Povinné očkování v Německu by mohlo být od 60 let

Před čtvrtečním hlasováním německých poslanců o všeobecné očkovací povinnosti proti nemoci covid-19 vznikl ve Spolkovém sněmu kompromis, který prozatím počítá s povinnou vakcinací všech starších 60 let a zároveň otevírá možnost pro pozdější snížení věkové hranice až na 18 let. Nové řešení je snahou poslední chvíli zajistit většinu pro schválení povinného očkování, neboť tu dosud žádný z návrhů v parlamentu neměl.

Zda bude mít novinka dostatečnou podporu, není jasné. A i když ji získá, nemusí nakonec vůbec povinná vakcinace platit, pokud parlament před létem uzná proočkovanost populace jako dostatečnou.

Německo dosud zavedlo povinné očkování pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře, kteří musí být od poloviny března imunizovaní, jinak nemohou svou profesi vykonávat. Omezení je ale prozatím spíše jen formální, neboť hygienické úřady kvůli vytíženosti nemají kapacitu pro plošné kontroly. Německá média tak počítají, že skutečné dopady může mít toto nařízení až za čtvrt roku.

Povinné očkování zdravotníků je ale jen prvním krokem k imunizaci populace, který se vláda kancléře Olafa Scholze rozhodla učinit. K dalšímu kroku, který by očkování vyžadoval plošně, se ve čtvrtek chystá Spolkový sněm. Scholz a také ministr zdravotnictví Karl Lauterbach podporují povinné očkování všech dospělých, tedy od 18 let věku. Vláda ale žádný vlastní návrh zákona, jak bývá v Německu běžné, nepředložila. Scholz místo toho opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnout musí parlament. V něm ale žádná jednota nepanuje ani napříč vládní koalicí, kterou tvoří Scholzovi sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Největší podporu v 736členném parlamentu měl dosud návrh žádající očkování od všech dospělých, podle propočtů agentury DPA se k němu hlásilo zhruba 240 poslanců. Výrazně menší podporu, okolo padesáti poslanců, měl požadavek povinné vakcinace od 50 let věku. Tyto dvě iniciativy nyní přišly s kompromisem, který prozatím očkování od října nařídí všem starším 60 let a zároveň vyžaduje, aby mladší a neočkované ročníky dostaly informace o výhodách imunizace.

Kompromis nicméně počítá s tím, že v červnu parlament znovu posoudí míru proočkovanosti populace. Pokud bude dostatečná, vakcinační povinnost nebude. V 83milionovém Německu bylo dosud plně očkováno 76 procent lidí, posilující dávku pak má 58,8 procenta. U starších 60 let je základní proočkovanost 88,8 procenta, posilující dávku má 79 procent.

Na podzim podle kompromisního návrhu může parlament znovu zvážit, zda kvůli možnému výskytu nebezpečných koronavirových variant není nutné snížit věkovou hranici povinného očkování na 18 let.

Kompromis, za kterým stojí především vládní poslanci, zaskočil konzervativní unii CDU/CSU, která je největší opoziční silou. "Když nejnovější kompromis vybíral z návrhů od 18 a 50 let a najednou by měl být od 60 let, tak něco nesedí," řekl poslanec Tino Sorge, který je mluvčím frakce CDU/CSU pro otázky zdravotnictví. Podle Sorgeho tak návrh postrádá důvěryhodnost. Z řad konzervativců se ozývají hlasy, že vládní koalice připravuje úskok, aby očkování schválila.

Šéf konzervativní frakce Friedrich Merz novinku rovněž odmítá a v rozhlasové stanici Deutschlandfunk dnes řekl, že se koalice nedokáže dohodnout ani mezi sebou. Za skutečný kompromis pak považuje návrh konzervativců. Ten by povinnou vakcinaci v případě zhoršení epidemické situace zaváděl postupně v několika krocích od seniorů přes starší 50 let po pracovníky kritické infrastruktury, tedy zdravotníky, učitele, policisty nebo energetiky. Toto řešení by podle představ unie nahradilo i stávající očkovací povinnost pro zdravotníky.

Povinné očkování, a to i zdravotníků a pečovatelů, odmítá protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Vlastní návrh předložil ještě liberál Wolfgang Kubicki, který rovněž s povinným očkováním nesouhlasí.

O budoucnosti povinného očkování v Německu bude jasno ve čtvrtek. Německá média poznamenávají, že dostatečnou podporu žádný z návrhů nemá. Lauterbach je ale přesvědčen, že Spolkový sněm nakonec nový kompromis podpoří. "S vysokou pravděpodobností to prosadíme," řekl v televizi ZDF. Nesouhlas parlamentu by pak sice považoval za hořkou prohru, nikoli však za důvod rezignace.

Související

Čína, ilustrační foto

Čína se po uvolnění covidových opatření vrací k normálu jen pomalu

Ačkoli čínská vláda ve středu uvolnila přísná opatření proti šíření koronaviru, mnoho lidí a firem v zemi se návratu k běžnému životu stále obává. Podle agentury Reuters o tom svědčí ztichlé ulice Pekingu a dalších měst i množství restaurací, které mají dál otevřená pouze výdejní okénka.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Počet nakažených stoupá. Za posledních sedm dní přibylo v Česku 5445 potvrzených případů koronaviru

Za posledních sedm dní přibylo v Česku 5445 potvrzených případů koronaviru. Hygienici do tohoto počtu zahrnují i opakované nákazy. V mezitýdenním srovnání je to nárůst zhruba o desetinu. Více se ale také testovalo. V nemocnicích je s covidem 728 lidí, počet hospitalizovaných se tak proti minulému týdnu mírně zvýšil. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Německo

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 8 minutami

Aktualizováno před 11 minutami

Emmanuel Macron

Macron, Sánchez a Costa se dohodli na stavbě vodíkovodu pro své země

Španělsko, Portugalsko a Francie se dohodly na stavbě produktovodu pro přepravu takzvaného zeleného vodíku z Barcelony do Marseille. Uvedli to na dnešní společné tiskové konferenci premiéři Španělska a Portugalska Pedro Sánchez a António Costa a francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Sáncheze nová infrastruktura posílí energetickou nezávislosti unijních zemí. Nová infrastruktura má podle plánů začít fungovat nejpozději do konce tohoto desetiletí.

před 22 minutami

Vilnius, Litva

Litva oprávněně zakázala pobyt expřítelkyni ruského ministra obrany Šojgua

Soud v litevském hlavním městě Vilniusu ponechal v platnosti rozhodnutí migračních úřadů, které zrušily povolení k pobytu bývalé přítelkyni ruského ministra obrany Jeleně Kaminskasové a zakázaly jí na pět let vstup do země a na tři roky do dalších států schengenského prostoru. Oznámila to litevská a ruská média s odvoláním na litevskou televizi LRT.

před 27 minutami

Ilja Jašin

Ruský opozičník Jašin dostal 8,5 roku vězení. Podle soudu lhal o armádě

Soud v Moskvě shledal vinným ruského opozičníka Ilju Jašina, obžalovaného z šíření lživých informací o ruské armádě během jejího působení na Ukrajině, píší ruské tiskové agentury. Jašin za trestný čin, který ruské úřady zavedly po invazi ruských jednotek na Ukrajinu, dostal 8,5 roku vězení.

před 37 minutami

před 43 minutami

Ilustrační fotografie.

Stavba větrných elektráren se má zjednodušit, naznačil Jurečka

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje zjednodušení povolování výstavby větrných elektráren. V územích bez zvláštní ochrany krajiny by měl být proces jednodušší. Na konferenci Svazu měst a obcí to řekl ministr životního prostředí a práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

před 49 minutami

Výbuch a požár poškodil budovu bývalé textilky v Opavě. (8.12.2022)

Výbuch a požár v Opavě. Hasiči zasahovali v bývalé textilce

Výbuch a následný požár poškodil ve čtvrtek pozdě večer jednu z budov v areálu bývalé textilky Moravolen v Opavě. Při události nebyl nikdo zraněn. Výbuch budovu značně poškodil a narušil její statiku. Tu hasiči provizorně v noci stabilizovali. Policie a hasiči zjišťují příčinu. ČTK o tom dnes informovali mluvčí hasičů Jakub Kozák a opavské policie René Černohorský.

před 52 minutami

Vévodkyně Meghan s princem Harrym

Harry a Meghan útočí na odkaz královny Alžběty, hodnotí média dokument

Za neslušnost, za bod, ze kterého není návratu či za útok na královnin odkaz dnes britský tisk označil první tři díly dokumentárního seriálu o britském princi Harrym a jeho manželce Meghan. Některé deníky dokonce pár vyzvaly, aby se vzdal královských titulů. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu v dokumentu kritizovali chování médií a hovořili i o svých vztazích s rodinou.

před 59 minutami

ČSSD

ČSSD čeká v lednu sjezd. Bude se hledat náhrada za exministra Petříčka

ČSSD bude v lednu na sjezdu hlasovat o nových stanovách a volit místopředsedu, řekla dnes ČTK mluvčí sociální demokracie Jitka Pavlíková. Nejužší vedení ČSSD totiž na konci října opustil místopředseda a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Sjezd se nakonec místo původně zvažovaného Hradce Králové uskuteční v sobotu 7. ledna v Brně a mezi důležité body bude patřit i potvrzení mandátů členů a náhradníků ústřední kontrolní komise.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ústavní soud

Expert by považoval předčasné jmenování nového předsedy ÚS za protiústavní

Jmenování nového předsedy Ústavního soudu (ÚS) ještě před tím, než skončí ten současný, by bylo protiústavním krokem, míní expert na soudnictví David Kosař. V rozhovoru s ČTK varoval před rozkolísáním systému a těžko předvídatelnými důsledky. Nového předsedu ÚS lze jmenovat až poté, co se funkce uvolní, zdůraznil Kosař, jenž je vedoucím Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Kyjev

Člověk v tísni už od února pomohl půl milionu Ukrajinců

Humanitární organizace Člověk v tísni za devět měsíců trvání ukrajinsko-ruského konfliktu poskytla pomoc za více než miliardu korun. Její pracovníci pomáhají Ukrajincům v napadené zemi i těm, kteří před válkou uprchli do Česka. Od února, kdy Rusko na Ukrajinu zaútočilo, pomoc organizace přijalo přes půl milionu lidí. Člověk v tísni o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

před 2 hodinami

Josef Baxa

Baxa v reakci na spekulace o novém předsedovi ÚS varoval před "zprzněním ústavy"

Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu.

před 2 hodinami

Velká Británie

Británie a Kanada dnes uvalily sankce na více než 50 lidí z celého světa

Británie a Kanada dnes uvalily sankce na více než 50 lidí z celého světa, které označily za "zkorumpované politické představitele, porušovatele lidských práv a pachatele sexuálního násilí souvisejícího s konflikty". Odvetná opatření se týkají především osob z Ruska a Íránu, ale i z několika dalších zemí, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Čína, ilustrační foto

Čína se po uvolnění covidových opatření vrací k normálu jen pomalu

Ačkoli čínská vláda ve středu uvolnila přísná opatření proti šíření koronaviru, mnoho lidí a firem v zemi se návratu k běžnému životu stále obává. Podle agentury Reuters o tom svědčí ztichlé ulice Pekingu a dalších měst i množství restaurací, které mají dál otevřená pouze výdejní okénka.

před 3 hodinami

Pekarová Adamová v dopise žádá Bělorusko o propuštění Losikové

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v dopise apelovala na svůj běloruský protějšek, aby byla propuštěna Darja Losiková, manželka běloruského politického vězně a spolupracovníka stanice Svobodná Evropa (RFE/RL) Ihara Losika. Sněmovna to uvedla v dnešní tiskové zprávě. K dopisu se připojilo dalších pět zemí.

Zdroj: ČTK

Další zprávy