Přízrak třicátých let: Pandemie je příležitost pro radikály, obává se konzultant

NÁZOR - Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno prohlásila, že příchod koronaviru odhalil limity populismu, poukazuje Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center se obává, že s ohledem na historickou zkušenost Merkelová činí tak silný závěr předčasně.

Jsme pouze na začátku cesty

"Je pravda, že populistické strany a politici zažívají od března propad v průzkumech ve Spojených státech i v Evropě," připouští Olsen. Konstatuje, že dobře viditelné je to v případě amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale preference padají i populistickým stranám v Německu, Švédsku, Finsku a dalších zemích.

Průzkumy také ukazují, že roste podpora stávajících nepopulistických vlád, ať jsou pravicové jako v Rakousku, Irsku či Nizozemsku, či levicové jako v Kanadě, Dánsku nebo na Novém Zélandu, upozorňuje konzultant. Průzkumy tak podle něj zdánlivě podporují tvrzení Merkelové, že podpora populismu tváří v tvář skutečné krizi se rozplývá.

Za problém ovšem autor komentáře považuje to, zatím uplynuly pouhé čtyři měsíce pandemie, která bude dlouhodobým jevem, protože nikdo si nemůže skutečně myslet, že většina světa koronavirus porazila.

Opětovný nárůst nakažených nyní sužuje Spojené státy či Izrael a zbytek světa neklidně čeká, protože ví, že virus se může vrátit, ať již v případě nedostatečné opatrnosti, nebo se zimním ochlazením, uvádí Olsen. Dodává, že dokud nebude vyvinuta vakcína, která výrazně omezí šíření viru nebo jeho smrtnost, politici tuší, že mohou být lehce přinuceni opět vyhlásit karanténu a umrtvit ekonomiku.

"V té chvíli může být užitečná politická historie velké hospodářské krize (z 30. let)," pokračuje konzultant. Podotýká, že průzkumy veřejného mínění se tedy neprováděly, ale konaly se volby, které jasně ukázaly, že lidé začali požadovat radikální změnu až poté, co se krizi nedařilo vyřešit několik let.

Příliš se nepoukazuje na skutečnost, že republikáni tehdejšího amerického prezidenta Herberta Hoovera si ve volbách do Kongresu v roce 1930 vedli poměrně dobře, hospodářské krizi navzdory, upozorňuje Olsen. Připomíná, že strana sice přišla o mnoho křesel v obou parlamentních komorách, ale v senátu si zachovala většinu, zatímco ve sněmovně reprezentantů jí k tomu scházel jediný mandát.  

Američtí voliči zkrátka chtěli vidět, zda republikáni, které víceméně podporovali téměř 40 let, dokážou přinést zemi prosperitu, kterou dlouhá desetiletí avizovali, soudí konzultant. Dodává, že to samé lze říct o dalších zemích.

Vládnoucí strany v Německu ve volbách v roce 1930 také hodně ztratily, ale nepřišly o většinu hlasů a mandátů, nastiňuje autor komentáře. Doplňuje, že v letech 1930 a 1931 voliči podpořili tradiční pravicové vlády také v Kanadě, Austrálii a ve Velké Británii, přičemž v úvodních letech velké hospodářské krize se vládní koalice s převahou pravice udržela i v Norsku.

Voliči nebudou trpěliví věčně

"Radikální politická změna se nestala normou, dokud krize netrvala roky," zdůrazňuje Olsen. Podotýká, že Švédové si zvolili první sociálnědemokratickou vládu v roce 1932, přičemž ve stejném roce dosáhli rozhodného vítězství i američtí demokraté Franklina Roosevelta, aby se obě strany následně držely u moci desetiletí a výrazně posunuly obě země doleva.

Tuto cestu následovaly v roce 1935 Nový Zéland a Kanada, o rok později si labouristickou vládu zvolili Norové a levicový kabinet se dostal k moci rovněž ve Franci, poukazuje konzultant. Vysvětluje, že ve všech zemích byl budován sociální stát a skončila předkrizová inklinace k ekonomickému liberalismu.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V zemích se slabší demokracií byla změna radikálnější, připomíná Olsen. Podotýká, že Němci ve volbách do Říšského sněmu z července 1932 nejenže odevzdali 37 % hlasů nacistické straně Adolfa Hitlera, ale hned 60 % z nich volilo nedemokratické strany - nacisty, komunisty či krajně pravicovou Německou národně lidovou stranu - odmítající Výmarskou republiku.

Německá demokracie byla do roku pryč, rakouská padla v roce 1934 a o dva roku později vypukla občanská válka ve Španělsku, po opětovném vítězství levice ve volbách, které provázely obvinění z podvodů, rekapituluje konzultant. Deklaruje, že současný establishment by se měl z této lekce poučit.

"Voliči budou tolerovat chvíli úpadku a zoufalství, ale nezůstanou trpěliví navždy," píše Olsen. Varuje, že pokud se během pár let socioekonomická situace podstatně nezlepší, případně bude stagnovat na výrazně nižší úrovni než před krizí, začnou lidé požadovat radikální změnu, která může přijít z radikálně populistického tábora nalevo i napravo.     

Zoufalí lidé se postaví za strany a politiky, kteří slibují věci označované establishmentem za nereálné a nemožné, vysvětluje konzultant. Obává se, že nekonečný cyklus karantén, znovuotevírání ekonomiky a jejího opětovného uzavírání může nakonec zlomit ducha voličů a zavedené strany a standardní politici začnou být souzeni podle toho, jak moc tento cyklus udržují, nikoliv zda by z dlouhodobého hlediska fungovat.

Zavedení politici by tak měli postupovat obezřetně, nabádá Olsen. Míní, že nyní mají sice navrch, ale politické dopady koronaviru ještě zdaleka neodezněly.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová populismus Ekonomická krize demokracie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy