Povinné očkování v Německu by mohlo být od 60 let

Před čtvrtečním hlasováním německých poslanců o všeobecné očkovací povinnosti proti nemoci covid-19 vznikl ve Spolkovém sněmu kompromis, který prozatím počítá s povinnou vakcinací všech starších 60 let a zároveň otevírá možnost pro pozdější snížení věkové hranice až na 18 let. Nové řešení je snahou poslední chvíli zajistit většinu pro schválení povinného očkování, neboť tu dosud žádný z návrhů v parlamentu neměl.

Zda bude mít novinka dostatečnou podporu, není jasné. A i když ji získá, nemusí nakonec vůbec povinná vakcinace platit, pokud parlament před létem uzná proočkovanost populace jako dostatečnou.

Německo dosud zavedlo povinné očkování pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře, kteří musí být od poloviny března imunizovaní, jinak nemohou svou profesi vykonávat. Omezení je ale prozatím spíše jen formální, neboť hygienické úřady kvůli vytíženosti nemají kapacitu pro plošné kontroly. Německá média tak počítají, že skutečné dopady může mít toto nařízení až za čtvrt roku.

Povinné očkování zdravotníků je ale jen prvním krokem k imunizaci populace, který se vláda kancléře Olafa Scholze rozhodla učinit. K dalšímu kroku, který by očkování vyžadoval plošně, se ve čtvrtek chystá Spolkový sněm. Scholz a také ministr zdravotnictví Karl Lauterbach podporují povinné očkování všech dospělých, tedy od 18 let věku. Vláda ale žádný vlastní návrh zákona, jak bývá v Německu běžné, nepředložila. Scholz místo toho opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnout musí parlament. V něm ale žádná jednota nepanuje ani napříč vládní koalicí, kterou tvoří Scholzovi sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Největší podporu v 736členném parlamentu měl dosud návrh žádající očkování od všech dospělých, podle propočtů agentury DPA se k němu hlásilo zhruba 240 poslanců. Výrazně menší podporu, okolo padesáti poslanců, měl požadavek povinné vakcinace od 50 let věku. Tyto dvě iniciativy nyní přišly s kompromisem, který prozatím očkování od října nařídí všem starším 60 let a zároveň vyžaduje, aby mladší a neočkované ročníky dostaly informace o výhodách imunizace.

Kompromis nicméně počítá s tím, že v červnu parlament znovu posoudí míru proočkovanosti populace. Pokud bude dostatečná, vakcinační povinnost nebude. V 83milionovém Německu bylo dosud plně očkováno 76 procent lidí, posilující dávku pak má 58,8 procenta. U starších 60 let je základní proočkovanost 88,8 procenta, posilující dávku má 79 procent.

Na podzim podle kompromisního návrhu může parlament znovu zvážit, zda kvůli možnému výskytu nebezpečných koronavirových variant není nutné snížit věkovou hranici povinného očkování na 18 let.

Kompromis, za kterým stojí především vládní poslanci, zaskočil konzervativní unii CDU/CSU, která je největší opoziční silou. "Když nejnovější kompromis vybíral z návrhů od 18 a 50 let a najednou by měl být od 60 let, tak něco nesedí," řekl poslanec Tino Sorge, který je mluvčím frakce CDU/CSU pro otázky zdravotnictví. Podle Sorgeho tak návrh postrádá důvěryhodnost. Z řad konzervativců se ozývají hlasy, že vládní koalice připravuje úskok, aby očkování schválila.

Šéf konzervativní frakce Friedrich Merz novinku rovněž odmítá a v rozhlasové stanici Deutschlandfunk dnes řekl, že se koalice nedokáže dohodnout ani mezi sebou. Za skutečný kompromis pak považuje návrh konzervativců. Ten by povinnou vakcinaci v případě zhoršení epidemické situace zaváděl postupně v několika krocích od seniorů přes starší 50 let po pracovníky kritické infrastruktury, tedy zdravotníky, učitele, policisty nebo energetiky. Toto řešení by podle představ unie nahradilo i stávající očkovací povinnost pro zdravotníky.

Povinné očkování, a to i zdravotníků a pečovatelů, odmítá protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Vlastní návrh předložil ještě liberál Wolfgang Kubicki, který rovněž s povinným očkováním nesouhlasí.

O budoucnosti povinného očkování v Německu bude jasno ve čtvrtek. Německá média poznamenávají, že dostatečnou podporu žádný z návrhů nemá. Lauterbach je ale přesvědčen, že Spolkový sněm nakonec nový kompromis podpoří. "S vysokou pravděpodobností to prosadíme," řekl v televizi ZDF. Nesouhlas parlamentu by pak sice považoval za hořkou prohru, nikoli však za důvod rezignace.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Německo

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Donald Trump

Putin bude v pohodě, tvrdí Trump

Prezident Donald Trump uvedl v rozhovoru pro magazín The Atlantic, že ruský prezident Vladimir Putin „bude v pohodě“ při mírových jednáních mezi Kremlem a Ukrajinou. Tento výrok přichází v době, kdy Kreml oznámil třídenní příměří v rámci pokračující války.

včera

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla je v horším stavu, než se zdá. Doslova bojuje o svou existenci

Tesla se nachází v jedné z nejtěžších krizí své existence. Firma čelí propadu prodejů, dramatickému poklesu zisků, ztrátám tržní hodnoty a narůstající veřejné kritice. Model Cybertruck se ukázal jako neúspěch a situace je ještě vážnější, než naznačují první zprávy, varuje CNN.

včera

Vladimir Putin

Putin oznámil, že Rusko vyhlásilo příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oznámil, že Rusko jednostranně vyhlásí třídenní příměří na Ukrajině, které má vstoupit v platnost příští měsíc. Ukrajinští představitelé však přijali toto gesto se značnou skepsí a vyzvali Kreml, aby okamžitě souhlasil s delším příměřím, jež navrhuje Spojené státy.

včera

António Costa

Mimořádná zpráva Příčina masivního blackoutu odhalena. O kyberútok nešlo

Masivní výpadek elektřiny, který v pondělí zasáhl rozsáhlé oblasti Španělska a Portugalska, nadále ochromuje dopravu, letiště i železniční spojení. Evropské autority vyloučily, že by šlo o kybernetický útok, podle portugalské společnosti REN způsobil masivní výpadek proudu vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí způsobený extrémními teplotními výkyvy. 

včera

V tunelech španělského metra není bez baterek téměř vidět

Selhaly semafory i doprava. Španělsko se ponořilo do tmy, spekuluje se o kyberútoku

Španělsko a Portugalsko zažívají jeden z největších výpadků elektřiny v moderní historii. Miliony lidí zůstaly bez proudu, doprava je paralyzovaná, letiště přestala fungovat a také železniční i městská hromadná doprava byla přerušena. Mezitím se internetem šíří dezinformace o příčinách incidentu, které však oficiální místa vyvracejí, píše CNN.

Aktualizováno včera

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Dronová zeď v pohotovosti. Ukrajina s mírem nepočítá, připravuje se na mohutný jarní ruský útok

Jak se Rusko připravuje na jarní fázi své invaze, ukrajinská armáda věří, že jejich rychle rostoucí dronové síly způsobí útočníkům těžké ztráty. Podle hlavního velitele Oleksandra Syrského ruská ofenziva de facto už začala. Navzdory obrovským ztrátám, které dosahovaly na podzim 2024 až 1 500 vojáků denně, Moskva nadále sází na taktiku vyčerpávajících frontálních útoků.

včera

včera

včera

Donald Trump

Proti Trumpovi je nutné zahájit odhodlaný celosvětový protiútok, vyzývá expert

V době, kdy se protisvobodné síly mimo západní svět stávají silnějšími než kdy dříve, Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa připojují k útoku na liberální hodnoty. Podle historika Timothyho Gartona Ashe je nutné zahájit odhodlaný celosvětový protiútok liberálních internacionalistů. Kanadské volby, které právě probíhají, by mohly nabídnout významnou posilu.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Válka na Ukrajině odhalila stejný cynismus, jako za Černobylu. Kreml vnímá lidské životy jen jako číslo, říká historik

Černobylská havárie dne 26. dubna 1986 se stala nejen jednou z nejhorších jaderných katastrof v dějinách, ale i smutným symbolem stylu řízení krizí v Sovětském svazu. O souvislostech mezi černobylskou katastrofou, způsobem krizového řízení v Sovětském svazu a přetrvávajícími rysy mocenského cynismu v dnešním Rusku EuroZprávy.cz hovořily s vojenským historikem Tomášem Řepou z Univerzity obrany v Brně.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Trump způsobil největší ekonomickou ránu za 50 let. Jeho obchodní válka je ale obrovskou šancí pro Evropu

Přestože obchodní válka rozpoutaná prezidentem Donaldem Trumpem nevyhnutelně zasáhne evropské hospodářství, v Bruselu vidí v aktuální situaci také příležitosti. Ekonomika se na globální úrovni štěpí do tří hlavních bloků – Spojených států, Číny a Evropy – a současné obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem může dát Evropské unii nečekanou výhodu.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea poprvé veřejně potvrdila, že vyslala vojáky na pomoc Rusku

Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že vyslala své vojáky na pomoc Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Severokorejská státní agentura KCNA oznámila, že jejich bojové jednotky se podílely na "vítězném osvobození" Kurské oblasti, kde ukrajinská armáda loni zahájila překvapivou ofenzivu.

včera

Trumpův návrh na konec války není mír, ale kapitulace, varuje Německo

Návrh prezidenta USA Donalda Trumpa na uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, který by zahrnoval předání rozsáhlých částí ukrajinského území Moskvě, označil německý ministr obrany Boris Pistorius za "kapitulaci". V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD Pistorius uvedl, že Ukrajina sice chápe, že může být nucena učinit určité územní ústupky, avšak Trumpův plán jde podle něj příliš daleko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy