Moldavsko bez pomoci Evropy uprchlickou a covidovou krizi nezvládne

Moldavsko samo bez pomoci Evropy nepřekoná následky pandemie nemoci covid-19, rostoucích cen energií a náporu válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vpředvečer berlínské dárcovské konference to dnes v Nadaci Konrada Adenauera prohlásila moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová. Přislíbila, že využití očekávané západní pomoci bude transparentní do posledního centu.

"Vždy jsme chtěli kráčet k demokratickým hodnotám, lidským právům a právnímu státu, protože víme, že to vše je základem prosperity a života ve svobodě," řekla Gavrilitsaová. "Naše cesta za prosperitou, ve kterou jsme věřili, byla brutálně přerušena válkou," uvedla.

Gavrilitsaová v projevu řekla, že do 2,6milionového Moldavska, které patří k nejchudším zemím Evropy, uteklo z Ukrajiny přes 390.000 válečných uprchlíků. Více než čtvrtina z nich v zemi zůstala. "Přes 110.000 lidí zde nalezlo ubytování, takřka polovina z tohoto počtu jsou děti," řekla.

Premiérka řekla, že všem prchajícím dokázalo Moldavsko poskytnout přijatelnou pomoc. "Přes krásné obrázky solidarity ale čelíme tvrdé realitě. Jsme tady mezi přáteli, takže budu upřímná," řekla s tím, že Moldavsko se nikdy s takovou krizí nepotýkalo. Země se vzpamatovává z hospodářských následků pandemie, vysokých cen energií a náporu běženců.

"Vysokým cenám energií čelí i ostatní evropské země, ale v Moldavsku se cena plynu od loňského září zvýšila o 360 procent. Ještě před válkou byla inflace 18 procent. Na 25 procent našich domácností musí vydat čtvrtinu příjmů na energie," řekla Gavrilitsaová. "Více než čtvrtina populace žije v chudobě," uvedla.

Gavrilitsaová zdůraznila, že země potřebuje posílit svou energetickou bezpečnost, neboť je nyní v případě plynu zcela závislá na ruských dodávkách. Země podle ní rovněž potřebuje znamení, že současnou těžkou dobou s potřebnými reformami může projít společně s Evropou. "Potřebujeme vědět, že je světlo na konci tunelu," řekla.

"Dostávám často otázky, co potřebujeme. Odpověď je jednoduchá. Už si nemůžeme dovolit nést náklady krize z našeho rozpočtu. To není nijak překvapivé, když uvážíte náklady Západu na překonání krize," uvedla s tím, že Moldavsko má v Evropě nejnižší hrubý domácí produkt na obyvatele.

"Nikdy více jsme nepotřebovali podporu, abychom se stali součástí svobodného světa," řekla. Gavrilitsaová připomenula, že po druhé světové válce k cestě za prosperitou a svobodou pomohl západní Evropě americký Marshallův plán. "My potřebujeme rychlý, pružný a komplexní mechanismus," řekla premiérka, podle které bez pomoci ve formě grantů se neobejde ani moldavský rozpočet.

V úterý se v Berlíně za podpory Francie a Rumunska koná dárcovská konference, která má Moldavsku pomoci s řešením situace vyvolané náporem běženců. Gavrilitsaová uvedla, že do Berlína přijela se seznamem konkrétních projektů. Dodala, že všechny tyto projekty mají jasná měřítka, aby je západní země mohly vyhodnotit. Přislíbila také, že Moldavsko pomoc vyváží transparentností, kdy bude jasný osud každého utraceného centu.

Související

Moldavsko

Proruské vlivy nepomohly: Ostře sledované volby v Moldavsku vyhrála proevropská strana

Proevropská strana moldavské prezidentky Maie Sanduové směřuje k jasnému vítězství a nové většině v parlamentu ve volbách, které jsou považovány za klíčové pro budoucí cestu země do Evropské unie. Prezidentka Sanduová, která varovala voliče, že jejich demokracie je mladá a křehká, upozornila po hlasování na „masivní ruské vměšování“ s tím, že jde o budoucnost země, která leží mezi Ukrajinou a Rumunskem.
Moldavsko

Klíčová zkouška pro Evropu: Rusko utrácí obrovské částky za ovlivnění voleb v Moldavsku

Volby v Moldavsku představují klíčovou zkoušku, která rozhodne o evropské budoucnosti země. Prezidentka Maia Sandu, jejíž Strana akce a solidarity (PAS) brání svou parlamentní většinu, varovala před masivním ruským vměšováním. Rusko údajně utrácí obrovské částky za nákup hlasů a dezinformační kampaně. Pokud by proevropské hnutí v čele se Sanduovou neuspělo, mohlo by Moldavsko sklouznout zpět do sféry vlivu Moskvy.

Více souvisejících

Moldavsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

před 5 hodinami

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

před 6 hodinami

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

před 9 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

před 10 hodinami

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 13 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 13 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy