Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve Francii platí nové opatření: Roušky jsou v obchodech povinné, jinak hrozí pokuta

Nová opatření se nesetkala s nadšením. Zasahovaly desítky těžkooděnců, chystá se protest

Nová opatření vyhlášená v Moravskoslezském kraji nejsou pro řadu lidí příliš komfortní. O víkendu proto musely u jedné z tamních hospod zasahovat desítky policistů a těžkooděnců.

Vývoj vakcíny je reálný, promořování nerealistické. Imunolog promluvil o koronaviru

Molekulární imunolog Václav Hořejší poskytl rozhovor pro Český rozhlas, kde hovořil nejen o kolektivní imunitě, ale také o mutaci viru SARS-CoV-2, pozitivech pandemie a vývoji nové vakcíny.

Německo má 249 nových případů koronaviru, počet obětí dosáhl 9086

V Německu za uplynulý den přibylo 249 nových případů nákazy koronavirem, celkem se tak v zemi od začátku epidemie infikovalo téměř 202.000 lidí. Dva lidé na komplikace spojené s nemocí covid-19 zemřeli, a počet obětí tak dosáhl 9086.

Covid-19 v ČR: Počet nových případů v neděli po pěti dnech klesl pod sto

V neděli přibylo v Česku 90 nových případů koronaviru. V sobotu a předchozích čtyřech pracovních dnech přesahoval přírůstek stovku. Od března, kdy se nemoc covid-19 začala v Česku šířit, hygienici potvrdili 13.945 případů nákazy. Vyléčilo se 8760 lidí a 359 infikovaných v souvislosti s koronavirem zemřelo. Aktuálně tak je v Česku 4826 nemocných.

Pandemie zahltila zdravotní systém v Británii. Na plánované výkony čekají miliony lidí

Pandemie nemoci covid-19 v Británii natolik zahltila zdravotní systém, že na plánované neakutní výkony teď čekají skoro čtyři miliony pacientů a do konce roku by se jejich počet mohl vyšplhat až k deseti milionům.

Vědci mají důkazy, že koronavirus nepochází z laboratoře

Konspirační teorie, že virus SARS-CoV-2 unikl z čínské laboratoře, nebo že byl uměle vytvořený, hýbou internetem. Výzkumníci, kteří virus studovali, však tuto teorii odmítají. Podle drtivé většiny odborníků se virus vyvinul přirozeně a pravděpodobně pochází z netopýrů. Ale jak odborníci mohou vědět, že virus je živočišného původu a není uměle vytvořený? Odpovědi nalézají nejen v genetickém materiálu, ale v samotné evoluční historii.

Zpřísnění opatření na severu Moravy bylo podle Petříčka špatně komunikováno

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nemá signály, že by kvůli zvýšení počtu nakažených koronavirem v Česku některé země přehodnotily pohled na ČR jako bezpečnou zemi. Uvedl to dnes v pořadu televize Prima Partie.

Koronavirus mutuje pomaleji než chřipka. Jedna mutace dělá vědcům starosti

Vir SARS-CoV-2 je od první detekce v čínském Wu-chanu koncem roku 2019 studován stovkami vědeckých týmů po celém světě. Zjistily, že nový koronavirus mutuje, ale mnohem pomaleji ve srovnání s klasickou chřipkou. Svoji roli v tom hraje absence vakcíny nebo jiné účinné léčby, která by bránila viru v napadení organismu a vir se proto nemusí přizpůsobovat. Přesto existuje jedna mutace viru, která dělá vědcům starosti.

V Česku je rekordní počet nakažených koronavirem

V Česku je nyní 4782 oficiálně potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. Podle aktuálních dat ministerstva zdravotnictví tak bylo o 45 případů překonáno dosavadní denní maximum potvrzených případů z poloviny dubna. V sobotu laboratoře v ČR odhalily 113 nových případů, denní přírůstek popáté v řadě překročil stovku. Dnes zatím přibylo dalších 47 pozitivních testů.

Do Melbourne se vrací povinnost nosit na veřejnosti roušky

Melbourne se stalo prvním australským městem, kde budou lidé muset povinně nosit na veřejnosti roušky. Úřady o tom rozhodly kvůli velkému nárůstu počtu případů nákazy novým koronavirem v posledních dnech. Za uplynulých 24 hodin přibylo ve státě Viktorie, jehož je Melbourne metropolí, dalších 363 případů infekce. Nařízení vejde v platnost ve středu v poledne, informovala dnes agentura Reuters.

USA hlásí za sobotu 62 000 nově nakažených

Téměř 62.000 případů nákazy koronavirem a 769 úmrtí spojených s nemocí covid-19 v sobotu ohlásily úřady ve Spojených státech. Uvádí to deník The New York Times (NYT), který shromažďuje statistiky po jednotlivých amerických okresech. Obě nová denní čísla jsou nižší než páteční součty, ale vyšší než statistiky z minulé soboty.

Peking zmírňuje nouzový stav, Hongkong hlásí rekordní počet nakažených

V hlavním městě Číny bude od pondělí platit nižší stupeň mimořádného stavu v souvislosti s bojem proti novému typu koronaviru. Místní úřady dnes uvolnění režimu oznámily po 13 dnech bez nových případů nemoci covid-19, určité restrikce ale v metropoli s více než 20 miliony obyvatel zůstanou, uvádí zpravodajská společnost BBC. Hongkong naopak ohlásil rekordních více než 100 případů nákazy za 24 hodin a zavádí nová omezení.

Většina lidí chce vakcínu proti covidu, vývoj té české ale nemá smysl, říká ředitel asociace

Česká vakcína se nachází ve fázi testování na zvířatech a podle slov výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka je vývoj na úplném začátku. Domnívá se, že je mnohem důležitější přemýšlet nad logistikou případné vakcíny proti covid-19 než nad jejím vývojem, protože podle jeho slov český vývoj nemá smysl. „První výsledky by mohly být k dispozici někdy koncem příštího roku,“ míní Dvořáček a dodává, že v té době se na trhu bude již vyskytovat více funkčních vakcín.

V Moravskoslezském kraji od pátku přibylo 95 nakažených covidem

V Moravskoslezském kraji přibylo od poslední páteční aktualizace dat 95 případů nákazy koronavirem. Vyplývá to z grafů chytré karantény, tedy Centrálního řídícího týmu Covid-19 (CŘT), které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO). Celkem se podle těchto dat v regionu od počátku pandemie nakazilo 3986 lidí, v pátek statistika udávala 3891 osob.

Problémy českých hokejistů v NHL. Po Patrňákovi jsou v karanténě i Voráček s Krejčím

David Pastrňák společně s Ondřejem Kašem působící v Boston Bruins nejsou jedinými českými legionáři v kanadsko-americké NHL, kteří mají v současnosti problém s tím, že se nemůžou zúčastňovat přípravy na restart soutěže kvůli tomu, že musejí být v karanténě. Ten samý problém totiž po těchto Češích má nyní i Jakub Voráček z Philadephie a další český hokejista hrající za Boston David Krejčí. U všech jejich kluby kontsatovaly, že momentálně jsou "zdravotně nezpůsobilí k účasti".

Indie hlásí další rekord nakažených koronavirem, za den 39 000 případů

V Indii se dál prudce zvyšuje počet odhalených případů nákazy novým typem koronaviru, ministerstvo zdravotnictví jich za den ohlásilo 38.902. To je zatím nejvyšší součet za 24hodinový úsek, po němž souhrnná bilance narostla skoro na 1,08 milionu případů. Podle databáze Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) Indie rekordní denní statistiku zaznamenala popáté za sebou.

Ve Vlčnově zůstává osm nakažených, platí nutnost nošení roušek

Hygienici nezaznamenali další nárůst počtu nakažených ve Vlčnově na Uherskohradišťsku, kde se v uplynulých dnech rozšířil covid-19. Nemoc potvrdily testy u osmi obyvatel obce, počet nakažených se o víkendu nezměnil.

Počet nově nakažených i zemřelých v Rusku dále klesl

Počet nově nakažených koronavirem i počet zemřelých s nemoví covid-19 v Rusku dále klesl. Krizový štáb dnes oznámil, že případů nákazy v uplynulých 24 hodinách přibylo 6109, zatímco počet zemřelých s novým typem koronaviru činil 95. V předchozím dni bylo nových případů 6234 a 124 lidí zemřelo.

V OKD se znovu plošně testuje na koronavirus

Armádní odběrové týmy dnes začaly v OKD znovu odebírat horníkům a zaměstnancům těžební společnosti vzorky pro testy na koronavirus. Další plošné testování potrvá až do středy. Na testy nejprve přicházejí zaměstnanci Dolu ČSM, kteří v prvním kole testů měli negativní výsledek nebo se z různých důvodů nedostavili k testování. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Naďa Chattová.