Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německo má 529 nových případů, jeden člověk zemřel

Vědci chtějí kvůli vakcíně nakazit dobrovolníky koronavirem. Neetické, mohou zemřít, tvrdí odpůrci

V současné době je přes sto vakcín proti covidu-19 ve vývoji a dvě desítky již postoupily do klinického testování. První výsledky z klinických studií naznačují, že experimentální očkovací látky vyvolávají dobrou imunitní odpověď bez vedlejších účinků. Vyvstává otázka, jak nejrychleji zjistit, jestli očkování poskytne dlouhodobou ochranu a tím i urychlit její vývoj. Otevřený dopis Národnímu institutu zdraví podepsaný vědci žádá, aby mohli dobrovolníky záměrně infikovat koronavirem.

Covid pokořil další rekord. Za den přes 237 000 nakažených, celkem přes 14 milionů

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes ohlásila dosud nejvyšší denní nárůst počtu nakažených koronavirem od začátku pandemie. Po celém světě se podle ní za 24 hodin infekce potvrdila u rekordních 237.743 osob, uvedla agentura Reuters. Počet nakažených koronavirem ve světě od začátku pandemie přitom překročil 14 milionů.

Česko nám udělilo život zachraňující lekci, píše prestižní americký server

Každý, kdo by chtěl jakýmkoliv způsobem zpochybňovat smysluplnost nošení roušek v rámci prevence proti nákaze novým typem koronaviru, se o svém omylu může velice snadno přesvědčit v Praze. Ta tuto povinnost zavedla ihned na začátku pandemie, a to dokonce ještě dřív, než se k tomu odhodlalo celé Česko. Možná právě díky tomu se v ní teď život vrací zcela do normálu.

Belgie je možná na začátku druhé vlny epidemie, varuje tamní virolog

Přední belgický virolog Mark Van Ranst dnes varoval, že jeho země je možná na začátku druhé vlny epidemie covidu-19. Počet nových případů za týden tam totiž vzrostl o 32 procent.

Covid-19 se opět šíří v Barceloně. Lidé by neměli vycházet, zavírají se kina a kluby

Téměř tří milionů obyvatel Katalánska v metropolitní oblasti Barcelony se týkají nová opatření, která dnes kvůli zvýšenému počtu nových případů nákazy koronavirem schválila vláda tohoto autonomního regionu na severovýchodě Španělska a které poté potvrdil soud.

Ligové grémium rozhodlo. V příští sezóně se liga odehraje s 18 týmy a bez nadstavby

Zástupci všech dvaatřiceti tuzemských fotbalových klubů se na pátečním Ligovém grémiu dohodli na změnách v prvních dvou nejvyšších fotbalových soutěží způsobené koronavirovou pandemií a především pak kvůli aktuální situaci v Karviné potažmo v Moravskoslezském kraji. Příští fotbalovou sezónu 2020/21 by nově mělo hrát až 18 účastníků, přičemž by se neměla konat nadstavbová část. Druhou ligu by pak mělo hrát pouhých 14 týmů. Kromě toho se pak také Ligové grémium usneslo na dvou možných variantách, jakým způsobem dohrát letošní skupinu o záchranu, které zbývají dvě kola.

Ministr Vojtěch odmítl rezignaci kvůli situaci v Moravskoslezském kraji

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se nechystá rezignovat kvůli vývoji situace a šíření koronavirové nákazy v Moravskovslezském kraji. Řekl to dnes novinářům. Okamžité zavedení omezení, která dnes nařídili krajští hygienici, podle něj nebylo šťastné. Ministr uvedl, že hygienická stanice o plánu zavést opatření ministerstvo informovala před dvěma dny.

Restrikce ve Slezsku nesouvisí s Karvinou, říká Maďar. Nákaza se přesouvá do rizikové skupiny

Rozšíření restriktivních opatření proti koronaviru v Moravskoslezském kraji nesouvisí s vývojem lokálního ohniska nákazy na Karvinsku, ale s jejím šířením zahraničními pracovníky. Rádiu Impuls to dnes řekl epidemiolog a šéf odborné skupiny ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar.

Další firma hlásí nakažené, do karantény jde přes 100 pendlerů

Osm nakažených zaměstnanců covidem-19 má k dnešnímu dni společnost KES - kabelové a elektrické systémy z Vratimova u Ostravy, která vyrábí kabelové svazky pro automobilový průmysl. Koronavirem se nakazili zaměstnanci pocházející z Polska.

V Bruselu začal summit EU. Klíčovou roli má sehrát kancléřka Merkelová

Brusel se chystá na klíčové jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie. Jedná se o první schůzi, která se neuskuteční prostřednictvím videohovoru, nýbrž s osobní účastí všech vrcholných politiků. Jejím účelem bude nalezení vzájemné schody v podobě mimořádného fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií covid-19 a víceletém finančním rámci Unie na léta 2021-2027.

Covid-19 má šest různých typů. Popsali je britští vědci

Pacienty s nemocí covid-19 lze rozdělit do šesti různých kategorií s unikátními kombinacemi příznaků, přičemž u každé z variant má choroba různě závažný průběh.

NeFestival v Ostravě skončil. Rozhodnutí epidemiologů je nehorázné, tvrdí organizátorka

NeFestival, který v Ostravě od středy pořádá organizační tým zrušeného festivalu Colours of Ostrava, skončil. ČTK to řekla ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová. Festival, který měl letos v menším měřítku nahradit oblíbené Colours of Ostrava, znemožnilo dnešní náhlé opatření hygieniků, kteří kvůli šíření koronaviru omezili v Moravskoslezském kraji hromadné akce nanejvýš na 100 lidí.

Británie očekává druhou vlnu pandemie. V Belgii už podle virologa zřejmě nastupuje

Britský premiér Boris Johnson dnes oznámil, že vláda poskytne tři miliardy liber (téměř 88 miliard korun) na posílení veřejného zdravotního systému v přípravě na možnou druhou vlnu pandemie covidu-19. Ta by podle něj mohla přijít v zimě. Zároveň však ministerský předseda vyjádřil naději, že do Vánoc se život v zemi vrátí do značné míry k normálu.

ODS vyzvala k rezignaci Vojtěcha i moravskoslezskou hygieničku

První místopředseda ODS a šéf jejích poslanců Zbyněk Stanjura dnes vyzval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) k rezignaci. Funkci by podle něj měla opustit i ředitelka moravskoslezských hygieniků Pavla Svrčinová. Stanjura reagoval na dnešní náhlé zpřísnění protiepidemických opatření v Moravskoslezském kraji.

V USA dochází remdesivir. Srdceryvně rozhodujeme, kdo ho dostane, říkají lékaři

Lék remdesivir proti covidu-19 v některých částech Spojených států dochází. Nikdo netuší, proč je ho nedostatek, nedostupnost léku ale staví lékaře před tvrdou volbu. Musí sami rozhodnout o tom, komu zvýší šanci na přežití.

Průzkum: Dvě třetiny Američanů nevěří Trumpovým výrokům o koronaviru

S tím, jak ve Spojených státech v posledních týdnech strmě stoupá denní počet infikovaných koronavirem, klesá mezi Američany podpora toho, jak na pandemii reaguje prezident Donald Trump.

Politici přijeli na summit EU s rouškami, premiéři V4 je odložili

Zatímco obvykle přijíždějí nejvyšší představitelé evropských zemí na unijní summity se zdvořilými úsměvy ve tvářích, tentokrát bylo odhadování jejich nálady před jednáním o historicky největším společném balík peněz složitější. Na výzvu předsedy Evropské rady Charlese Michela totiž dorazili v rouškách, které se ihned staly pro sociální sítě větším tématem, než fond obnovy a budoucí sedmiletý rozpočet EU.

V Melbourne za den přibylo přes 400 nakažených, obyvatelé porušují karanténu

Rekordních 428 nových případů nákazy koronavirem zaznamenal za posledních 24 hodin druhý nejlidnatější australský stát Viktorie. Všechny případy infekce kromě pěti byly odhaleny v metropoli státu Melbourne. Pětimilionové město Melbourne již minulý týden kvůli rostoucímu počtu případů covidu-19 obnovilo karanténní opatření.

Expert poukázal na nečinnost vlády v otázce druhé vlny. Roušky se osvědčily

Moravskoslezský kraj opět zavedl povinné nošení roušek v prostředcích městské hromadné dopravy a vnitřních prostorách. Šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v této souvislosti upozornil, že s podobným scénářem může počítat i celé Česko, a to na podzim, kdy se kromě koronaviru začnou hlásit o slovo i běžná respirační onemocnění.