Austrálie testuje bezpilotní letoun proti žralokům. Je to jako rentgen oceánu

Kamery, jejichž technologie byla vyvinuta k vyhledávání vojenských cílů, jsou schopné zaznamenat žraloka až do hloubky devíti metrů pod hladinou.  Během následujících týdnů budou bezpilotní letouny s těmito kamerami testovány u pobřeží západní Austrálie, kde od roku 2000 zemřelo při útocích žraloků 15 lidí. Loni tu bylo zaznamenáno 26 útoků žraloka na člověka; dva napadení lidé nepřežili. Informoval o tom zpravodajský server The Times. 

Technologii pro sledování žraloků upravila společnost Shark Alert International, podle níž kamera pořídí každou vteřinu sedm záběrů na pěti různých frekvencích. "Je to jako rentgen oceánu," řekl ředitel firmy Chris Gurtler.

K hlídání částí moře v okolí australských pláží se dlouhou dobu používali lidští pozorovatelé v nízko přelétávajících letadlech. Ovšem podobný postup je velmi náročný a nákladný, a zaznamenání nebezpečných žraloků touto metodou není stoprocentní.

Pokud je žralok více než 200 metrů od letové trasy, nachází se přímo pod letadlem, anebo je v hloubce více než 2,5 metru pod hladinou, pak je šance, že ho člověk z letadla zahlédne, prakticky nulová, uvedla vědecká webová stránka Spatial Source.

Nová kamerová technologie se testovala v Kalifornii s využitím 2,5 metru dlouhého modelu velkého bílého žraloka, což je druh odpovědný za nejvyšší počet smrtících útoků na člověka v australských vodách. Pokud kamera zaznamená přítomnost žraloka, předá dron tuto informaci okamžitě pobřežní hlídce, a varování bude možné rovněž rozeslat na chytré telefony, hodinky či jiná zařízení vybavená potřebnou aplikací.

Další systém bezpilotních letounů pátrajících po přítomnosti žraloků se bude testovat u australského východního pobřeží. Jmenuje se SharkSpotter, disponuje umělou inteligencí a využívá algoritmus, aby našel žraloky a jejich záběry živě nahrával a přenášel z dronů na pobřeží. Tento systém dokáže žraloky odlišit od delfínů, rejnoků a dalších mořských tvorů či od surfařů.