Jak zastavit tání ledovců? Vědci přišli s plánem, který promění Zemi k nepoznání

Teplota naší planety se zvyšuje a svou nemalou roli na tom má i Arktida. Čím více bude tát, tím vyšší teploty budeme každý rok na teploměrech pozorovat, a čím vyšší teploty budou, tím více se bude obrovská ledová plocha měnit v oceán. Zastavit tento zamotaný kruh by mohl nový nápad vědců, kteří chtějí zbudovat miliony masivních čerpadel.

V loňském roce se teplota Arktidy pohybovala o 20 stupňů nad dlouhodobým průměrem množství letu permanentně ubývá. Podle některých studií je situace tak kritická, že za 13 let už by v oblasti severního pólu nemusel být led vůbec žádný.

To je problematické hned z několika důvodů. Nejen, že tím stoupne hladina oceánů a moří, ale dojde k dalšímu oteplení planety. Arktida je totiž nejlepší štít proti slunečnímu záření, jaký naše Země má, neboť odráží teplo zpět do vesmíru mnohem lépe, než sníh. A pokud o ni přijdeme, pocítíme to ve všech podnebných pásech.

Odborníci proto navrhují začít Arktidu uměle zamrazovat. Server CNN s odkazem tým vědců z Arizonské státní univerzity informoval o plánu na vytvoření masivních čerpadel, které by nasávaly vodu z oceánu a stříkaly ji na povrch arktického ledu. Zde by zamrzala a vytvářela novou vrstvu Arktidy.

Vědci tvrdí, že zhruba polovina povrchu ledového Arktidy nemá tloušťku ledu silnější než jeden a půl metru. To je podle nich málo, proto by chtěli pumpami dosáhnout toho, aby se přidal další metr ledu po celé obrovské ledové ploše.

Server The Guardian přinesl další podrobnosti o pumpách, které by mohly zachránit Arktidu. Každá z nich by měl vážit zhruba čtyři tuny a měla by být poháněna několikametrovou větrnou turbínou. Vzhledem k tomu, že pumpy musí být umístěné nad vodou, je rovněž potřeba mít každou z nich posazenou na obrovském plováku.

Skutečný problém nastává v počtu pump, které by byly potřeba na opětovné zamrazení Arktidy. Pokud by chtěli odborníci pokrýt ledem celou její plochu, bylo by zapotřebí zbudovat zhruba 100 milionů takových pump. Prozatimní plán počítá se zamrazováním zhruba deseti procent povrchu, i na to by ale odborníci potřebovali 10 milionů vodních čerpadel.

Takový projekt by byl navíc tím nejdražším na světě, vyšel by totiž přinejmenším na půl bilionu dolarů. Pro představu, dosud nejdražší věcí, kterou lidstvo postavilo, je vesmírná stanice ISS, která stojí 3x méně, než jaká je odhadovaná cena těchto pump.

Související

Více souvisejících

arktida antarktida

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 52 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy