Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Politici přijeli na summit EU s rouškami, premiéři V4 je odložili

V Melbourne za den přibylo přes 400 nakažených, obyvatelé porušují karanténu

Rekordních 428 nových případů nákazy koronavirem zaznamenal za posledních 24 hodin druhý nejlidnatější australský stát Viktorie. Všechny případy infekce kromě pěti byly odhaleny v metropoli státu Melbourne. Pětimilionové město Melbourne již minulý týden kvůli rostoucímu počtu případů covidu-19 obnovilo karanténní opatření.

Expert poukázal na nečinnost vlády v otázce druhé vlny. Roušky se osvědčily

Moravskoslezský kraj opět zavedl povinné nošení roušek v prostředcích městské hromadné dopravy a vnitřních prostorách. Šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v této souvislosti upozornil, že s podobným scénářem může počítat i celé Česko, a to na podzim, kdy se kromě koronaviru začnou hlásit o slovo i běžná respirační onemocnění.

Izrael zostřuje opatření proti koronaviru. Nakažených přibývá, Netanjahu čelí kritice

Izrael kvůli přibývajícímu počtu nakažených novým typem koronaviru zpřísnil pro nadcházející víkend opatření proti šíření nákazy. Lidé budou moci opouštět domovy, zavřené ale zůstanou obchody, nákupní střediska, bazény, kadeřnictví a kosmetické salony, zoologické zahrady, muzea či turistické atrakce, uvedla dnes v prohlášení izraelská vláda. Opozice kabinet obvinila, že rozhoduje chaoticky a bez důkladných epidemiologických podkladů.

V Moravskoslezském kraji jsou roušky opět povinné, vrací se i další restrikce

Roušky v hromadné dopravě a vnitřních prostorách jsou kvůli koronaviru ode dneška povinné v celém Moravskoslezském kraji. Opatření z Karvinska hygienici rozšířili na celý region. Omezení se týkají i návštěv v nemocnicích či domovech seniorů, provozu restaurací a barů, hromadných akcí i takzvaných pendlerů.

Španělé utratí téměř 100 000 norků. Možná přenášejí koronavirus

Koronavirus se nevyhýbá ani zvířecí říši. Však z ní vlastně dokonce i sám pochází, jelikož se měl na člověka přenést z netopýrů na nechvalně známém mokrém trhu v čínském Wu-chanu. Momentálně to vypadá, že jeho dalším nositelem jsou pro svojí drahou kožešinu chovaní norci, které se teď Španělé z důvodu obav z nové epidemie rozhodli začít hubit, a to v řádu sta tisíců.

Londýn: Ruské pokusy o krádež dat o vakcíně nezpůsobily škodu

Pokusy hackerů podporovaných Ruskem o krádež informací o vývoji vakcíny proti nemoci covid-19 jsou "naprosto nepřijatelné", ale nezpůsobily žádnou škodu. Řekl to dnes televizi Sky News náměstek pro bezpečnost britské ministryně vnitra James Brokenshire. Moskva popírá, že by s takovými aktivitami měla cokoli společného.

Rusko už má přes 12 tisíc obětí koronaviru, další tisíce nakažených

Počet lidí s covidem-19, kteří kvůli komplikacím provázejícím toto onemocnění zemřeli, překročil v Rusku 12.000. Za poslední den přibylo 186 smrtelných případů, jejich celkový počet se tak vyšplhal na 12.123, informovalo dnes ruské centrum pro boj s koronavirem.

USA hlásí rekord: 77 300 nově nakažených koronavirem, epicentrem je Florida

Spojené státy zaznamenaly ve čtvrtek přes 77.300 případů koronavirové nákazy, což je nejvyšší denní bilance od začátku pandemie v USA i ve světě. Třicet z 50 amerických států registrovalo tento měsíc rekordní přírůstky nakažených za jediný den. Zatímco v červnu činil průměrný denní nárůst počtu infikovaných v USA přibližně 28.000, v červenci je to už 57.625.

FN Brno dostane drahý přístroj, jde o dar za ochotu přijmout nemocné Francouze

Za ochotu přijmout francouzské pacienty s koronavirem dostane Fakultní nemocnice Brno věcný dar, a to monitor životních funkcí v hodnotě téměř 250.000 korun.

Covid-19 se rychle šíří v Indii. Počet nakažených překonal hranici jednoho milionu

Počet nakažených koronavirem v Indii přesáhl jeden milion. Asijská země je po Spojených státech a Brazílii třetím státem, který tuto hranici překonal. S odvoláním na indické ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovaly agentury.

Covid-19 v Česku: Čtvrteční přírůstek nakažených je nejvyšší za šest dnů

Ve čtvrtek přibylo v Česku 137 případů nákazy novým typem koronaviru. Je to nejvyšší přírůstek za posledních šest dnů. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 4617 lidí. Od března se nakazilo 13.612 lidí, z nich se vyléčilo 8640 nemocných. S nemocí dosud zemřelo 355 lidí, poslední dvě úmrtí jsou z úterý.

USA zruší zákaz vstupu do země pro studenty z Evropy, píše The Wall Street Journal

Zahraniční studenti z Evropy dostanou výjimku ze zákazu vstupu do Spojených států, který úřady zavedly ve snaze zabránit šíření koronavirované nákazy. Informoval o tom dnes deník The Wall Street Journal s odvoláním na prohlášení ministerstva zahraničí, podle nějž bude studentům tímto opatřením umožněno nastoupit do zimního semestru.

V Brazílii se koronavirem nakazilo již přes dva miliony lidí

Počet lidí, kteří se v Brazílii nakazili koronavirem, dnes přesáhl dva miliony. Za poslední den tu přibylo 45.403 infikovaných a 1322 obětí s nemocí covid-19, informovala s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Reuters.

Další státy a obchodní řetězce v USA nařizují nošení roušek

Ve Spojených státech i dnes přibývala nařízení o povinném nošení roušek poté, co země ve středu zaznamenala asi 67.000 nových případů nákazy koronavirem.

Rusko údajně napadá instituce vyvíjející vakcínu proti koronaviru

Ruští hackeři napojení na tamní tajné služby se snaží ukrást informace výzkumníků, kteří pracují na vývoji vakcíny proti koronaviru. V prohlášení sestaveném společně s USA a Kanadou to dnes uvedlo britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC), píše agentura AP. Kreml obvinění odmítl.

V Itálii přibylo 230 nakažených koronavirem, více než o den dříve

V Itálii přibylo za posledních 24 hodin 230 potvrzených nakažených koronavirem a 20 lidí s covidem-19 za stejnou dobu zemřelo, oznámil dnes úřad civilní ochrany. Oba údaje jsou vyšší než o den dříve, kdy týž úřad oznámil 162 nových nakažených a 13 zemřelých s covidem-19. Počet úmrtí v souvislosti s touto nemocí, kterou koronavirus SARS-CoV-2 způsobuje, tak v Itálii překročil 35.000, uvedla agentura ANSA.

Španělsko hlásí nejvíce nakažených koronavirem za den od května

Španělsko oznámilo za posledních 24 hodin 580 nakažených koronavirem, což je nejvyšší denní nárůst od 10. května a o 190 případů více než o den dříve, informoval dnes deník El País. Asi 70 procent nově potvrzených nakažených připadá na severovýchodní region Aragonie a sousední Katalánsko, vyplývá z dnes zveřejněných údajů ministerstva zdravotnictví.

Expert: Británie si koronavirem neporadila dobře, dělala chyby

Británie si s pandemií covidu-19 neporadila příliš dobře a při reakci na rozmach nákazy učinila jisté chyby. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil hlavní vědecký poradce vlády Patrick Vallance. Úřady dnes začaly s uvolňováním opatření ve městě Leicester, které je nedávným ohniskem nákazy a stále vykazuje nadprůměrné počty nově nakažených.

Turisté dostali na krétském letišti pokutu, nevyplnili formulář

Nejméně dva němečtí turisté, kteří přiletěli dnes z Berlína na Krétu, dostali pokutu 500 eur (asi 13.500 Kč) za to, že před cestou na tento řecký ostrov nevyplnili speciální formulář. Ten vyžadují místní úřady kvůli tomu, aby mohli cestující dohledat v případě pozitivního testu na koronavirus. O pokutě pro turisty informovala dnes agentura DPA i řecká média.