Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německo na prahu druhé vlny epidemie? Nově nakažených přibývá rychleji

Kašel může být příznakem covidu-19. Takhle poznáte, zda jste se nenakazili

Kašel je jedním z nejčastějších důvodů proč vyhledat lékaře a patří mezi nejčastější příznaky onemocnění dýchacího ústrojí. Lékaři už od nepaměti diagnostikovali kašel pomocí poslechů a dnes už mohou diagnostikovat základní onemocnění. Jak zjistit, jestli je váš kašel známkou covid-19 nebo něčeho jiného?

V Česku přibylo 127 nakažených, zemřelo dalších šest pacientů s covidem-19

Počet potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku stoupl ve středu o 127, což je nejvyšší denní nárůst od 21. dubna. Více než 100 nových případů za den odhalily testy naposledy koncem minulého pracovního týdne. Od začátku epidemie se novým koronavirem v Česku nakazilo 10.777 lidí, z nichž se už přes 70 procent uzdravilo.

Itálie zažívá cyklistický boom, lidé se kvůli koronaviru vyhýbají veřejné dopravě

Prudký nárůst prodeje bicyklů zažívají italská města od doby, co vláda ukončila přísná karanténní opatření kvůli šíření koronaviru. Lidé si kupují kola, aby se vyhnuli veřejné dopravě - a zároveň se tak snaží vyslyšet vládní výzvy, aby pomohli životnímu prostředí, napsala agentura Reuters.

Čína už není ohnisko koronaviru, v počtu nakažených ji překonal i mnohem menší Katar

Pevninská Čína hlásí za středu 19 nových případů koronavirové nákazy, z toho 13 v Pekingu. Oznámily to dnes čínské úřady.

Covid-19 dál decimuje Brazilce. Za den zemřelo přes tisíc pacientů

Brazílie zaznamenala 42.725 nových případů koronavirové nákazy a 1185 úmrtí lidí s covidem-19. Informovalo o tom ve středu podle agentury Reuters brazilské ministerstvo zdravotnictví. Mexiko za poslední den hlásí 947 dalších úmrtí v souvislosti s koronavirem a 5437 nových případů.

Tak se šíří koronavirus. Biolog popsal, jak jeden člověk nakazil 277 dalších

NÁZOR - Biologové a zdravotníci, který jsou alespoň trochu důvěryhodní, v posledních týdnech s hrůzou sledovali velké shluky lidí bez roušek na shromážděních ve Spojených státech, ať již na protestech proti zabití George Floyda či na oslavách svátku padlých vojáků, konstatuje profesor Justin Fendos v komentáři pro server National Interest. Buněčný biolog z Dongseo University v Pusanu na jihokorejském případě ukazuje, jak snadno se šíří koronavirus.

Nová ohniska koronaviru v Evropě vzbuzují obavy z druhé vlny. V Americe nákaza nepolevuje

Ačkoli velká část evropských států pokračuje s uvolňováním koronavirových restrikcí, některé země jako Německo či Španělsko se potýkají s novými ohnisky a diskutují o riziku druhé vlny epidemie.

AI: Romové a další menšiny jsou více postiženy omezeními kvůli koronaviru

Menšiny jako Romové jsou častěji a více zasaženy opatřeními proti koronavirové nákaze. Upozornila na to ve své dnešní zprávě mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Menšiny se podle ní stávají nepoměrně častěji terčem násilí, diskriminujících osobních kontrol, karanténních opatření či pokut.

Itálie má dalších 30 úmrtí, Španělsko vyšší počet nových infekcí

Itálie dnes oznámila dalších 30 úmrtí v souvislosti s koronavirem, oproti předchozímu dni se jedná o mírný nárůst. Oznámila to italská civilní ochrana. Španělsko, které podobně jako Itálie patří k pandemií nejhůře zasaženým státům na světě, dnes oznámilo dvě úmrtí kvůli komplikacím souvisejícím s covidem-19; za uplynulý týden v zemi zemřelo deset lidí. Zvýšil se tam však počet infekcí, píše deník El País.

V Indii se koronavirus za poslední den prokázal u 16 000 lidí

Indie dnes oznámila zatím nejvyšší denní přírůstek případů koronavirové infekce - ta se nově prokázala u 16.000 lidí, informuje agentura Reuters. Rekordní nárůst zaznamenalo také indické hlavní město Dillí, kde se virus za poslední den prokázal u 3900 osob. S péčí o nemocné v nově zařízených centrech pro pacienty s covidem-19 má v Dillí pomáhat armáda.

Belgie od července povolí diváky na akcích, otevřou se bazény a lunaparky

Belgie od 1. července dále rozvolní opatření přijatá s cílem zabránit šíření koronaviru. Otevřou bazény či zábavní parky a lidé budou moci navštěvovat akce ve vnitřních i vnějších prostorách. S odvoláním na premiérku Sophii Wilmésovou o tom dnes informovala agentura Reuters. Nutnost dodržovat společenský odstup zůstává v platnosti.

V asijské zemi lidé nevědí o hrozbě nákazy koronavirem. Může za to vláda

V Barmě se pravděpodobně nachází stovky tisíc lidí, kteří nevědí nic o celosvětové pandemii covid-19. Zuřící boje mezi povstalci a vládními vojsky dospěly až do bodu, kdy vláda musela zasáhnout a zablokovat internet v devíti oblastech Myanmaru.

Česko má v rámci Evropy jedno "nej". Odborník řekl, zdali to krize změní

Českou politickou scénu zmítají dohady o výši schodku státního rozpočtu, který by měl činit 500 miliard korun. Návrh příslušného zákona byl zatím Poslaneckou sněmovnou puštěný do druhého čtení. Zda je skutečně nutné, aby se erár nacházel v půlbilionovém mínusu, nejsou zajedno ani ekonomičtí experti. Exguvernér ČNB Miroslav Singer tuto myšlenku například podporuje.

Rakousko rozvolňuje: Číšníci bez roušek, na kulturní akce může víc lidí

Rakousko pokračuje v uvolňování opatření, která před několika měsíci zavedlo kvůli pandemii covidu-19. Od 1. července ruší omezení pro sportování, zvýší se limity návštěvníků pro kulturní a společenské akce a číšníci už nebudou muset nosit roušky. Podle agentury APA to dnes oznámila rakouská vláda.

Žádné jméno, žádné pivo. Znovuotevřené hospody v Anglii mají nové regule

Návštěvníci anglických hospod budou muset při objednávce uvést obsluze své jméno, jinak se piva nedočkají. Neužijí si ani živých vystoupení či postávání u baru. Podrobnosti týkající se chystaného otevření gastronomických podniků dnes podle agentury Reuters oznámila britská vláda. Podle kabinetu má opatření pomoci vysledovat případné šíření koronavirové nákazy a zabránit vzniku lokálních ohnisek.

Koronavirus trápí Ukrajinu. Nemocnice jsou přeplněné, budou se otevírat další

Ukrajinský ministr zdravotnictví Maksym Stepanov dnes ohlásil, že se ministerstvo chystá otevřít "druhou vlnu" nemocnic pro pacienty s covidem-19, protože v původně vybraných zařízeních už nejsou k dispozici volná lůžka. Ukrajina na začátku epidemie rozdělila nemocnice do různých kategorií, přičemž nejlépe připravené kliniky zařadila do první vlny.

Přichází další vlna koronaviru, naznačují experti. Izrael a Palestina opět zpřísnily opatření

Izraelské a palestinské úřady opět zavedly některá protikoronavirová opatření poté, co počet nakažených v regionu stoupl, což podle expertů může značit nástup obávané druhé vlny infekce. Uzávěry jsou však lokální a vzhledem k ekonomickým dopadům je nepravděpodobné, že by opět platily pro celý Izrael, píše agentura Reuters.

Vystrčil přijel do Bratislavy. Ocenil ČR a Slovensko za boj s koronavirem

Česko i Slovensko se dobře vypořádaly s krizí kolem koronaviru, stejně dobře je třeba zvládnout i následný vývoj včetně nastartování ekonomiky. Šéf českého Senátu Miloš Vystrčil to dnes řekl během návštěvy Slovenska, své první zahraniční cesty od únorového zvolení šéfem horní komory českého parlamentu.

Česko stále čelí první fázi epidemie. Takové jsou scénáře pro případ druhé vlny

Přestože se v posledních dnech hodně mluví o dalším růstu počtu lidí infikovaných novým typem koronaviru v Česku, podle prorektora Univerzity Karlovy a biochemika Jana Konvalinky stále není důvod k panice. Druhá vlna se zatím nekoná.