Povinné očkování v Německu by mohlo být od 60 let

Před čtvrtečním hlasováním německých poslanců o všeobecné očkovací povinnosti proti nemoci covid-19 vznikl ve Spolkovém sněmu kompromis, který prozatím počítá s povinnou vakcinací všech starších 60 let a zároveň otevírá možnost pro pozdější snížení věkové hranice až na 18 let. Nové řešení je snahou poslední chvíli zajistit většinu pro schválení povinného očkování, neboť tu dosud žádný z návrhů v parlamentu neměl.

Zda bude mít novinka dostatečnou podporu, není jasné. A i když ji získá, nemusí nakonec vůbec povinná vakcinace platit, pokud parlament před létem uzná proočkovanost populace jako dostatečnou.

Německo dosud zavedlo povinné očkování pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře, kteří musí být od poloviny března imunizovaní, jinak nemohou svou profesi vykonávat. Omezení je ale prozatím spíše jen formální, neboť hygienické úřady kvůli vytíženosti nemají kapacitu pro plošné kontroly. Německá média tak počítají, že skutečné dopady může mít toto nařízení až za čtvrt roku.

Povinné očkování zdravotníků je ale jen prvním krokem k imunizaci populace, který se vláda kancléře Olafa Scholze rozhodla učinit. K dalšímu kroku, který by očkování vyžadoval plošně, se ve čtvrtek chystá Spolkový sněm. Scholz a také ministr zdravotnictví Karl Lauterbach podporují povinné očkování všech dospělých, tedy od 18 let věku. Vláda ale žádný vlastní návrh zákona, jak bývá v Německu běžné, nepředložila. Scholz místo toho opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnout musí parlament. V něm ale žádná jednota nepanuje ani napříč vládní koalicí, kterou tvoří Scholzovi sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Největší podporu v 736členném parlamentu měl dosud návrh žádající očkování od všech dospělých, podle propočtů agentury DPA se k němu hlásilo zhruba 240 poslanců. Výrazně menší podporu, okolo padesáti poslanců, měl požadavek povinné vakcinace od 50 let věku. Tyto dvě iniciativy nyní přišly s kompromisem, který prozatím očkování od října nařídí všem starším 60 let a zároveň vyžaduje, aby mladší a neočkované ročníky dostaly informace o výhodách imunizace.

Kompromis nicméně počítá s tím, že v červnu parlament znovu posoudí míru proočkovanosti populace. Pokud bude dostatečná, vakcinační povinnost nebude. V 83milionovém Německu bylo dosud plně očkováno 76 procent lidí, posilující dávku pak má 58,8 procenta. U starších 60 let je základní proočkovanost 88,8 procenta, posilující dávku má 79 procent.

Na podzim podle kompromisního návrhu může parlament znovu zvážit, zda kvůli možnému výskytu nebezpečných koronavirových variant není nutné snížit věkovou hranici povinného očkování na 18 let.

Kompromis, za kterým stojí především vládní poslanci, zaskočil konzervativní unii CDU/CSU, která je největší opoziční silou. "Když nejnovější kompromis vybíral z návrhů od 18 a 50 let a najednou by měl být od 60 let, tak něco nesedí," řekl poslanec Tino Sorge, který je mluvčím frakce CDU/CSU pro otázky zdravotnictví. Podle Sorgeho tak návrh postrádá důvěryhodnost. Z řad konzervativců se ozývají hlasy, že vládní koalice připravuje úskok, aby očkování schválila.

Šéf konzervativní frakce Friedrich Merz novinku rovněž odmítá a v rozhlasové stanici Deutschlandfunk dnes řekl, že se koalice nedokáže dohodnout ani mezi sebou. Za skutečný kompromis pak považuje návrh konzervativců. Ten by povinnou vakcinaci v případě zhoršení epidemické situace zaváděl postupně v několika krocích od seniorů přes starší 50 let po pracovníky kritické infrastruktury, tedy zdravotníky, učitele, policisty nebo energetiky. Toto řešení by podle představ unie nahradilo i stávající očkovací povinnost pro zdravotníky.

Povinné očkování, a to i zdravotníků a pečovatelů, odmítá protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Vlastní návrh předložil ještě liberál Wolfgang Kubicki, který rovněž s povinným očkováním nesouhlasí.

O budoucnosti povinného očkování v Německu bude jasno ve čtvrtek. Německá média poznamenávají, že dostatečnou podporu žádný z návrhů nemá. Lauterbach je ale přesvědčen, že Spolkový sněm nakonec nový kompromis podpoří. "S vysokou pravděpodobností to prosadíme," řekl v televizi ZDF. Nesouhlas parlamentu by pak sice považoval za hořkou prohru, nikoli však za důvod rezignace.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Německo

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Záběry pádu letounu v Sao Paulu se objevily na sítích. (9.8.2024)

Led mohl být příčinou smrti 62 lidí na palubě letadla v Brazílii

Nastal pokrok ve vyšetřování srpnové tragické letecké nehody v Brazílii, kterou nepřežilo všech 62 lidí na palubě. Podle v pátek zveřejněné oficiální zprávy hlásila posádka krátce před nehodou poruchu systému odmrazování. Informoval o tom Guardian s odkazem na agenturu Reuters. 

včera

včera

včera

včera

Deštivé počasí, ilustrační fotografie.

Počasí jako na houpačce. Přijde šok, teploty klesnou o desítky stupňů

Dnes a zítra si v Česku ještě užijeme tropická vedra, pak ale bude následovat výrazná změna. Příští týden přinese zcela jiné počasí, než jsme byli zvyklí poslední dva týdny, uvedl doslova Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Přijde totiž ochlazení, očekává se i plošnější déšť. Zatímco tak v tomto týdnu dosahovala maxima až 35 °C, za několik dní může být až o dvacet stupňů méně.

včera

včera

Ministr obrany Lloyd J. Austin III v Pentagonu

Údery západními zbraněmi v hloubi Ruska válku nerozhodnou, tvrdí Austin

Američané se stále moc netváří na jeden z požadavků Kyjeva. Ministr obrany Lloyd Austin v pátek na základně Ramstein řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění. 

včera

Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner jsou u konce. Její posádka si ještě oddechnout nemůže

Opakovaně použitelná kosmická loď Starliner od společnosti Boeing se v noci na sobotu vrátila na Zemi, když s pomocí padáků přistála v americkém státě Nové Mexiko. Informovala o tom NASA. Loď se však vrátila bez posádky, jejíž členové po předchozích problémech plavidla zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. 

včera

včera

Aktualizováno 6. září 2024 21:59

Ukrajinská armáda čelí výzvám na ruském území. Kyjev se vojáků v těžké situaci zastává

Ukrajinská armáda se při okupaci ruských území snaží dodržovat válečná pravidla a chránit civilisty, zatímco ruská vojska pokračují v útocích na civilní objekty. Kyjev zdůrazňuje, že jeho vojáci nepropadají k rabování a drancování, čímž si chce získat mezinárodní podporu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy