Přízrak třicátých let: Pandemie je příležitost pro radikály, obává se konzultant

NÁZOR - Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno prohlásila, že příchod koronaviru odhalil limity populismu, poukazuje Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center se obává, že s ohledem na historickou zkušenost Merkelová činí tak silný závěr předčasně.

Jsme pouze na začátku cesty

"Je pravda, že populistické strany a politici zažívají od března propad v průzkumech ve Spojených státech i v Evropě," připouští Olsen. Konstatuje, že dobře viditelné je to v případě amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale preference padají i populistickým stranám v Německu, Švédsku, Finsku a dalších zemích.

Průzkumy také ukazují, že roste podpora stávajících nepopulistických vlád, ať jsou pravicové jako v Rakousku, Irsku či Nizozemsku, či levicové jako v Kanadě, Dánsku nebo na Novém Zélandu, upozorňuje konzultant. Průzkumy tak podle něj zdánlivě podporují tvrzení Merkelové, že podpora populismu tváří v tvář skutečné krizi se rozplývá.

Za problém ovšem autor komentáře považuje to, zatím uplynuly pouhé čtyři měsíce pandemie, která bude dlouhodobým jevem, protože nikdo si nemůže skutečně myslet, že většina světa koronavirus porazila.

Opětovný nárůst nakažených nyní sužuje Spojené státy či Izrael a zbytek světa neklidně čeká, protože ví, že virus se může vrátit, ať již v případě nedostatečné opatrnosti, nebo se zimním ochlazením, uvádí Olsen. Dodává, že dokud nebude vyvinuta vakcína, která výrazně omezí šíření viru nebo jeho smrtnost, politici tuší, že mohou být lehce přinuceni opět vyhlásit karanténu a umrtvit ekonomiku.

"V té chvíli může být užitečná politická historie velké hospodářské krize (z 30. let)," pokračuje konzultant. Podotýká, že průzkumy veřejného mínění se tedy neprováděly, ale konaly se volby, které jasně ukázaly, že lidé začali požadovat radikální změnu až poté, co se krizi nedařilo vyřešit několik let.

Příliš se nepoukazuje na skutečnost, že republikáni tehdejšího amerického prezidenta Herberta Hoovera si ve volbách do Kongresu v roce 1930 vedli poměrně dobře, hospodářské krizi navzdory, upozorňuje Olsen. Připomíná, že strana sice přišla o mnoho křesel v obou parlamentních komorách, ale v senátu si zachovala většinu, zatímco ve sněmovně reprezentantů jí k tomu scházel jediný mandát.  

Američtí voliči zkrátka chtěli vidět, zda republikáni, které víceméně podporovali téměř 40 let, dokážou přinést zemi prosperitu, kterou dlouhá desetiletí avizovali, soudí konzultant. Dodává, že to samé lze říct o dalších zemích.

Vládnoucí strany v Německu ve volbách v roce 1930 také hodně ztratily, ale nepřišly o většinu hlasů a mandátů, nastiňuje autor komentáře. Doplňuje, že v letech 1930 a 1931 voliči podpořili tradiční pravicové vlády také v Kanadě, Austrálii a ve Velké Británii, přičemž v úvodních letech velké hospodářské krize se vládní koalice s převahou pravice udržela i v Norsku.

Voliči nebudou trpěliví věčně

"Radikální politická změna se nestala normou, dokud krize netrvala roky," zdůrazňuje Olsen. Podotýká, že Švédové si zvolili první sociálnědemokratickou vládu v roce 1932, přičemž ve stejném roce dosáhli rozhodného vítězství i američtí demokraté Franklina Roosevelta, aby se obě strany následně držely u moci desetiletí a výrazně posunuly obě země doleva.

Tuto cestu následovaly v roce 1935 Nový Zéland a Kanada, o rok později si labouristickou vládu zvolili Norové a levicový kabinet se dostal k moci rovněž ve Franci, poukazuje konzultant. Vysvětluje, že ve všech zemích byl budován sociální stát a skončila předkrizová inklinace k ekonomickému liberalismu.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V zemích se slabší demokracií byla změna radikálnější, připomíná Olsen. Podotýká, že Němci ve volbách do Říšského sněmu z července 1932 nejenže odevzdali 37 % hlasů nacistické straně Adolfa Hitlera, ale hned 60 % z nich volilo nedemokratické strany - nacisty, komunisty či krajně pravicovou Německou národně lidovou stranu - odmítající Výmarskou republiku.

Německá demokracie byla do roku pryč, rakouská padla v roce 1934 a o dva roku později vypukla občanská válka ve Španělsku, po opětovném vítězství levice ve volbách, které provázely obvinění z podvodů, rekapituluje konzultant. Deklaruje, že současný establishment by se měl z této lekce poučit.

"Voliči budou tolerovat chvíli úpadku a zoufalství, ale nezůstanou trpěliví navždy," píše Olsen. Varuje, že pokud se během pár let socioekonomická situace podstatně nezlepší, případně bude stagnovat na výrazně nižší úrovni než před krizí, začnou lidé požadovat radikální změnu, která může přijít z radikálně populistického tábora nalevo i napravo.     

Zoufalí lidé se postaví za strany a politiky, kteří slibují věci označované establishmentem za nereálné a nemožné, vysvětluje konzultant. Obává se, že nekonečný cyklus karantén, znovuotevírání ekonomiky a jejího opětovného uzavírání může nakonec zlomit ducha voličů a zavedené strany a standardní politici začnou být souzeni podle toho, jak moc tento cyklus udržují, nikoliv zda by z dlouhodobého hlediska fungovat.

Zavedení politici by tak měli postupovat obezřetně, nabádá Olsen. Míní, že nyní mají sice navrch, ale politické dopady koronaviru ještě zdaleka neodezněly.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová populismus Ekonomická krize demokracie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 48 minutami

Andrzej Duda

Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta

Polský prezident Andrzej Duda čelí kritice za to, že přirovnal smrt íránského prezidenta Ebráhima Raísího ke smrti polského prezidenta Lecha Kaczyńského při letecké nehodě před 14 lety. Íránský prezident zahynul v neděli při nehodě vrtulníku. O incidentu informovala agentura DPA.

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal

Premiér Petr Fiala (ODS) označil návrh hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za děsivý a nepřijatelný. Fiala to v pondělí odpoledne napsal na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy