Dezinformace jako služba. Za kolik si lze koupit vliv?

Není těžké najít služby, které nabízejí určitý počet „lajků“ nebo sledujících na sociálních sítích. Poskytovatelé dezinformací ale zacházejí i mnohem dál.

Insikt Group využila platformu Recorded Future pro tvorbu studie o provozu dvou sofistikovaných prodejců dezinformací na rusky mluvících online fórech. Pro svůj pokus přitom využili jednu fiktivní firmu, pro kterou si u dvou různých poskytovatelů pořídili jednou pozitivní a podruhé negativní kampaň.

Alarmující na celém pokusu přitom bylo, jak jednoduché a relativně cenově dostupné dezinformační kampaně byly. Potvrdilo se přitom, že jsou jednoduše dostupné nejen pro státní aktéry, ale také pro soukromé firmy, které si mohou jednoduše koupit pozitivní nebo negativní vliv na míru svým potřebám.

Experiment začal tím, že si výzkumníci Insikt Group vytipovali dva poskytovatele zmiňovaných služeb a jejich schopnosti a možnosti se rozhodli otestovat na fiktivní společnosti, která se profilovala jako nová firma na trhu, tedy bez internetové historie. Spuštění kampaně bylo přitom relativně jednoduché a oba poskytovatelé prokázali trpělivý pro-zákaznický přístup, když vysvětlovali celý proces toho, jak služba proběhne.

První z nich měl relativně jednoduchý a přehledný ceník, kde bylo možné najít:

Článek do 1000 znaků za 15 dolarů Příspěvek na sociální média a komentář až do 1000 znaků za 8 dolarů Překlad z ruštiny do angličtiny do 1800 znaků za 10 dolarů Překlad jiné jazykové kombinace do 2000 znaků za 25 dolarů SEO služby pro další propagaci příspěvků na sociálních sítích a tradičních článků v médiích v průběhu 10 až 15 dní za 1500 dolarů

Druhý poskytovatel byl ve svém ceníku méně specifický:

Facebookový účet nebo jiné účty na sociálních médiích a obsah za 150 dolarů LinkedIn účet a obsah za 200 dolarů Marketing na sociálních sítích za 350-550 dolarů na měsíc Článek do 1000 znaků za 45 dolarů Přímý kontakt mediálního zdroje pro propagaci materiálu za 65 dolarů 10 komentářů pro daný článek nebo zprávu za 100 dolarů

Příběh mediálního obrazu neexistující firmy začal vytvořením účtů na několika sociálních sítích. U každého z nich bylo dosaženo více než 100 sledujících, kteří vypadali relativně důvěryhodně, a bylo obtížné rozlišit, kteří z nich jsou skuteční a kteří jsou trollové nebo roboti. Podle výzkumníků se nejspíše jednalo o kombinaci opravdových a fiktivních uživatelů.

Další krok byl spuštění článků v médiích. Poskytovatel nabídl vytvořit libovolný počet pochvalných článků a výzkumníci si objednali dva. Jejich kvalita na první pohled neodpovídala rodilému mluvčímu a bylo třeba články několikrát revidovat. Následně dostali nabídku široké škály médií, kam články údajně bylo možné umístit včetně podrobného ceníku.

Fiktivní společnost si získala dobrý mediální obraz a podle výzkumníků bylo na čase vyzkoušet, jak těžké bude ji zničit. Do široké škály nabízených možností spadaly různé varianty diskreditující kampaně i podání trestních oznámení.

Výzkumníci se rozhodli držet dál od obvinění z kriminálních činů, ale i tak vzniklé články vytvářely obraz nedůvěryhodného obchodního partnera. Pro propagaci hanlivých článků využil druhý z poskytovatelů nejprve skupinu „zralých účtů“, které už byly starší a měly vytvořenou delší historii a následně použil další skupinu účtů pro sdílení původních příspěvků. Pro podobné operace přitom údajně používá běžně několik tisíc účtů, protože jen některé z nich přežijí bez blokace. Článek bylo možné publikovat do různých médií, které měl tento poskytovatel rozdělené do tří kategorií.

Celý experiment přitom trval měsíc, a obě kampaně stály výzkumný tým přibližně celkem 6000 dolarů. Prokázalo se přitom, že přestože kvalita poskytovatelů se liší, jsou obvykle ochotní zajít velmi daleko, včetně nabízení služby kompletní diskreditace konkurence s využitím vykonstruovaných procesů. Je přitom pravděpodobné, že trh s dezinformačními službami bude nadále růst.