Hrozí kolaps moderního světa, varuje expert. Co se děje?

Obecný problém raket

"Start vesmírné lodi je očividně velmi složitá záležitost. Náklad je umístěn nad velkým množstvím paliva, které často váží mnohonásobně více než samotný satelit či materiál, které jsou do vesmíru vysílány," uvádí Urryová.

"Každý student fyziky zná problém raket: Potřebujete hodně paliva, abyste těžkou raketu rozpohybovali a musíte přepravovat rovněž váhu nespáleného paliva. Ke zvýšení váhy nákladu, který raketa dokáže vynést, je potřeba další palivo dostatečné k tomu, aby vyneslo dodatečný náklad i samotné dodatečné palivo. Je to něco jako složený úrok. Přidejte více nákladu a musíte přidat více paliva," připomíná profesorka.

"Náklad přepravovaný selhavší raketou Antares vážil podle dostupných zpráv pouze 1% toho, co celá raketa a její palivo. To znamená, že 99% tvrdě pracuje k tomu, aby vyneslo 1% mrtvé váhy," dodává expertka.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Již první raketoví konstruktéři poznali výhodu využití dvou separátních stupňů nosiče. Poté, co palivo v prvním stupni zcela vyhoří, jeho nádrž může být odhozena a odlehčí tak váhu lodi, což je výhodnější, než přidávat další palivo. Druhý stupeň pak může urychlit lépe, než kdyby stále nesl i prázdnou palivovou nádrž," píše fyzička.

"První stupeň musí vykonat nejvíc práce, protože nese plnou váhu nákladu a paliva a navíc z pevného bodu. Druhý stupeň to má jednoduší, jelikož se raketa již pohybuje a je mnohem lehčí o palivo z prvního stupně a jeho nádrž. Další konstrukční výhodou je mít tyto stupně paralelně. Raketa akceleruje rychleji, protože v žádném momentě nepředstavuje žádný stupeň pouze mrtvou váhu," dodává komentář.

Iluze rutiny

"Historie vývoje raket je lemovaná explozemi sahajícími zpět k prvním známým raketám z Číny a Koreje ze 14. století. Během svého vývoje selhávaly i mnohem sofistikovanější systémy, třeba raketoplány NASA," připomíná Urryová tragické selhání raketoplánu Challenger v roce 1986.

"Společnosti Orbital Sciences a Virgin Galactic své technologie a postupy stále teprve vyvíjejí. Dlouhá řada většinou úspěšných startů NASA učinila z vesmírných letů něco, na co se koukáme jako na rutinu a možná jsme zapomněli, jak náročné to vlastně je," varuje astronomka.

"Může se moderní svět obejít bez vypouštění objektů a lidí do vesmíru obejít? Zřejmě ne. Satelity a další vesmírné lodě jsou nedílnou součástí navigace, předpovědi počasí, věd zkoumajících vesmír i Zemi, ultra rychlých globálních komunikačních technologií a nemluvě o robotických a pilotovaných objevitelských misích. I když se vzdáme exotického výletu na Mars, obludné množství technologií tady na Zemi nebude fungovat bez přístupu do vesmíru," připomíná vědkyně.

"Americké dobývání vesmíru není pro lidi se slabým srdcem. Ale je to stále ještě budoucnost," uzavírá svůj exkurz Urryová.