Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Nový milník v pandemii: Počet mrtvých s koronavirem překonal hranici 700 tisíc

Německo má 741 nových případů koronaviru. Může přijít druhá vlna, upozornil institut

Německo za poslední den zaregistrovalo 741 nových případů nákazy koronavirem a počet nakažených od začátku epidemie tak v zemi stoupl na 212.022.

Covid-19 v Česku: Za úterý přibylo 290 případů, nejvíc od konce června

Během úterý přibylo v Česku nejvíc případů nemoci covid-19 od konce června. Laboratoře potvrdily 290 nakažených, od vypuknutí epidemie na začátku března se nákaza zjistila u celkem 17.286 lidí. Dál roste počet aktuálně nemocných, kterých je nyní rekordních 5091. Nejvíc zasažené je z okresů Frýdecko-Místecko.

Koronavirus v USA a Brazílii: Desítky tisíc nových případů za den

V Brazílii za posledních 24 hodin přibylo přes 50.000 případů nákazy koronavirem a více než tisícovka pacientů s nemocí covid-19 zemřela. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví. V minulých dnech byly údaje nižší.

Rakovina si nedala pauzu. Kvůli pandemii koronaviru se odhalí méně případů, varuje studie

Ve Spojených státech se od začátku pandemie covidu-19 o polovinu snížil počet zjištěných onemocnění rakovinou. K tomuto závěru došla nová americká studie, o níž informuje agentura AFP. Její autoři takový vývoj označili za nepříznivý. Způsoben je podle nich odkládáním neurgentních návštěv lékařů a tím, že se lidé pokud možno vyhýbali nemocnicím, protože měli strach z nákazy koronavirem.

Šmucler zavrhl chytrou karanténu. Česko prý přijalo plán, o kterém se nemluví

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který byl už na začátku první vlny epidemie koronaviru odpůrcem příliš restriktivních opatření, je toho názoru, že existují pouze tři způsoby, jak covid-19 poslat do patřičných mezí. Buďto bude perfektně fungovat chytrá karanténa, nebo se díky nově vyvinuté vakcíně proočkujeme, anebo se zkrátka přirozeně promoříme.

Francie má obavy z druhé vlny, Paříž zvažuje povinné roušky

Francie se v souvislosti s rostoucím počtem nových případů covidu-19 obává podzimní druhé vlny nákazy a opět sahá k přísnějším krokům. Poté, co dnes vládní poradní výbor varoval před "velmi pravděpodobným" výrazným podzimním či zimním nárůstem počtu nemocných, sahají další města k povinnému nošení roušek na veřejnosti. Na některých frekventovaných místech je chce zavést i starostka Paříže Anne Hidalgová.

Trump v rozhovoru podle tisku ukázal nepochopení rozsahu pandemie v USA

Americký prezident Donald Trump tápe ohledně stavu pandemie covidu-19 v USA a zřejmě nerozumí tomu, jak vážná situace panuje v jeho zemi. K takovým závěrům dospěla některá americká a britská média po odvysílání rozhovoru amerického prezidenta s reportérem zpravodajského webu Axios Jonathanem Swanem.

Řecko hlásí nejvíce nových infekcí za poslední týdny

Řecko dnes oznámilo 121 nově nakažených. Jde o nejvyšší denní přírůstek od 22. dubna, informovala agentura Reuters. Přes třetinu těchto případů eviduje na severu druhé největší město Soluň, z destinací oblíbených u turistů má sedm nakažených ostrov Korfu.

Koronavirus slábne, tvrdí epidemiolog z IKEM. Uvolňování má za příliš zbrklé

V poslední době jsme svědky opětovného zrychlení nárůstu počtu nově hlášených případů infekce koronavirem. Epidemiolog Institutu Klinické a Experimentální Medicíny (IKEM) Petr Smejkal ale ubezpečil, že vir začíná slábnout. Lidem doporučil, aby byli během epidemie zodpovědní a ohleduplní.

V Německu přibylo 879 nakažených koronavirem, nový rekord oznámilo Polsko

V Německu bylo za poslední den hlášeno 879 nových případů koronavirové nákazy, a dohromady tak bylo v zemi prokazatelně infikováno už nejméně 211.281 lidí.

Česko zavedlo "koronavirový" semafor. Komentátor poukázal na paradox

Koronavirus se v Česku znovu hlásí o slovo. Od začátku března, kdy se tato nákaza začala sledovat, máme nejvíc hlášených aktivních případů. Příliš nám nepomohla ani změna způsobu výpočtu, která výrazně snížila počet aktuálně infikovaných. I tak ale nejsou statistiky zrovna nejoptimističtější.

Ve Venezuele trestají za nenošení roušek. Lidé čistí ulice či dělají kliky

Venezuelský autoritářský režim trestá porušování pravidel proti šíření koronaviru obecně prospěšnými pracemi či fyzickým cvičením, informoval argentinský server Infobae. Dokazují to podle něj videa či fotografie z několika obcí na západě Venezuely, které se minulý týden objevily na sociálních sítích.

Nákupní skenery se osvědčily při karanténě, nově je zavádí Albert

Využití nákupních skenerů pro bezkontaktní nákup zboží v prodejních sítích Globus a Makro za nouzového stavu výrazně stouplo, například v Globusu se obrat z nákupu skenery zvýšil v tomto období o 80 procent. Podle prodejců lidé oceňují především úsporu času a větší bezpečí z hlediska hygieny, k nákupům je proto využívá stále více zákazníků.

Školy jsou v nejistotě. Zamezit setkávání žáků kvůli koronaviru není reálné

Zamezit šíření koronaviru ve škole v případě nákazy některého žáka bude podle zástupců školských asociací při běžném provozu škol v novém školním roce zřejmě problematické. Na druhém stupni základních škol a na středních školách rozvrhy vyučování předpokládají setkávání žáků z různých tříd. Změna režimu v jedné třídě by proto asi měla vliv i na další výuku ve škole.

Filipíny ohlásily skokový nárůst nakažených koronavirem, lidé uvázli na letišti

Na desítky milionů Filipínců v Manile a čtyřech okolních provinciích se kvůli nárůstu koronavirových případů ode dneška opět vztahuje dvoutýdenní omezení pohybu.

V Rusku ubylo nových případů koronaviru, na Ukrajině je situace opačná

Rusko dnes oznámilo 5159 nových případů nákazy koronavirem a 144 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 5394 případů a 79 obětí. Rusko v pondělí oznámilo, že tři jeho laboratoře budou schopny od září vyrábět vakcíny, ale Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes vyzvala k dodržování protokolu platného při vývoji očkovacích látek.

Covid-19 se rychle šíří ve válkou zmítaném Jemenu, zemřelo již 500 lidí

Ve válkou zmítaném Jemenu s koronavirem zemřelo už 500 lidí. S odvoláním na své propočty to dnes napsala agentura Reuters. Podle humanitárních organizací ale toto číslo může být ještě vyšší.

Na Břeclavsku zavřeli školku, jedno z dětí má covid-19

Ve školce v Jevišovce na Břeclavsku mělo jedno z dětí pozitivní test na covid-19, školka je proto zavřená. ČTK to dnes řekla starostka obce Božena Bošiaková. V karanténě jsou dvě učitelky a desítka dětí.

Jak se pilo v karanténě? Výzkum dospěl k zajímavým zjištěním

NÁZOR - Pozornost vědců, kteří zkoumají pijácké zvyky populace, se v poslední době zaměřila na to, jak karanténa ovlivňuje míru konzumace alkoholu, konstatují socioložka Emily Nichollsová a psycholog Dominic Conroy v komentáři pro server The Conversation. Odborníci z University od Portsmouth a University of East London rozebrali dopady březnového uzavření britských hospod - nedílné součásti života Britů - v rámci koronavirové karantény.