Většina státem podporovaných hackerských útoků přišla z Ruska, tvrdí Microsoft

Za 58 procenty všech státem podporovaných hackerských útoků, které v posledním roce zaznamenala americká technologická firma Microsoft, stálo Rusko. Kampaně mířily zejména na vládní agentury a nevládní analytické organizace v USA, na Ukrajině, v Británii a v dalších členských zemích NATO. Microsoft to uvedl ve své druhé výroční zprávě Digital Defense Report.

Útoky ruských hackerů měly za poslední rok poměrně vysokou úspěšnost, a to 32 procent oproti 21 procentní úspěšnosti ve 12 měsících od června roku 2019, kdy začal Microsoft hackerské kampaně mapovat. Za navýšením úspěšnosti přitom stojí zejména velice efektivní a dlouho nepozorovaný útok využívající skulinu v softwaru americké společnosti SolarWinds.

Čína stála za méně než desetinou Microsoftem zaznamenaných útoků, nicméně byla úspěšná ve 44 procentech případů. Podle šéfky oddělení digitální bezpečnosti firmy Microsoft Cristin Goodwinové se přitom v čínských útocích odráží geopolitické cíle Pekingu. Čínští hackeři často útočili na ministerstva zahraničí zemí ve Střední a Jižní Americe, kde Čína investuje do infrastrukturních projektů. Dalším cílem Pekingu byly univerzity na Tchaj-wanu a v Hongkongu, kde panuje silný odpor k čínským regionálním ambicím.

Tato zjištění Microsoftu podle agentury AP popírají široce rozšířené názory, že se čínské hackerské kampaně zaměřují především na krádeže duševního vlastnictví.

Druhý největší počet hackerských kampaní si podle Microsoftu připsala Severní Korea, a to 23 procent. KLDR však měla jen velmi malou úspěšnost, podle Microsoftu přišlo vniveč 94 procent z jejích phishingových útoků. Celkově se státem podporovaným hackerům daří asi deset až 20 procent útoků, poznamenala Goodwinová.

Jen čtyři procenta ze všech vypozorovaných útoků směřovala na kritickou infrastrukturu, za kterou Microsoft považuje zdravotnická zařízení či finanční a energetický sektor. Ruští hackeři přitom jevili o podobné cíle výrazně menší zájem než ti z Číny nebo Íránu.

Zpráva rovněž zmiňuje rostoucí hrozbu, kterou představují vyděračské (ransomwarové) útoky. Nejvíce jich podle firmy míří na Spojené státy, a to třikrát tolik, kolik míří na druhý nejvíce zasažený stát. Ransomwarové útoky, při nichž hackeři zašifrují napadené počítače a požadují platbu za jejich odblokování, jsou finančně motivované a mají kriminální charakter.

Hackerské útoky vůči státům se naopak soustředí především na sběr informací, ať již bezpečnostních či obchodních. Vlády je proto do značné míry tolerují jako součást mocenského soupeření, přičemž američtí vládní hackeři patří k nejlepším na světě, podotýká AP. Zpráva Microsoftu přitom o útocích pocházejících z USA nepojednává.

Za 92 procenty zjištěných ruských útoků stojí elitní tým známý jako Cozy Bear spojovaný s ruskou rozvědkou SVR. Ten je mimo jiné autorem útoku přes firmu SolarWinds, který byl pro Washington velmi nepříjemný. Hackerům se podařilo nepozorovaně dostat do sítí řady federálních úřadů a několik měsíců v nich slídit bez povšimnutí. Útok se dotkl i ministerstva spravedlnosti, kde se hackeři dostali mimo jiné do 80 procent e-mailových účtů patřících prokurátorům v New Yorku.

Agentura AP podotýká, že seznam státem podporovaných útoků zaznamenaných Microsoftem, kterých je dohromady asi 7500, rozhodně není vyčerpávající a odráží jen ty kampaně, na které se americké firmě podařilo přijít.

Související

Windows 10 byl představen a vyšel v roce 2015. Letos tedy slaví 10 let

Windows 10 oficiálně skončil. Od kdy je zranitelný a jak si jej prodloužit o další tři roky?

V úterý 14. října po 10 letech oficiálně skončila podpora populárního operačního systému Windows 10. Podle nového průzkumu společnosti ESET jej v Česku stále využívá zhruba třetina lidí, přičemž celosvětově byl ještě v září podle dostupných statistik nainstalován na více než 40 procent počítačů. Co ale ukončení podpory vlastně znamená, do kdy je možné "desítky" bezpečně používat, a jak si podporu prodloužit?
Microsoft, autor: Mohammad Rezaie

Microsoft propouští tisíce zaměstnanců. Nahradí je umělá inteligence

Společnost Microsoft oznámila, že propustí až 9 000 pracovníků v rámci nejnovější vlny snižování stavů, kterou technologický gigant provádí v letošním roce. Úsporné kroky přicházejí ve chvíli, kdy firma intenzivně přesouvá svou pozornost a prostředky směrem k rozvoji umělé inteligence (AI).

Více souvisejících

Microsoft Hackeři

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 1 hodinou

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 3 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy