Školy jsou v nejistotě. Zamezit setkávání žáků kvůli koronaviru není reálné

ČTK to dnes řekli předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Podle ní není na středních školách reálné, aby se v případě nákazy některého žáka covidem-19 změnil režim zbytku jeho třídy tak, že by například chodila do školy později a měla posunuté přestávky, aby se nepotkávala s jinými třídami. Tuto možnost zmínila v pondělí ředitelka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová. "Studenti nesedí pořád v jedné třídě se stejnými spolužáky, na jazyky jsou třeba rozdělení podle pokročilosti, na semináře jsou ze všech tříd dohromady," řekla dnes Schejbalová.

Posunutí rozvrhu pro jednu třídu by podle ní byl problém i pro učitele, protože jejich hodiny navazují v různých třídách jedna za druhou. Systém zmíněný Jágrovou by podle ní byl zvládnutelný možná na prvním stupni základní školy. V případě středních škol by ale podle Schejbalové bylo reálnější nechat celou třídu učit se z domova.

Černý upozornil, že děti spolu bývají v častém kontaktu i mimo školu. "Nevěřím, že když bude nakažen jeden žák ve škole, že zůstane u jednoho žáka, to by muselo být veliké štěstí," řekl. Podle něj by se sice mohlo omezit potkávání tříd, mělo by to ale vliv na fungování celé školy. "Bez míchání skupin bude škola chudší. Na jednu stranu, pokud to bude nutné, tak se bez toho asi obejdeme, ale já mám ve své škole druhý stupeň postavený hodně na volitelných předmětech, kde se skupiny míchají," řekl. Pokud by se nákaza u někoho ve škole potvrdila, vyvolá to podle něj velkou nejistotu. "Všichni se této situace děsíme," dodal.

Se Schejbalovou se shodl, že školy se zatím na nový školní rok nijak zvlášť nepřipravují. Čekají na manuály s doporučeními k ochraně proti koronaviru, které připravuje ministerstvo školství s epidemiology a které chce úřad zveřejnit po 17. srpnu.

Oba také uvedli, že ministerstvo si mělo víc pospíšit s přípravou návrhu na uzákonění distanční výuky, který nedávno zveřejnilo. Vláda ho zatím neschválila a Sněmovna by o něm podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) mohla hlasovat na podzim. Dokud norma nebude platit, nebude pro děti účast na výuce na dálku povinná a školy její formu nebudou muset přizpůsobit možnostem rodin, upozornil Černý.

Školy by podle Schejbalové chtěly organizovat maturitní písemné práce většinou okolo 8. dubna. Kritéria a formu zkoušky musí ředitelé podle zákona zveřejnit nejpozději sedm měsíců předem. "Máme 4. srpna a vyhláška (k maturitám) není ještě ani v připomínkovém řízení," uvedla Schejbalová. "Takže si myslím, že ministerstvo úplně šíleně zaspalo," řekla.

Podle ní kvůli tomu není reálné, aby školy stihly vyhlásit podmínky pro dubnové slohy včas. Upozornila, že po zveřejnění návrhu by vyhláška měla být 15 dní v připomínkovém řízení a vyřízení připomínek z různých úřadů většinou trvá další měsíc až dva. "Pokud to bude (hotové) koncem října, tak to ještě jsem velmi optimistická," řekla.

Podle tiskového oddělení ministerstva půjde novela do meziresortního připomínkového řízení v nejbližších dnech. "Účinnost vyhlášky se předpokládá od 1. října 2020," sdělil úřad na dotaz ČTK.

Podle novely zákona, kterou prosadil ministr školství Robert Plaga (ANO), bude i nadále zachována povinná státní maturita z češtiny a možnost volby druhého předmětu z matematiky a cizího jazyka. Novela zrušila zavedení povinné maturity ze tří předmětů od příštího roku. Státní zkouška se navíc omezí jen na didaktické testy. Ústní a písemné maturity z jazyků se přesunou zpět do škol.

Schejbalová již v červnu řekla, že pokud by úprava prováděcí vyhlášky k maturitám byla hotová do konce července, mohly by školy kritéria ke zkouškám vyhlásit do poloviny září. Předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček tehdy uvedl, že pokud bude vyhláška k dispozici o prázdninách, tak to sice bude hodně na těsno, ale mělo by se to stihnout.

Letos na jaře se k maturitním zkouškám přihlásilo zhruba 80.000 lidí, z toho přibližně 70.000 šlo k maturitám poprvé.