Obří kabely spojující svět? Na dnech oceánů leží tajemství úspěchu lidstva, o kterém skoro nikdo neví

V dnešní době není mezikontinentální dostupnost jakkoliv problematická. Jedním kliknutím si zavoláte kamarádovi do Austrálie, podíváte se na film z amerického serveru nebo si zahrajete online hru proti ruským protivníkům. Svět je dnes propojen internetovou sítí, kterou ale navzdory očekávání nezprostředkovávají satelity. Vděčíme za ni vynálezu, o kterém většina lidí ani netuší.

Lidé dokázali během posledních několika desítek let vybudovat stavby a vynálezy, které berou dech. Města zdobí vysoké mrakodrapy, nad hlavou létají vesmírné stanice a pod zemí se skrývá například urychlovač částic. Jeden z největších a pro život nejpraktičtějších vynálezů se ale nachází na dnech oceánů, a skoro nikdo o něm neví.

Řeč je o ohromné spleti obřích kabelů, které propojují jednotlivé kontinenty. Právě tyto kabely, dlouhé stovky tisíc kilometrů a vážící stovky tun, pokrývají velkou část oceánů a moří. Jejich historie se datuje do 19. století, kdy zajišťovaly telegrafní a posléze telefonické spojení se světem. V 80. letech 20. století se ale začaly pod hladinu umisťovat kabely optické, které dnes zajišťují převážně internetové spojení.

Kolik přesně jich je a jak jsou skutečně dlouhé není známo. Poslední čísla ukazují, že se o komunikaci napříč kontinenty stará přes 300 kabelů a nejdelší z nich měří necelých 40 tisíc kilometrů. Dohromady ale zřejmě dosahují délky několika stovek tisíc kilometrů, přičemž jeden kilometr váží zhruba 1,5 tuny.

Kabely kladou na dno speciálně upravené lodě, které je pokládají až do hloubky osmi tisíc metrů. Zde kabely leží pod přítlakem masy vody prakticky nehnutě, zajišťují se pouze u pobřeží. To je ostatně důvod, proč je jejich pokládka tak drahá. Kabel se nesmí připlést do cesty lodím a neměli by jej najít turisté, proto je jeho napojení na pevninu nákladné a pracné. Pro představu, kabel propojující Asii se Severní Amerikou přišel na zhruba šest miliard korun.

Montáž a pokládku kabelů platí kde kdo. Existují společnosti, které se živý výhradně pokládáním kabelů, některé si nechávají vybudovat poskytovatelé připojení k internetu, jiné samy státy. Tak či tak jde ale o mnohem levnější řešení, než například výstavba silnic a dálnic o stejné délce. O kabely se totiž prakticky není potřeba nijak starat.

K poškození vnějšími vlivy dochází minimálně, přesto se občas stane, že například zemětřesení nějaký kabel poškodí. Časté je také poškození lidmi, například kotvou rybářské lodi apod. Nejde ale o nic, co by se nedalo spravit, a většina lidí přerušení kabelu nijak nezaznamená. Kontinenty jsou většinou propojeny více kabely a jejich datová propustnost není ani zdaleka vyčerpaná.

Existují ale místa, kam vede pouze jeden kabel. V tomto případě je přerušení závažnější, protože takové místo je na několik dní až týdnů prakticky odříznuto od světa. Musí se spokojit se satelitním spojením, které ale není tak rychlé ani spolehlivé. Následně na místo poruchy přijede loď, kabel nebo jeho část z vody vyzvedne, opraví a položí zpět.

Samotná pokládka je poměrně složitý proces, protože je potřeba vybrat místo, kudy kabely povedou, poté je spojovat přímo na lodi a pokládat na dno. Za 24 hodin lze teoreticky položit až 100 kilometrů kabelu, většinou se ale během jednoho dne položí zhruba 30 kilometrů. Mezi Spojenými státy a severní Afrikou je přitom Atlantik široký necelých 5000 kilometrů.

Existuje několik map, které kabely položené na dně moří a oceánů monitorují. Většina z nich se ale neaktualizuje, protože k pokládce zase tak často nedochází. Kabely jsou propojeny všechny kontinenty světa až na Antarktidu a jejich kapacita není ani zdaleka využita. Častější jsou proto opravy už položených kabelů, než tvorba nových spojení.

Jakmile ale jejich kapacitu lidé zaplní, nebude problém síť rozšířit a datovou propustnost zvětšit. Většinou zavčas a v tichosti, tak, aby lidé nadále nevěděli, že za spojení s celým světem vděčí několika týmům techniků a námořníků, jejichž úkolem je budovat podvodní pavučinu komunikačních kanálů.

Související

Více souvisejících

internet telekomunikace

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 42 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy