Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Jak zvládnout co nejlépe pandemii? Věřme vědě, nabádá profesor

Koronavirus v domově seniorů. Hygienici ho zaznamenali v Havířově

Hygienici dnes v Moravskoslezském kraji zaznamenali nové výskyty covidu-19 bez souvislosti se známými ohnisky. Nákaza se vyskytla mimo jiné na Karvinsku v domově seniorů v Havířově a v nemocnici v Bohumíně. Krajská hygienická stanice (KHS) v Ostravě o tom informovala na svých internetových stránkách.

V Ostravě to vře. Lidé protestují proti novým opatřením, stěžuje si i hejtman

Epidemiologická situace je v Česku zdá se dobrá, vyjma lokálního ohniska nákazy novým typem koronaviru na Moravskoslezsku, kde hygienici zavedli nová opatření a restrikce. To se ale setkalo s odporem tamního obyvatelstva, které se odmítá vzdát znovu nabyté svobody, včetně možnosti odložit roušku. Vzhledem k avizované demonstraci v centru Ostravy, oznámila policie, že hodlá situaci monitorovat, a dohlížet na dodržování povinných rozestupů.

Trump ohlásil obnovení briefingů ke koronaviru, budou v úterý

Bílý dům obnoví pravidelné tiskové konference ke koronaviru. Oznámil to dnes americký prezident Donald Trump. Budou se konat v úterý v 17:00 místního času (23:00 SELČ). Trump připustil, že případů koronaviru v USA přibývá.

WHO vítá dobré zprávy o experimentální vakcíně proti koronaviru

Světová zdravotnická organizace (WHO) vítá zprávy, že experimentální vakcína společnosti AstraZeneca je bezpečná a v první fázi klinických testů na zdravých dobrovolnících vyvolává imunitní reakci. Během virtuálního briefingu vedeného z centrály organizace v Ženevě to dnes řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Sparťanský fotbalový tým musí kvůli koronaviru do karantény

Fotbalisté třetiligové sparťanské rezervy museli kvůli výskytu koronaviru v týmu přerušit letní přípravu. Hráči letenského béčka nastoupili na dva týdny do karantény a klub zrušil plánované soustředění v Písku.

Poprvé od roku 1956 se neudělí Zlatý míč. Důvodem je koronavirus

V letošním roce se veřejnost nedozví vítěze slavné ankety Zlatý míč. Stane se tak poprvé od vzniku této ankety časopisu France Football, ve které hlasují fotbaloví novináři z celého světa. Letos tak tedy do své sbírky nepřidají další Zlatý míč Portugalec Cristiano Ronaldo či Argentnec Lionel Messi. Doufat tak v ní nemůže ani Robert Lewandowski, autor 51 branek v této sezóně a tudíž velký favorit ankety.

Indie patří mezi nejhůře zasažené země. Ještě nejsme na vrcholu, varuje odborník

Indie si od začátku celosvětové pandemie covid-19 držela relativně nízká čísla v počtu pozitivních případů i úmrtí. V současné době druhá nejlidnatější země světa detekuje rapidní nárůst infekce a nalézá se na třetí příčce nejvíce zasažených zemí s více než jedním miliónem nakažených virem SARS-CoV-2.

Lidé v Ostravě demonstrovali kvůli řešení epidemie, Vojtěcha vyzvali k rezignaci

Demonstranti v Ostravě dnes vyzvali k rezignaci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Kritizovali komunikaci vlády a krajské hygienické stanice při zavádění protikoronavirových opatření. Vládní kabinet označili za nekompetentní.

V USA opět přibylo přes 60 tisíc nakažených, covid-19 se rychle šíří na jihu země

Ve Spojených státech se v neděli potvrdila nákaza koronavirem u více než 60.000 lidí a denní bilance pozitivních nálezů tak překonala tuto hranici posedmé za sebou. Univerzita Johnse Hopkinse (JHU) hlásí 61.500 nových infekcí, deník The New York Times (NYT) ještě o několik stovek více, v obou případech ale statistika oproti předchozímu dni mírně klesla. Trend nicméně zůstává nepříznivý a za hlavní ohnisko epidemie je aktuálně považována Florida. Tamní úřady dnes ohlásily 10.347 nových případů nákazy.

Ve Vlčnově přibylo nakažených, roušky jsou povinné. V Církvici se situace zklidňuje

Ve Vlčnově na Uherskohradišťsku přibylo lidí, u nichž testy potvrdily nákazu covidem-19. V obci ho má 20 lidí, řekl dnes ČTK zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Je to o 12 lidí více než v neděli ráno, kdy hygienici evidovali ve Vlčnově osm nakažených.

Průlom v léčbě covidu-19? Britská firma testuje novou látku, výsledky jsou slibné

Přípravek obsahující bílkovinu interferon beta podle předběžných výsledků klinických testů u pacientů s covidem-19 výrazně snižuje riziko vážného průběhu nemoci. Uvedla to britská společnost Synairgen, která léčivo vyvíjí, napsal dnes web BBC. Interferon beta je látka, kterou si tělo umí vytvářet při boji proti virům. Pacienti s koronavirem dostali bílkovinu k inhalaci s cílem podpořit imunitní reakci.

Google zahájí boj proti dezinformacím. Webům, které šíří konspirace, sebere peníze

Internetový gigant Google od příštího měsíce rozjede boj proti dezinformačním webům, které šíří konspirace o koronaviru. Stránky, které vědomě šíří nepravdy, například o tom, že nový typ koronaviru byl vytvořen uměle nebo že testy na covid-19 poškozují zdraví a umožňují čipování, přijdou o výdělky z reklamy.

Nakažených ve Slezsku přibývá jen mírně. Hejtman kritizuje vládu za razantní plošná opatření

V Moravskoslezském kraji přibylo od nedělní aktualizace dat 30 potvrzených případů nákazy koronavirem. Celkově se počet pozitivně testovaných od počátku pandemie navýšil na 4016 lidí, v neděli to bylo 3986 osob.

Vojtěch jednal s ostravskými hygieniky: Opatření budou mít odklad platnosti a prověří se zpětně

Opatření moravskoslezských krajských hygieniků kvůli koronaviru se budou nově uvádět v platnost s odkladem a zpětně se bude prověřovat jejich účinnost. Po jednání bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje to dnes uvedli zástupci hygieniků, kraje a státu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) kritizoval moravskoslezské hygieniky, že o zpřísnění krajských opatření proti šíření koronaviru neinformovali předem hejtmanství.

V Česku se moc ochranných pomůcek nevyrábělo. V budoucnu tomu bude jinak

Resorty průmyslu a dopravy se rozhodly dokončit finální verzi zprávy, která by měla ukázat schopnost českých firem distribuovat ochranné pomůcky. Závěry z konce června hovoří o tom, že podnikům nečiní problém dodávat požadované množství respirátorů třídy FFP2 a FFP3 a štítů, jakož i dezinfekcí.

Pokud u nás chytnete koronavirus, dostanete tisíce dolarů. Země láká na dovolenou neobvyklou nabídkou

Zatímco se většina světa potýká s nákazou novým typem koronaviru, existují i země, které jsou ochotny se za své bezpečí zaručit. Jednou z nich je Uzbekistán, který turistům slibuje finanční kompenzaci, pokud se v zemi nakazí. Má to ale háček.

Potíráme dezinformace. Testy na covid jsou kontaminované a mohou poškodit mozek, tvrdí konspirace. Pravda je jiná

Na sociálních sítích se najde nejedna dezinformace o covid-19. Lidé se na základě šíření těchto konspiračních teorií mohou rozhodnout, že nepodstoupí testování jako tisíce Australanů nebo případné očkování. V současné době je nejznámější konspirační teorií, že testování je jen záminkou pro zavedení mikročipu do těla, které vytvořil Bill Gates. Existují i jiná tvrzení, že výtěry z nosu mohou poškodit mozek nebo, že testovací soupravy jsou kontaminované.

#Shutupfor30days. Čínský umělec mlčením protestoval proti cenzuře ve své zemi

Čínský umělec známý pod jménem Brother Nut 30 dní protestně mlčel, aby vyjádřil nesouhlas s cenzurou v Číně v době šíření koronaviru, píše dnes agentura Reuters. Performer si v rámci svého projektu #shutupfor30days (#na30dnísklapnout) pomocí kovových svorek, lepicí pásky nebo různými jinými způsoby zakrýval nebo blokoval ústa.

V Rusku poprvé od dubna přibylo méně než 6000 nakažených za den

Denní bilance nově nakažených koronavirem klesla v Rusku poprvé od konce dubna pod hranici šesti tisíc. Za poslední den přibylo 5940 případů infekce, informovala dnes s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Interfax.