Jak zastavit tání ledovců? Vědci přišli s plánem, který promění Zemi k nepoznání

Teplota naší planety se zvyšuje a svou nemalou roli na tom má i Arktida. Čím více bude tát, tím vyšší teploty budeme každý rok na teploměrech pozorovat, a čím vyšší teploty budou, tím více se bude obrovská ledová plocha měnit v oceán. Zastavit tento zamotaný kruh by mohl nový nápad vědců, kteří chtějí zbudovat miliony masivních čerpadel.

V loňském roce se teplota Arktidy pohybovala o 20 stupňů nad dlouhodobým průměrem množství letu permanentně ubývá. Podle některých studií je situace tak kritická, že za 13 let už by v oblasti severního pólu nemusel být led vůbec žádný.

To je problematické hned z několika důvodů. Nejen, že tím stoupne hladina oceánů a moří, ale dojde k dalšímu oteplení planety. Arktida je totiž nejlepší štít proti slunečnímu záření, jaký naše Země má, neboť odráží teplo zpět do vesmíru mnohem lépe, než sníh. A pokud o ni přijdeme, pocítíme to ve všech podnebných pásech.

Odborníci proto navrhují začít Arktidu uměle zamrazovat. Server CNN s odkazem tým vědců z Arizonské státní univerzity informoval o plánu na vytvoření masivních čerpadel, které by nasávaly vodu z oceánu a stříkaly ji na povrch arktického ledu. Zde by zamrzala a vytvářela novou vrstvu Arktidy.

Vědci tvrdí, že zhruba polovina povrchu ledového Arktidy nemá tloušťku ledu silnější než jeden a půl metru. To je podle nich málo, proto by chtěli pumpami dosáhnout toho, aby se přidal další metr ledu po celé obrovské ledové ploše.

Server The Guardian přinesl další podrobnosti o pumpách, které by mohly zachránit Arktidu. Každá z nich by měl vážit zhruba čtyři tuny a měla by být poháněna několikametrovou větrnou turbínou. Vzhledem k tomu, že pumpy musí být umístěné nad vodou, je rovněž potřeba mít každou z nich posazenou na obrovském plováku.

Skutečný problém nastává v počtu pump, které by byly potřeba na opětovné zamrazení Arktidy. Pokud by chtěli odborníci pokrýt ledem celou její plochu, bylo by zapotřebí zbudovat zhruba 100 milionů takových pump. Prozatimní plán počítá se zamrazováním zhruba deseti procent povrchu, i na to by ale odborníci potřebovali 10 milionů vodních čerpadel.

Takový projekt by byl navíc tím nejdražším na světě, vyšel by totiž přinejmenším na půl bilionu dolarů. Pro představu, dosud nejdražší věcí, kterou lidstvo postavilo, je vesmírná stanice ISS, která stojí 3x méně, než jaká je odhadovaná cena těchto pump.

Související

Více souvisejících

arktida antarktida

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy