Fenomén obestřený záhadami: Jak se věda dívá na magické schopnosti šamanů?

Šamanismus je mytologicko-náboženský systém, který nejvýznamnější badatel na tomto poli Mircea Eliade charakterizoval jako archaickou metodu navození extatického stavu. Šamany doprovází přímo série dalších pozoruhodných záležitosti. A přestože známe šamany především ze Severní Ameriky prostřednictvím westernových filmů, tak se jedná o fenomén rozprostřený po celém světě. Vědci však důrazně varují před ztotožněním šamanismu s náboženstvím. Přes celou řadu podobných prvků napříč nejrůznějšími světovými kulturami neexistuje jakákoliv jednotná doktrína, která je zásadní pro identifikaci s náboženským proudem a stejně tak se může zdát eskalátorem náboženských konfliktů mezi vyznavači těchto jasně vyhraněných hnutí.

Mezi nebem a zemí

Mnohem spíše můžeme šamanismus považovat za mytologický předstupeň náboženství. Jako každý správný mýtus i šamanské představy o světě vysvětlují v negramotných komunitách smysl světa a lidské existence. Pro šamanismus je klíčové sepětí s přírodními elementy pozorovatelnými pouhým okem (např. nebe a země, přírodní živly), zásadní je však doplnění o třetí svět, který se nachází mimo naše vnímání. Jde o podsvětí či záhrobí, kam se však může vydat šaman ve stavu extáze a zase se vrátit mezi ostatní smrtelníky. Nemusí se jednat vždy o svět mrtvých, například šamani mongolského kmene Burjatů provádí výpravy do tzv. Středu světa, kde navazují intimní kontakty s devíti manželkami božstva Teche Sar Manžalaj.

Šamanství jako kariéra

Odborníci dnes dokázali vypozorovat tendence, které vedly k ustanovení člověka šamanem. Existují dvě základní možnosti. První je dědictví. I dnes je poměrně populární následovat povolání jednoho z rodičů, ovšem v tradičních společnostech v drtivé většině případů přebíral profesi otce syn. Stejně přirozeně fungovalo šamanství, protože i k němu bylo zpravidla potřeba „vyučit“ svého následovníka. Pro ukázku nemusíme chodit daleko. Tzv. Žítkovské bohyně z česko-slovenského pomezí, které měly obdobné magické schopnosti jako šamani v jiných kulturách, výukou předávaly magické schopnosti na dcery či neteře.

Druhou možnosti jak se stát šamanem je vyvolení. Pokud člen komunity nějakým způsobem výrazně vyčníval, ať už po fyzické či mentální stránce, musel se ujmout role šamana. Znamením mohla být dědičná choroba, ale i mentální postižení, či psychická porucha. Zatímco dnes jsou takovíto lidé zavíráni do ústavů, v tradičních společnostech mohli zaujmout privilegované postavení, na druhou stranu vědci jsou v tomto ohledu nejednotní. Iniciačním rituálem se totiž mentální poruchy často u šamanů vyléčily, což je bod, nad kterým vědecký mozek poněkud zamrzá.

Málem nepřežili řádění kolonizátorů a komunistů

V současnosti najdeme praktikující šamany především v ruských tundrách a mezi zbylými potomky severoamerických indiánů. Na obou stranách zeměkoule potkal kmeny vzývající šamanské rituály takřka smrtící střet s bílým mužem. Genocida indiánů provedená kolonizátory v Americe je poměrně dobře známá. Obdobný výsledek měla vláda komunistů nad rozlehlým Ruskem. Sověti totiž intenzivně pronásledovali všechny osoby podezřelé z šamanství a bez milosti je popravovali nebo posílali do gulagu, kde byl jejich osud zpečetěn. V dnešních volnějších poměrech se však tradice vrací, i když někdy jen v neautentické neošamanské podobě, napojená na hnutí jako New Age, novopohanství apod.