Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Počet nově nakažených i zemřelých v Rusku dále klesl

V OKD se znovu plošně testuje na koronavirus

Armádní odběrové týmy dnes začaly v OKD znovu odebírat horníkům a zaměstnancům těžební společnosti vzorky pro testy na koronavirus. Další plošné testování potrvá až do středy. Na testy nejprve přicházejí zaměstnanci Dolu ČSM, kteří v prvním kole testů měli negativní výsledek nebo se z různých důvodů nedostavili k testování. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Naďa Chattová.

V Německu přibylo 202 nově nakažených

V Německu v uplynulém dni přibylo 202 případů nákazy novým koronavirem, jeden člověk pak s nemocí covid-19 zemřel. Celkem v zemi s přibližně 83 miliony obyvatel zemřelo s nákazou 9084 lidí, nakažených je od začátku epidemie nejméně 201.574 jedinců, uvedl dnes německý Institut Roberta Kocha (RKI).

Nový rekord: 259 848 nakažených za jediný den

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes oznámila další rekordní nárůst počtu nakažených koronavirem za jeden den.

Co ukázala pandemie o současné ekonomice? Ekonomka mluví o katalyzátoru problémů

NÁZOR - Mezinárodní měnový fond označuje koronavirem způsobenou ekonomickou krizi jako "velké uzamčení", poukazuje Hanna Szymborská v komentáři pro server The Conversation. Ekonomka z Birmingham City University dodává, že fráze evokuje "velkou depresi" z 20. let minulého století a "velkou recesi", která přišla po globální finanční krizi v letech 2007-2008.

Prymula: První vakcíny by měly být na konci října. Pro veřejnost v roce 2021, na všechny se nedostane

V květnu letošního roku zahájila Česká republika vývoj inaktivované vakcíny proti covid-19 stejně jako jiné země světa. Podle slov Romana Prymuly, vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví bychom měli první vakcíny očekávat již na konci října. Pro širší veřejnost budou dostupné na začátku roku 2021, ale to podle slov Prymuly neznamená, že se dostane na všechny.

Proč mají někteří lidé těžký průběh covid-19? Lékaři zveřejnili nové rizikové faktory

V současné době mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou. Americké Centrum pro kontrolu a prevencí nemocí přidalo na seznam další zdravotní předpoklady, které mohou zvýšit riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19, patří sem demence nebo obezita.

Austrálie bojuje s vlnou dezinformací. Úmrtnost na covid je mnohem vyšší než u chřipky, lidé ale testy odmítají

Australský stát Victoria zaznamenal zvýšený nárůst případů covid-19 v nejlidnatějším městě Melbourne, přesto tisíce Australanů odmítlo bezplatné testy. Ministryně zdravotnictví Jenny Mikakosová uvedla, že za to pravděpodobně můžou konspirační teorie, které se šíří internetem, a proto mnoho lidí věří, že pandemie je výmysl.

Ministerstvo varuje před nepravdivou zprávou o nošení roušek

Ministerstvo zdravotnictví upozornilo na nepravdivou zprávu o tom, že by se od srpna měly začít zase plošně nosit roušky. Jedná se o hoax, tedy nepravdivou zprávu, uvedlo ministerstvo na twitteru. Falešných zpráv se v době epidemie objevila řada. Například byl rozesílán už v únoru falešný dopis od Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který nabádal k přijetí opatření proti zavlečení nákazy ze zahraničí.

Svět překonal další koronavirové milníky, dvě smutné hranice padly

Svět v noci na dnešek překonal dvě smutné hranice: počet infikovaných novým koronavirem přesáhl 14 milionů, přičemž mrtvých, kteří měli nemoc covid-19, je již více než 600.000. Od poloviny června přitom každý nový milion infikovaných přibývá za necelý týden.

V jižních Čechách přibývá Ukrajinců nakažených koronavirem

Hygienici v jižních Čechách zaznamenali poslední dny nárůst případů, kdy se nákaza koronavirem prokázala u lidí z Ukrajiny. Poslední podobný případ se potvrdil dnes, u samoplátce, který se nechal při příjezdu do ČR otestovat. Zůstane v domácí izolaci na Táborsku. Nakažených Ukrajinců v kraji přibývá od června. ČTK to dnes řekla ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.

Indonésie v počtu nakažených koronavirem překonala Čínu

Indonésie dnes v počtu potvrzených nákaz koronavirem předstihla Čínu a s 84.882 infikovanými je nejhůře zasaženou zemí východní Asie. Situace se zhoršuje také v Japonsku, které za poslední den ohlásilo 660 nových případů, což je nejvíc od 11. dubna. Téměř polovina jich byla zaznamenána v metropoli Tokiu.

V Česku je téměř stejný počet nakažených jako v dubnu

V České republice je aktuálně 4705 lidí nakažených novým typem koronaviru. Tento počet se výrazně blíží dosavadnímu maximu z 11. dubna letošního roku, kdy bylo 4737 nakažených. V pátek přibylo v zemi 130 potvrzených případů. Přírůstek tak počtvrté v řadě přesáhl stovku a byl podobný jako v předchozích dvou dnech. Dnes zatím laboratoře odhalily dalších 53 případů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví k dnešním 17:30.

Podle Rúháního se koronavirem mohlo nakazit až 25 milionů Íránců

Íránský prezident Hasan Rúhání ve svém dnešním televizním projevu prohlásil, že podle odhadů se koronavirem nakazilo již 25 milionů Íránců.

Británie po výhradách akademiků nebude nadále hlásit oběti covidu-19

Britská vláda dnes oznámila, že pozastavuje každodenní hlášení počtu nových úmrtí spojených s nemocí covid-19, dokud se nevyjasní pochybnosti kolem způsobu evidence případů v Anglii. Informuje o tom agentura Reuters.

USA opět hlásí více než 70 000 nakažených za den

Ve Spojených státech bylo v pátek opět nahlášeno více než 70.000 případů nákazy koronavirem. Deník The New York Times (NYT) informuje o 70.790 nových pozitivních nálezech, Univerzita Johnse Hopkinse dokonce o více než 71.000 případech. Počet úmrtí spojovaných s nemocí covid-19 za poslední den narostl přibližně o 900 a celkově se už blíží ke 140.000.

Boston se musí v přípravě obejít bez Pastrňáka. Český reprezentant je v karanténě

Bez nejlepšího kanonýra základní části kanadsko-americké NHL, českého útočníka Davida Pastrňáka se musí v přípravě na restart soutěže jeho Boston. A to proto, že se kvůli tomu, že byl ve styku s nakaženým covidem-19, v současnosti nachází v karanténě. Jak informuje server The Athletic, to, že je David Pastrňák v karanténě, potvrdil jeho agent J. P. Barry.

Další ohnisko ve Vlčnově na Uherskohradišťsku. Lidé musí znovu nasadit roušky

Ve Vlčnově na Uherskohradišťsku prokázaly testy nákazu novým typem koronaviru u osmi lidí. Od dnešních 16:00 musejí lidé v obci povinně nosit ochranu úst a nosu ve veřejné dopravě a vnitřních prostorách. Hromadné akce se mohou konat maximálně s 500 lidmi, je nutné při nich dodržovat rozestupy. Vyplývá to z mimořádného opatření vydaného dnes dopoledne krajskou hygienickou stanicí.

Hejtman Vondrák požaduje vysvětlení mimořádných opatření

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) bude požadovat zdůvodnění nových protiepidemických opatření, která hygienici v pátek s okamžitou platností nařídili v celém Moravskoslezském kraji. Hejtman to dnes uvedl na svém facebookovém profilu. Podle hygieniků jsou ale nově nařízená opatření smysluplná.

Denní počet nových nakažených i obětí s covidem-19 v Rusku klesl

Denní počty nových případů koronavirové nákazy i obětí s covidem-19 v Rusku klesly. Krizový štáb dnes oznámil, že za uplynulých 24 hodin přibylo 6234 nemocných a 124 lidí zemřelo. V předchozím dni bylo nových případů 6406 a mrtvých 186.