Nakažených ve Slezsku přibývá jen mírně. Hejtman kritizuje vládu za razantní plošná opatření

V Moravskoslezském kraji přibylo od nedělní aktualizace dat 30 potvrzených případů nákazy koronavirem. Celkově se počet pozitivně testovaných od počátku pandemie navýšil na 4016 lidí, v neděli to bylo 3986 osob.

Vyplývá to z grafů chytré karantény, tedy Centrálního řídícího týmu Covid-19 (CŘT), které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO). Situací v regionu se dnes zabývá Bezpečnostní rada kraje.

"Stále musím opakovat to, co říkám poslední dny. Nárůsty v okresech Karviná a Frýdek-Místek jsou sice patrné, ale zatím v nich nevidím důvod pro tak razantní plošná opatření v rámci celého kraje. Negativním jevem je nárůst počtu hospitalizovaných, nicméně je to stále hluboko pod kapacitami nemocnic. V každém případě tuto situaci sledujeme," uvedl k datům Vondrák.

Krajská hygienická stanice v pátek rozšířila protiepidemická opatření na celý kraj. V kraji se znovu musí nosit roušky v hromadné dopravě a veřejných vnitřních prostorách. Omezeny jsou návštěvy v nemocnicích a domovech seniorů, provoz restaurací a barů, hromadné akce i působení takzvaných pendlerů. Na sociálních sítích se už objevila výzva k protestu proti nařízením. Uskutečnit se má dnes od 17:00 na centrálním Masarykově náměstí v Ostravě. Opatření nabyla okamžité platnosti, což vyvolalo vlnu nevole a kritiky.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli řekl, že by ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Pavla Svrčinová měla zvážit setrvání ve funkci. Důvodem je podle něho právě nezvládnutá komunikace.

Data a údaje o nemocných se z různých zdrojů liší, důvodem jsou odlišné způsoby zpracování údajů. Například Krajská hygienická stanice Ostrava eviduje k sobotě v regionu 3682 pozitivně testovaných. Hejtmanství ale dřív poukazovalo na to, že hygienici byli v prodlení se zpracováváním údajů. Hygienici navíc data o nemocných vykazují až v okamžiku, kdy s nimi mají epidemiologické šetření.

Statistika, kterou ke koronaviru zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví, zase v regionu k dnešku udává 4029 nemocných od počátku pandemie. Podle dnes aktualizovaných dat chytré karantény roste v regionu počet hospitalizovaných, kterých je aktuálně 55. Počet zemřelých s covidem-19 zůstává neměnný 72 osob, dle statistiky hygieniků 67. 

V pátek v regionu začaly opět plošné testy v OKD, za první den bylo otestováno podle krajské hygieničky Pavly Svrčinové zhruba 750 osob, hygienici už mají k dispozici část výsledků testování a zatím mají čtyři pozitivně testované. Podle posledních údajů zveřejněných hygieniky je ve spojitosti s Dolem ČSM-Sever celkem 764 nakažených osob, u Dolu ČSM-Jih je to 353 lidí.

Hygienici už v pátek oznamovali, že se nákaza znovu dostala do zdravotnických zařízení, například do Městské nemocnice v Ostravě a do nemocnice ve Frýdku-Místku, kde stoupl počet nemocných o pět nových případů, jednalo se o dva pacienty a tři nakažené zaměstnance, celkem je ve frýdecko-místecké nemocnici 16 nakažených.

Související

Více souvisejících

Moravskoslezský kraj Ivo Vondrák (hejtman) Bezpečnostní rada státu život Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy