkování, neboť tu dosud žádný z návrhů v parlamentu neměl.

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 214.985 prokázaných případů nákazy

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 214.985 prokázaných případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, je to o něco více než o den dříve, kdy to bylo 180.397 případů. Sedmidenní incidence, která uvádí počet infikovaných na 100.000 obyvatel za sedm dní, ale opět klesla. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na data Institutu Roberta Kocha (RKI).

V úterý přibylo v Česku 6708 potvrzených případů koronaviru, klesá zájem o testy

V úterý přibylo v Česku 6708 potvrzených případů koronaviru. Stejně jako v pondělí je to mezitýdenní pokles o čtvrtinu. Podezření na opakovanou nákazu bylo 1253, i to je méně než před týdnem. Zájem o testování se snižuje.

Očkování proti covidu-19 asi bude možné i v zubních ordinacích a v lékárnách

Očkování proti covidu-19 asi bude letos možné také v zubních ordinacích nebo v lékárnách. Změnu předpokládá vládní novela o ochraně veřejného zdraví, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení a hnutí ANO vrácení kabinetu k dopracování. Předloha nyní zamíří k posouzení do zdravotnického výboru, bude na ně mít delší než obvyklou lhůtu.

Podnikatelé zasažení pandemií mohou nově žádat o pomoc z COVID 2022

Podnikatelé z vybraných odvětví zasažení protiepidemickými opatřeními mohou od dnešních 09:00 žádat o příspěvek 500 korun na zaměstnance a den omezení z programu COVID 2022.

V Německu přibylo 180.397 nově nakažených koronavirem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 180.397 nakažených koronavirem. Sedmidenní incidence, která uvádí počet infikovaných na 100.000 obyvatel za sedm dní, opět klesla na hodnotu 1394,0. Ještě před týdnem činila tato hodnota 1703,3. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na data Institutu Roberta Kocha (RKI).

V pondělí přibylo v 6553 potvrzených případů nákazy covidem

Epidemie covidu v Česku vytrvale zpomaluje. V pondělí přibylo v 6553 potvrzených případů nákazy, o čtvrtinu méně než před týdnem. Podobně klesl i počet podezření na opakovanou nákazu, kterých laboratoře odhalily 1275. Méně se ale také testovalo. Nadále klesá incidenční číslo. Na 100.000 obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 370 nakažených. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Moldavsko bez pomoci Evropy uprchlickou a covidovou krizi nezvládne

Moldavsko samo bez pomoci Evropy nepřekoná následky pandemie nemoci covid-19, rostoucích cen energií a náporu válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vpředvečer berlínské dárcovské konference to dnes v Nadaci Konrada Adenauera prohlásila moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová. Přislíbila, že využití očekávané západní pomoci bude transparentní do posledního centu.

Čína otestuje na covid všech 26 milionů obyvatel Šanghaje

Čína vyslala více než 10.000 zdravotnických pracovníků z celé země, včetně 2000 vojenských zdravotníků, do Šanghaje, aby pomohli nejlidnatějšímu městu s otestováním všech 26 milionů obyvatel na koronavirus. V čínské finanční metropoli nadále přibývá případů nemoci covid-19. Za poslední den Šanghaj zaznamenala 9006 nových případů infekce, informovala dnes agentura Reuters.

Premiér Fiala zápolí s covidem, ruší plánovanou cestu do Německa

Případů covidu sice ubývá, přesto jich v uplynulém týdnu přibyly další tisíce. Testy ji potvrdily i u premiéra Petra Fialy (ODS). Předseda vlády dnes prozradil, že intenzita onemocnění je v jeho případě nepříjemným překvapením.

Německo eviduje za poslední den 41.129 nových případů koronavirové infekce

Institut Roberta Kocha (RKI) registruje v Německu za poslední den 41.129 nových případů koronavirové infekce, ale čísla jsou neúplná, upozorňuje agentura DPA. Před týdnem RKI hlásil 67.501 nových případů nákazy. Sedmidenní incidence podle údajů RKI z dnešního rána znovu klesla na 1424,6 infikovaných na 100.000 obyvatel. Ještě před týdnem činila tato hodnota 1700,6.

Za neděli přibylo 1658 nakažených. Otestovalo se nejméně lidí v roce

V Česku v neděli přibylo 1658 potvrzených případů covidu-19, letos jich bylo méně pouze na Nový rok. Proti minulému týdnu je to pokles zhruba o 600 případů. Ubylo i podezření na opakovanou nákazu, v neděli jich bylo 313. Klesá ale také zájem o testy.

V sobotu přibylo o čtvrtinu méně případů covidu než před týdnem

Laboratoře v Česku v sobotu potvrdily 2589 případů koronaviru, o čtvrtinu méně než před týdnem. Podobným tempem ubylo také podezření na opakovanou nákazu, v sobotu jich bylo 468. Ve srovnání sobot je počet nových případů nejnižší od počátku roku, stejně jako počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel. Klesl ovšem také počet testů.

Německo zaznamenalo 74 tisíc nových nákaz, méně než před týdnem

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo 74.053 nových případů nákazy koronavirem, což je zhruba o 37.000 méně než před týdnem. Vyplývá to z dnes aktualizovaných údajů na webu Institutu Roberta Kocha (RKI). V zemi také klesá sedmidenní incidence. Ta dnes ráno činí 1458 nových případů nákazy na 100.000 obyvatel, zatímco před týdnem to bylo 1724 případů na 100.000 obyvatel.

V pátek přibylo 5973 nákaz, o pětinu méně než před týdnem

Testy v pátek v ČR potvrdily 5973 případů koronaviru, asi o pětinu méně než před týdnem. Po čtvrtku jde o další nejnižší přírůstek v pracovní den od počátku roku. Ubylo také podezření na opakovanou nákazu, lidí s covidem-19 v nemocnicích a dál klesl i počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel. Méně než před týdnem bylo ale také testů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Německo hlásí bezmála 200 tisíc nových případů nákazy, méně než před týdnem

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo bezmála 200.000 nových případů nákazy. Uvedl to dnes ráno Institut Roberta Kocha (RKI). To je zhruba o 55.000 případů méně než před týdnem. Klesá také sedmidenní incidence. Ta činila dnes ráno 1532 nových případů nákazy na 100.000 obyvatel, uvedla agentura DPA. Před týdnem to bylo 1758 případů na 100.000 obyvatel.