Překoná umělá inteligence lidstvo? Roboti se umí učit a vytvářet silnější kopie

Zní to jako scénář z Terminátora nebo Battlestar Galactica. Umělá inteligence si zatím neuvědomuje svou existenci, už nyní je ale schopna se učit na základě vnějších podnětů a opakování. To ale odborníkům z Google nestačí, a rádi by, aby se dokázala zlepšovat ještě více.

Podle jejich představ by měly být neuronové sítě využívány k tomu, aby aby samy vytvářely lepší neuronové sítě. Zjednodušeně řečeno by tak umělá inteligence měla být schopna vytvářet vlastní, mnohem silnější umělou inteligenci. 

Plány společnosti Google představil generální ředitel společnosti Sundar Pichai na konferenci Google I / O 2017. Zde podotkl, že umělé neuronové sítě jsou navrženy tak, aby napodobovaly způsob, jakým se učí lidské mozky, a dodal, že nová technologie nazvaná AutoML může vyvinout sítě, které jsou výkonnější, efektivnější a jednodušší.  

"Vše funguje na principu párování neuronových sítí. Vezmeme "dětské" neuronové sítě, které spárujeme s jinou neuronovou sítí a necháme ji, aby je učila. Tento proces opakujeme, dokud nedosáhneme nejlepších možných výsledků," vysvětlil Pichai.

Proces, který Google pojmenoval "zesílená výuka", neuronové sítě při pilném učení se odměňuje podobně, jako dostává odměnu například pes, když se učí povelům a pokynům. Samotný proces ale vyžaduje ohromné množství výpočetních dat. Těch je ale Google schopen dosáhnout a dostal se tak do bodu, kdy jedna neuronová síť dokáže analyzovat jinou.

Pro lepší představu, jak strojové učení probíhá, si vezměme obyčejný počítač, který monitoruje tisíc obrázků koček. Porovnává je mezi sebou, zjišťuje, jaké jsou na každém kombinace pixelů, a mapuje rozložení obrázků. AutoML funguje podobně, akorát místo obrázků koček identifikuje a analyzuje neuronové sítě, které následně vzdělává.

Strojové učení je ale zatím stále v počátcích. Podle Google si už sice postupně nachází cestu do našeho každodenního života, stále ale potrvá velmi dlouho, než se umělá inteligence schopna učit a vytvářet nové umělé inteligence stane dostupnou. Už nyní ale někteří odborníci varovně zdvihají prst.

Sám Google totiž poznamenal, že AutoML je už ve svých počátcích při rozpoznávání nejlepších přístupů k řešení problému chytřejší, než řada odborníků na dané oblasti. Umělá inteligence Google totiž například rozjasnit tmavý obraz na snímku nebo odstranit překážky v obrazech, a to pouze na základě výcviku získaného z milionů dalších ukázkových snímků.

To je ale pouze začátek. Umělá inteligence Google už dnes dokáže například rozpoznat objekt na fotografii mnohem lépe, než člověk. Aplikace Google Lens fungující na této bázi tak bude schopna identifikovat vše co vidíte dříve, než to poznáte vy sami. A to i na ulici prostřednictvím fotoaparátu vašeho telefonu.

Super výkonné algoritmy umělé inteligence mají uplatnění například v lékařství, kde mohou systémy zpracování obrazu rozpoznat příznaky rakoviny s ještě větší přesností, než s jakou to dnes dokáží odborníci. A také mnohem dříve.

Skeptici ale upozorňují na katastrofické scénáře, které by mohly nastat, pokud by se umělá inteligence začala vyvíjet příliš rychle. Podle výzkumníků zabývajících se budoucností umělé inteligence (AI) by lidstvo mohlo zmizet během našeho života – konkrétně do roku 2050. Experti varují, že lidstvu může AI přinést výhody, zároveň s sebou ale nese obrovská rizika.

Jeff Nesbit je bývalý ředitel odboru legislativy a veřejných záležitostí v National Science Foundation a autor více než 24 knih, který zkoumal nejnovější zjištění o schopnostech AI. Došel k závěru, že lidská rasa by mohla přestat existovat již v roce 2050 - nebo se také může stát nesmrtelnou. 

Nesbit vysvětluje teorii známou jako ASI, neboli ‚umělá super-inteligence‘, která předpokládá, že AI se vyvine do superpočítače, který se bude učit tak rychle, že předčí lidskou inteligenci a vyřeší všechny problémy.

Existují ale také další teorie. Na jedné straně stojí Ray Kurzweil, americký vynálezce, futurolog a jedna z klíčových postav technologického vývoje ve společnosti Google, který lidstvo žádá, aby se nebálo umělé inteligence. Místo toho poukazuje na starší a naléhavější hrozby jako je bioterorismus či jaderná válka.  Podporuje také myšlenku tzv. transhumanismu, tedy hnutí, které podporuje použití nových vědeckých objevů a technologií k vylepšení lidských mentálních i fyzických schopností.

Rollo Carpenter, tvůrce softwaru Cleverbot, konverzačního robota, který působí a jedná tak věrohodně, že si lidé na druhé straně počítače myslí, že hovoří s člověkem. I on věří, že bude vyvinuta technologie, která lidstvu pomůže při řešení celé řady problémů. Tvrdí ale, že schopnost vyvinout algoritmy potřebné k dosažení plně umělé inteligence bude trvat ještě několik desetiletí. A navíc bude představovat riziko.

„Nemůžeme přesně vědět, co se stane, když stroj přesáhne naši vlastní inteligenci, takže nemůžeme vědět, jestli nám bude nesmírně pomáhat, nebo nás bude ignorovat a odsune nás na vedlejší kolej, nebo možná všechno zničí,“ vysvětluje.

Miliardář podnikatel Elon Musk, který spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a v pozici CEO vede automobilku Tesla Inc. Ten řekl studentům v rozhovoru, že v oblasti AI „vyvoláváme démona“.

Britský astrofyzik Stephen Hawking v roce 2015 zase řekl, že "do 100 let roboti lidi takřka ve všem nahradí a překonají". Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. "Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek," řekl s tím, že "umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí."