Teplota naší planety se zvyšuje a svou nemalou roli na tom má i Arktida. Čím více bude tát, tím vyšší teploty budeme každý rok na teploměrech pozorovat, a čím vyšší teploty budou, tím více se bude obrovská ledová plocha měnit v oceán. Zastavit tento zamotaný kruh by mohl nový nápad vědců, kteří chtějí zbudovat miliony masivních čerpadel.
V loňském roce se teplota Arktidy pohybovala o 20 stupňů nad dlouhodobým průměrem množství letu permanentně ubývá. Podle některých studií je situace tak kritická, že za 13 let už by v oblasti severního pólu nemusel být led vůbec žádný.
To je problematické hned z několika důvodů. Nejen, že tím stoupne hladina oceánů a moří, ale dojde k dalšímu oteplení planety. Arktida je totiž nejlepší štít proti slunečnímu záření, jaký naše Země má, neboť odráží teplo zpět do vesmíru mnohem lépe, než sníh. A pokud o ni přijdeme, pocítíme to ve všech podnebných pásech.
Odborníci proto navrhují začít Arktidu uměle zamrazovat. Server CNN s odkazem tým vědců z Arizonské státní univerzity informoval o plánu na vytvoření masivních čerpadel, které by nasávaly vodu z oceánu a stříkaly ji na povrch arktického ledu. Zde by zamrzala a vytvářela novou vrstvu Arktidy.
Vědci tvrdí, že zhruba polovina povrchu ledového Arktidy nemá tloušťku ledu silnější než jeden a půl metru. To je podle nich málo, proto by chtěli pumpami dosáhnout toho, aby se přidal další metr ledu po celé obrovské ledové ploše.
Server The Guardian přinesl další podrobnosti o pumpách, které by mohly zachránit Arktidu. Každá z nich by měl vážit zhruba čtyři tuny a měla by být poháněna několikametrovou větrnou turbínou. Vzhledem k tomu, že pumpy musí být umístěné nad vodou, je rovněž potřeba mít každou z nich posazenou na obrovském plováku.
Skutečný problém nastává v počtu pump, které by byly potřeba na opětovné zamrazení Arktidy. Pokud by chtěli odborníci pokrýt ledem celou její plochu, bylo by zapotřebí zbudovat zhruba 100 milionů takových pump. Prozatimní plán počítá se zamrazováním zhruba deseti procent povrchu, i na to by ale odborníci potřebovali 10 milionů vodních čerpadel.
Takový projekt by byl navíc tím nejdražším na světě, vyšel by totiž přinejmenším na půl bilionu dolarů. Pro představu, dosud nejdražší věcí, kterou lidstvo postavilo, je vesmírná stanice ISS, která stojí 3x méně, než jaká je odhadovaná cena těchto pump.
Související
Místo záchrany devastace. Vědci analyzovali nejpopulárnější nápady na obnovu Arktidy, některé ji mohou zničit
Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty
Aktuálně se děje
před 54 minutami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 1 hodinou
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 2 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 3 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 5 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 6 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 7 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 9 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 10 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
včera
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
včera
Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci
včera
Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici
včera
Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky
Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.
Zdroj: Libor Novák