Revoluce v kolonizaci vesmíru: Na Mars nás odveze kosmická archa

Meziplanetární dopravní systém ITS (Interplanetary Transport System) je podle Elona Muska alfou a omegou vesmírného cestování. Raketu poprvé představil loni na 67. Mezinárodním astronautickém kongresu a zmínil se pouze o několika základních faktech. 

Raketa bude tvořena vícenásobně použitelnou nosnou raketou o velikosti 122 metrů s průměrem 12 metrů a vesmírnou lodí, která bude tvořit její přední oddělitelnou část. Loď by měla být schopná přepravit na Mars až 100 lidí včetně nákladu potřebného ke kolonizaci.

SpaceX rovněž pracuje na nových výkonných motorech Raptor, které by podle Muska měly umožnit vesmírným lodím urazit cestu za Mars za tři měsíce, místo dosavadních šesti až devíti. ITS by měl být osazen 42 kusy těchto motorů. Ve vývoji je i obří palivová nádrž z uhlíkových vláken. 

To je zhruba vše, co jsme o raketě až donedávna věděli. Ačkoliv na ní společnost pracuje od roku 2012, ven se vždy dostaly jen útržky informací, které Musk potvrdil na výše zmíněné konferenci loni. Nyní ale na světlo světa vyplouvají další střípky ambiciozního plánu na dobývání vesmíru.

Některé části rakety za sebou mají první testy, a zatím úspěšné. Nutno předeslat, že to zatím nic neznamená, protože testy motorů Raptor a kompozitních materiálů, ze kterých má být raketa postavena, automaticky neznamenají úspěch celé mise. SpaceX čeká ještě obrovská spousta práce, další desítky a stovky testů a ve finále i první testovací lety.

Ty podle posledních informací neproběhnou tak brzo, jak se myslelo. Ačkoliv Musk hovořil o tom, že ITS nebude hotový do roku 2020, nyní se jako nejbližší možný termín jeví rok 2022, kdy by měla být na Marsu zbudována první elektrárna. Ale i ten je pouze orientačním nástřelem.

Celý systém dopravy dopravy bude logisticky velmi náročný. ITS nejprve dopraví na oběžnou dráhu vesmírnou loď a poté se vrátí na Zem. Následně znovu odstartuje s nákladním modulem, který loď čekající ve vesmíru dozásobí palivem. Ta bude poté moci odletět na Mars.

SpaceX chce na planetu létat každých 26 měsíců ve chvíli, kdy bude Mars v nejpříhodnějším postavení vůči Zemi. Podle Muska by první posádka mohla do vesmíru odletět už v roce 2024. Tím ale vše teprve začíná.

Musk považuje cestu na jinou planetu pouze za základ své vize. Jejím cílem je naopak soběstačné město na Marsu. Podle něj totiž jde o ideální a jedino z mála dostupných míst vhodných pro kolonizaci. Měsíc, na rozdíl od Marsu, nemá atmosféru.

První kolonizátoři před sebou budou mít řadu nesmírně náročných úkolů. Kromě stavby prvních obytných buněk a prvních skleníků pro pěstování rostlin započnou postupnou teraformaci planety, v rámci níž Mars zahřejí, změní složení jeho atmosféry a postupně jej tak přiblíží Zemi, alespoň vzhledově.