Na sociální síti facebook by mohlo být za padesát let registrováno více mrtvých lidí než živých. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity, o které dnes informoval britský list The Guardian. Pokud počet uživatelů facebooku poroste současným tempem, síť by v roce 2100 mohla mít 4,9 miliardy "uživatelů", kteří budou tou dobou již po smrti.
Vědci z Oxfordu ve své studii vycházeli z dat facebooku za loňský rok a odhadu vývoje světové populace, který učinila Organizace spojených národů. V současnosti má síť 2,37 miliardy aktivních uživatelů po celém světě.
Pokud by se růst počtu uživatelů facebooku v loňském roce úplně zastavil, mělo by v roce 2100 účet na síti 1,4 miliardy mrtvých lidí. Už v roce 2070 by za tohoto scénáře počet mrtvých na facebooku převýšil počet živých. Pokud by růst pokračoval dosavadním tempem, tedy o 13 procent ročně, dosáhl by v roce 2100 počet účtů patřících zesnulým lidem 4,9 miliardy.
Podle vědců vyvstává v souvislosti s rostoucím počtem účtů na facebooku, které patří zesnulým lidem, palčivá otázka, jak nakládat s "virtuálním dědictvím". Spoluautor studie David Watson upozornil, že facebook by mohl v budoucnu sloužit jako určitý druh archivu lidské kultury. Důležité proto podle něj je, aby k datům zesnulých neměla přístup "jen jediná společnost orientovaná na zisk". "Je důležité, aby budoucí generace mohly užívat naše digitální dědictví a mohly tak lépe porozumět vlastní historii," uvedl Watson.
Související
Žádný TikTok, YouTube nebo Twitch. Jak bude fungovat celosvětově první zákaz sociálních sítí pro mladé?
Přijde Zuckerberg o Instagram a WhatsApp? V USA odstartoval ostře sledovaný soudní spor
Facebook , internet , Univerzita Oxford , věda
Aktuálně se děje
před 36 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák