V sondě ke Slunci budou české přístroje, musí vydržet extrémní podmínky

Start mise Solar Orbiter je plánován na únor 2019. Za další tři roky by se sonda měla dostat na vzdálenost asi 60 slunečních poloměrů od nejbližší hvězdy planety Země. Bude na oběžné dráze podobné dráze planety Merkur, kde bude pozorovat oblast kolem obou slunečních pólů. Měla by zjistit, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole.

Petr Heinzel z Astronomického ústavu Akademie věd (AV) byl koordinátorem programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21, která výzkum a vývoj přístrojů pro sondu zastřešovala. Sondu a její přístroje bude chránit speciální ochranný štít, který se může rozpálit na 400 až 500 stupňů Celsia.

Čeští vědci připravili pro sondu čtyři experimentální přístroje. Jedná se například o koronograf pro studium eruptivních procesů v koróně a slunečního větru. Simultánní pozorování koróny a procesů v ní bude podle AV první svého druhu a mělo by poskytnout unikátní data.

Koronograf je jako dalekohled. Jeho hlavní optické elementy, tedy zobrazovací zrcadla, byly vyvinuty a vyrobeny v laboratořích TOPTEC, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV.

V ČR vznikl také speciální teleskop pro zobrazování rentgenových zdrojů, který by měl umožnit výzkum slunečních erupcí a komplex přístrojů na měření částic ve slunečním větru. Posledním přístrojem, který bude na sondě z ČR, je vybavení pro studium radiových a plazmových vln, který bude ostatním přístrojům zajišťovat dodávky elektrické energie ze solárních panelů.

Všechny čtyři české přístroje, které vědci na konci června předali ESA, stály dohromady zhruba šest milionů eur.