Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Česko stále čelí první fázi epidemie. Takové jsou scénáře pro případ druhé vlny

Britští experti nesouhlasí s uvolňováním restrikcí. Obávají se druhé vlny pandemie covid-19

Britští zdravotničtí experti v otevřeném dopise kritizují dosud nejrozsáhlejší uvolnění restriktivních opatření v Anglii, které kabinet premiéra Borise Johnsona ohlásil na 4. července. Důrazně rovněž varují před druhou vlnou koronavirové pandemie, která podle nich představuje "skutečné nebezpečí". Dnes o tom informovala agentura DPA.

Psi by mohli lékařům asistovat v boji s covidem-19

Už v minulosti se psi osvědčili jako dobří asistenti nemocným pacientům. Intenzivní trénink k detekci hrozícího záchvatu u pacientů například se syndromem posturální tachykardie (POTS) nebo u pacientů s diabetem prvního typu se zakládá na změnách pachu, a proto by podle odborníků mohl pes sloužit jako dobrý pomocník při detekci covid-19.

Ohnisko pandemie. Latinská Amerika eviduje už přes 100 tisíc úmrtí na covid-19

V Latinské Americe zemřelo již více než 100.000 lidí v souvislosti s onemocněním covid-19. Informovala o tom agentura Reuters. Tento region se stal v posledních týdnech ohniskem pandemie a některé jeho země, včetně nejhůře postižené Brazílie, ještě podle expertů vrcholu epidemie nedosáhly. Celkem evidují dosud země Latinské Ameriky 2,16 milionu nakažených, z toho 1,2 milionu lidí se už uzdravilo a na 100.500 pacientů s covidem-19 zemřelo.

Přes 600 tisíc nakažených v Rusku, na covid-19 zemřelo dalších 154 lidí

Rusko dnes oznámilo 7176 nových případů nákazy koronavirem a 154 úmrtí v uplynulých 24 hodinách. O den dříve to bylo 7425 nových případů a 153 úmrtí. V nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel se od začátku pandemie nakazilo 606.881 lidí, celkem 8513 lidí nákaze podlehlo, uvedla agentura TASS s odvoláním na krizový štáb.

USA řeší další nárůst počtu nakažených. Experty děsí nezodpovědní mladí lidé

Nejméně v 23 státech USA se zvyšují počty případů covidu-19 ve srovnání s minulým týdnem. Vysoký nárůst byl zaznamenán převážně v částech Floridy, Jižní Karolíny, Texasu a dalších státech na jihu USA. Odborníci tvrdí, že je to kvůli rozsáhlejšímu testování, ale jiní upozorňují na selhávání Američanů v sociálním distancování.

Koronavirus se v Číně stále šíří, odhaleny i asymptomatické případy

Pevninská Čína v úterý zaznamenala 12 nových případů nákazy koronavirem, což je pokles oproti bilanci z předchozího dne, kdy jich hlásila 22. S odvoláním na dnešní sdělení čínské zdravotnické komise o tom informovala agentura Reuters.

FN Brno prozkoumá covid-19 i jeho následky. Hledá pacienty, kteří nemoc prodělali

Pacienti po prodělané nemoci covid-19 se mohou hlásit Fakultní nemocnici Brno, která vytvoří ve spolupráci s Masarykovou univerzitou studii o této chorobě a také jejích následcích. Zúčastnit by se jí mohlo 100 až 200 lidí, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Pavel Žára. V kraji je zatím od začátku pandemie přes 600 potvrzených případů.

Koronavirus: Česko má 89 nových případů, 10 pacientů v těžkém stavu

V Česku za úterý přibylo 89 nových případů nemoci covid-19. Je to nejvyšší denní nárůst od pátku, kdy testy prokázaly nový koronavirus u 126 lidí. Od začátku epidemie se virem nakazilo 10.651 lidí, ze kterých se už téměř 71 procent uzdravilo a 340 zemřelo. Aktuálně tak je v Česku 2752 nakažených.

V Pákistánu kvete černý trh se zajímavým "zbožím". Může za to koronavirus

Epidemie koronaviru, která měla velmi negativní dopad na pákistánské zdravotnictví, jež nebylo vůbec připravené na nápor pacientů, spustila řetězovou reakci. Zatímco se tamní nemocnice a lékaři snaží bojovat s novou a neznámou nemocí, rozrostl se černý trh s krevní plasmou uzdravených. Ta by se totiž podle odhadů mohla stát oním zázračným lékem.

Hvězdný basketbalista Jokič má koronavirus, odložil návrat do Denveru

Po tenisové jedničce Novaku Djokovičovi má koronavirus další hvězdný srbský sportovec, basketbalista Nikola Jokič. Pivot Denveru proto odložil návrat do USA, kde se chtěl začít připravovat na restart sezony NBA. Djokovič s Jokičem před dvěma týdny společně sledovali v Bělehradu basketbalovou exhibici.

Prezidentka Čaputová zrušila program, je v domácí karanténě

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zůstane do pátku preventivně v domácí karanténě, protože jeden z pracovníků její kanceláře přišel do kontaktu s člověkem pozitivně testovaným na koronavirus. ČTK o tom dnes informoval mluvčí prezidentky Martin Strižinec.

Tokio oznámilo 55 nových případů koronaviru, nejvíce od počátku května

Japonské hlavní město dnes oznámilo 55 nových případů nákazy koronavirem, uvedla agentura Kjódó s odvoláním na tokijské úřady. Je to poprvé od počátku května, kdy počet nových případů v metropoli překročil padesátku, dodala.

Německo hlásí dalších 587 nakažených a 19 mrtvých. Roste i reprodukční číslo

V Německu se za poslední den potvrdila nákaza koronavirem u 587 lidí, přičemž v souvislosti s covidem-19 zemřelo dalších 19 pacientů.

EU odstartovala boj proti dezinformacím a lžím. Během pandemie zamořily nejen sociální sítě

Ještě dříve, než bylo šíření covidu-19 označeno za pandemii, začala v této souvislosti zaznívat varování před "infodemií", tedy záplavou nedůvěryhodných informací o koronaviru. Odpověď na otázku, kde se tyto dezinformace berou, aktuálně hledá řada odborníků.

Strašák v podobě druhé vlny. Analytik naznačil, co by se stalo s ekonomikou

NÁZOR - Světové ekonomiky, včetně té americké, obchází strašák, konstatuje v komentáři pro server National Interest ekonom Desmond Lachman. Analytik z think tanku American Enterprise Institute vysvětluje, že tím strašákem je druhá vlna koronavirové pandemie, která by mohla přijít ještě letos.

Následky nemoci covid-19? Rentgenové snímky plic zaskočily lékaře

Až desetitisíce lidí mohou mít po prodělané infekci způsobené koronavirem trvale poškozené plíce. Varují před tím britští lékaři, kteří se stále častěji setkávají s případy, kdy pacienti i po vyléčení z nemoci covid-19 mají dál vážné dýchací obtíže.

Počet francouzských obětí koronaviru narostl o 57

Počet francouzských obětí koronaviru dnes vzrostl o 57, což je více než dvojnásobek pondělního nárůstu. Bilance však zahrnuje kromě pacientů zemřelých v nemocnicích i týdenní data z pečovatelských domů, upozorňuje agentura Reuters. Dohromady už Francie eviduje 29.720 mrtvých s infekčním onemocněním covid-19, což je pátý největší počet na světě.

Turkmenistán popřel tvrzení ambasády USA, že v zemi je koronavir

Turkmenistán se důrazně ohradil proti upozornění velvyslanectví Spojených států na to, že v zemi je koronavirová nákaza. Místní úřady totiž tvrdí, že tomu tak není. Informovala o tom agentura Reuters.

Vakcína proti covidu bude. Možná ještě letos, tvrdí Fauci

Přední americký epidemiolog a člen krizového štábu Bílého domu Anthony Fauci dnes řekl, že není otázkou, zda se podaří vyvinout vakcínu proti covidu-19, ale kdy se tak stane. Je "opatrně optimistický", že to bude ke konci letošního roku.