Teplota naší planety se zvyšuje a svou nemalou roli na tom má i Arktida. Čím více bude tát, tím vyšší teploty budeme každý rok na teploměrech pozorovat, a čím vyšší teploty budou, tím více se bude obrovská ledová plocha měnit v oceán. Zastavit tento zamotaný kruh by mohl nový nápad vědců, kteří chtějí zbudovat miliony masivních čerpadel.
V loňském roce se teplota Arktidy pohybovala o 20 stupňů nad dlouhodobým průměrem množství letu permanentně ubývá. Podle některých studií je situace tak kritická, že za 13 let už by v oblasti severního pólu nemusel být led vůbec žádný.
To je problematické hned z několika důvodů. Nejen, že tím stoupne hladina oceánů a moří, ale dojde k dalšímu oteplení planety. Arktida je totiž nejlepší štít proti slunečnímu záření, jaký naše Země má, neboť odráží teplo zpět do vesmíru mnohem lépe, než sníh. A pokud o ni přijdeme, pocítíme to ve všech podnebných pásech.
Odborníci proto navrhují začít Arktidu uměle zamrazovat. Server CNN s odkazem tým vědců z Arizonské státní univerzity informoval o plánu na vytvoření masivních čerpadel, které by nasávaly vodu z oceánu a stříkaly ji na povrch arktického ledu. Zde by zamrzala a vytvářela novou vrstvu Arktidy.
Vědci tvrdí, že zhruba polovina povrchu ledového Arktidy nemá tloušťku ledu silnější než jeden a půl metru. To je podle nich málo, proto by chtěli pumpami dosáhnout toho, aby se přidal další metr ledu po celé obrovské ledové ploše.
Server The Guardian přinesl další podrobnosti o pumpách, které by mohly zachránit Arktidu. Každá z nich by měl vážit zhruba čtyři tuny a měla by být poháněna několikametrovou větrnou turbínou. Vzhledem k tomu, že pumpy musí být umístěné nad vodou, je rovněž potřeba mít každou z nich posazenou na obrovském plováku.
Skutečný problém nastává v počtu pump, které by byly potřeba na opětovné zamrazení Arktidy. Pokud by chtěli odborníci pokrýt ledem celou její plochu, bylo by zapotřebí zbudovat zhruba 100 milionů takových pump. Prozatimní plán počítá se zamrazováním zhruba deseti procent povrchu, i na to by ale odborníci potřebovali 10 milionů vodních čerpadel.
Takový projekt by byl navíc tím nejdražším na světě, vyšel by totiž přinejmenším na půl bilionu dolarů. Pro představu, dosud nejdražší věcí, kterou lidstvo postavilo, je vesmírná stanice ISS, která stojí 3x méně, než jaká je odhadovaná cena těchto pump.
Související
Místo záchrany devastace. Vědci analyzovali nejpopulárnější nápady na obnovu Arktidy, některé ji mohou zničit
Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák