Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pacienti s covidem-19 mají velmi málo vitaminu D. Lékaři zvedají varovný prst

Latinská Amerika eviduje už 2,1 milionu nakažených, Bolsonaro musí dle soudu nosit roušku

V Brazílii přibylo za poslední den 21.432 lidí, u nichž se potvrdil koronavirus SARS-CoV-2; je to více než o den dříve, kdy ministerstvo zdravotnictví oznámilo 17.459 nových případů. Celkem už tato největší země Latinské Ameriky zaznamenala na 1,1 milionu nakažených, z nichž 51.271 zemřelo, z toho 654 za poslední den. Nové údaje zveřejnilo v noci na dnešek ministerstvo zdravotnictví.

Tenisový šampion Novak Djokovič má koronavirus, nakazil se na exhibici

Světová tenisová jednička Novak Djokovič oznámil, že měl pozitivní test na koronavirus. Třiatřicetiletý Srb se nakazil na exhibiční Adria Tour, kterou pořádal. Pozitivní testy na covid-19 měli v minulých dnech i další účastníci akce Bulhar Grigor Dimitrov, Chorvat Borna Čorič a Srb Viktor Troicki.

Rusko má téměř 600 tisíc nakažených, přibylo 153 úmrtí na covid-19

Rusko dnes oznámilo 7425 nových případů nákazy koronavirem a 153 úmrtí během uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 7600 případů a 95 úmrtí, uvedly tiskové agentury s odvoláním na krizový štáb. Celkový počet potvrzených případů od začátku pandemie v nejrozlehlejší zemi na světě s přibližně 146 miliony obyvatel tak vzrostl na 599.705 lidí.

Covid-19 může u některých lidí vyvolat cukrovku, zjistili lékaři

Diabetes je obecně považován za civilizační chorobu a ve většině případů je spojován se stresem, nevhodnou stravou a nedostatkem pohybu. Minulé studie ukázaly, že lidé trpící diabetem mají větší pravděpodobnost úmrtí na covid-19. Vědci ale tvrdí, že covid-19 není jen riziko pro lidi trpící diabetem, ale že sám covid-19 diabetes způsobuje.

V Británii končí hibernace. Otevřou se hospody či kina, oznámil Johnson

Británie za necelé dva týdny zažije zásadní krok na cestě k návratu k životu před koronavirem. Premiér Boris Johnson dnes v parlamentu představil další postup při uvolňování restrikcí a řekl, že v Anglii se od 4. července otevřou restaurace, kina, hotely, kadeřnictví či muzea. Kromě toho se má zmírnit i pravidlo o dodržování bezpečné vzdálenosti na veřejnosti: v místech, kde není možné mít od druhých odstup dva metry, bude napříště stačit jen jeden metr.

Covid-19 v Británii: Mrtvých je mnohem víc, než tvrdí vláda

Lidí, kteří zemřeli v Británii kvůli komplikacím spojeným s nemocí covid-19, je přinejmenším o 11.442 více, než uvádějí oficiální vládní statistiky. Na základě vlastních výpočtů, které zohledňují údaje z úmrtních listů zveřejňované statistickým úřadem, to dnes uvedla agentura Reuters. Podle agentury dosud zemřelo v Británii více než 54.000 lidí nakažených koronavirem.

Koronavirus na německých jatkách: Do karantény musí celý okres, jde o statisíce lidí

Statisíce obyvatel německého okresu Gütersloh, který je kvůli problémům ve zdejších jatkách hlavním ohniskem koronaviru v Německu, čekají nejméně týden přísná opatření. Uzavřeny jsou už školy a školky, teď k nim přibudou i kina, muzea, divadla, bazény či další vnitřní sportoviště. Znovu v platnosti je také omezení kontaktů na veřejnosti.

Bezprecedentní rozhodnutí: Pouť do Mekky bude letos jen pro Saúdské Araby

Saúdská Arábie letos kvůli koronaviru zakáže cestování na pouť do Mekky ze zahraničí. Hadždž, jak se velká pouť v arabštině nazývá, tak bude umožněna nanejvýš tisícům občanů a stálých obyvatel Saúdské Arábie. Rijád tak chce zajistit dodržování vzdáleností mezi lidmi. Loni hadždž podniklo 2,5 milionu věřících z celého světa.

New York zahájil druhou fázi rozvolňování, řada lidí se přesto bojí vycházet

Město New York v pondělí vstoupilo do druhé fáze rušení karanténních opatření, v níž se mohou začít zaměstnanci vracet do kancelářských budov, zatímco zákazníky mohou opět přivítat kadeřnictví nebo zahrádky restaurací. Deník The New York Times (NYT) nicméně konstatoval, že chodníky i soupravy metra byly na začátku pracovního týdne navzdory uvolňování poměrně prázdné.

Ve Skandinávii zase hrozí odebíráním dětí. Souvisí to s covidem-19

Ve Švédsku, k němuž se upíná pozornost celého světa vzhledem k jeho odmítání zavést restriktivní opatření v souvislosti s epidemií koronaviru, platí normální stav se vším všudy, včetně povinné školní docházky. Mnoho rodičů se ale bojí poslat své ratolesti do školy kvůli obavám z nákazy. Úřady jsou ale nekompromisní a hrozí i odebráním dětí.

Domov důchodců v Litovli dělá nové testy, jeden klient s koronavirem zemřel

Novými testy prochází dnes klienti domova pro seniory v Litovli na Olomoucku, kde se před časem vyskytlo ohnisko onemocnění covid-19. Druhým kolem testů už prošli zdejší zaměstnanci, výsledky byly u všech negativní, řekl dnes ČTK ředitel domova Josef Piska. Novým typem koronaviru zde onemocnělo 27 lidí, několik z nich skončilo ve vážném stavu v nemocnici. Jedna žena v souvislosti s touto nemocí a dalšími zdravotními problémy zemřela. V zařízení platí zákaz návštěv.

V této zemi mají jasno. Druhá vlna epidemie koronaviru přijde

Protinožci jsou z hlediska zvládnutí epidemie koronaviru považováni za premianty. Díky včasnému přijetí přísných restriktivních opatření se jim podařilo dostat situaci pod kontrolu a nyní si mohou dovolit podobně jako jiné země postupné uvolňování. Drtivá většina Australanů je ale přesvědčená, že právě v důsledku toho nastoupí druhá vlna nákazy. Obávají se mimo jiné také socioekonomických dopadů.

Covid-19 se projevuje ztrátou čichu. Vědci už vědí, co ji způsobuje

Po měsících různých studií a výzkumů odborníci přišli na to, že ztráta čichu je významným symptomem covid-19. U mnoha koronavirů může za ztrátu čichu rýma, ale covid-19 má jednu zvláštnost. Pacienti ve většině případů uvádějí, že jejich nosy jsou absolutně „čisté“, a vědci už vědí proč.

Česko má 63 nově nakažených, zemřel další pacient s nemocí covid-19

Podíl nových případů nemoci covid-19 na počtu provedených testů byl v pondělí v Česku nejnižší za posledních pět dní. Klesl opět pod dvě procenta, zatímco ještě v neděli byl dvojnásobný. Nově potvrzených případů nákazy koronavirem bylo za pondělí 63. Dosud bylo v Česku od března, kdy se objevily první případy nemoci, zaznamenáno 10.561 nakažených.

V Německu přibylo 503 nakažených koronavirem, reprodukční číslo budí obavy

V Německu přibylo za poslední den 503 potvrzených případů nákazy koronavirem, Od začátku pandemie covidu-19 je nakažených lidí už 190.862. Počet úmrtí s covidem-19 se v Německu za den zvýšil o deset na 8895. Vysoké v posledních dnech zůstává reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný. V pondělí bylo na úrovni 2,76.

Čína hlásí 22 nových případů koronaviru, nákaza se opět šíří v Hongkongu

Pevninská Čína za pondělí ohlásila 22 nových případů nákazy koronavirem, z toho 13 v hlavním městě Pekingu. S odvoláním na dnešní sdělení čínské zdravotnické komise o tom napsala agentura Reuters. Na komplikace spojené s koronavirem mezitím v Hongkongu zemřel 72letý muž, čímž tamní bilance mrtvých vystoupila na šest, uvedla místní televize.

Druhá vlna do Česka asi přijde v létě, hrozbou jsou dovolenkáři. Opatření můžeme opět zpřísnit, tvrdí epidemiolog

Druhá vlna nového typu koronaviru do Česka zřejmě přijde v létě. Tvrdí to šéf pracovní skupiny pro rozvolňování, epidemiolog Rastislav Maďar s tím, že i zlomek lidí, kteří se chystají na dovolenou za hranice a nakazí se tam, může situaci u nás výrazně zhoršit.

Čína má problém. Tamní ekonomika čelí zcela neznámé situaci, varuje konzultantka

NÁZOR - Koronavirová krize se ve světě vymyká z rukou a mnoho zemí má problém odvrátit katastrofální ekonomickou realitu, kterou pandemie vyvolala, konstatuje Clare Merrithewová v komentáři pro server National Interest. Ekonomická konzultantka rozebrala, jak situace ovlivňuje čínské hospodářství.

Ve Francii zemřelo dalších 23 lidí s koronavirem

Francie eviduje za poslední den 23 nových úmrtí spjatých s koronavirovou nákazou. Poprvé za čtyři dny je nárůst vyšší než 20, poznamenala agentura Reuters. Dohromady už ve Francii zemřelo 29.663 lidí s covidem-19.