Odpadky v ulicích, nedostupné maso, elektřina na příděl. Jak by lidé žili bez ropy?

Po ulicích se povalují odpadky, auta, která několik let nevyjela, pokrývá vrstva koroze, a lidé živoří. Už několik let nejedli maso, elektřina je dostupná jen ve vyhraněnou denní dobu a noci jsou studené a chladné. Tohle není scéna z katastrofického filmu, ale možná budoucnost nás všech. Takto by totiž vypadal svět, ve kterém není ropa.

Těžko najdeme surovinu, která by pro lidstvo důležitější, než ropa. Potřebujeme ji nejen pro výrobu paliv, ale najdeme ji i v plastech, oblečení, nebo v kosmetických výrobcích. Její zásoby ale nejsou nekonečné.

Ropa je zkrátka všude kolem nás. Většinu věcí, kterou máte právě po ruce, lidé vytvořili buď přímo z ropy, nebo za jejího pomocí. Každý ví, že ropa je potřebná pro výrobu paliv a zejména benzínu, který vzniká v rafinériích. Kde všude ale ropu ještě najdeme?

Předně je nedílnou součástí plastů. Nemáme teď na mysli jen lahve s pitím nebo plastové obaly, ale například i zubní kartáček. Jeho štětiny jsou totiž z nylonu, a ten se vyrábí jak jinak, než z ropy.

Své nezastupitelné místo má ropa i ve farmacii. Dříve se například aspirin vyráběl za pomocí vrbové kůry, z důvodu masové rozšíření tohoto léku ale musela být při výrobě nahrazena právě ropou. Tu ostatně najdeme například i ve vazelíně a kosmetických prostředcích. Pochopitelně ne ve všech, ale například většina rtěnek obsahuje minerální oleje, které se získávají právě z ropy.

U mody ještě chvíli zůstaneme. Z ropy se totiž vyrábí i parfémy, na podobném principu jako rtěnky. Ale i obvazy, kontaktní čočky a řada dalších věcí.

Samostatnou kapitolou je oblečení a obuv. Ropa je nedílným základem pro umělou hmotu zvanou polyester, a tento název vám určitě není cizí. Podívejte se, za jakého materiálu máte oblečení, které máte zrovna na sobě. Nachází se i na botách, které mají většinou gumovou podrážku. A guma? Ta je také z ropy.

Bez ropy by se neobešli ani sportovci. Fotbalové míče, hokejové puky, lyže, to vše se opět vyrábí z ropy. Setkají se s ní ale i ti, kteří sportu neholdují, ropu najdeme například i v inkoustu.

Monitor, na kterém tento článek čtete, je z plastu, tudíž také z ropy. A pokus si zrovna pochutnáváte na dobrém jídle, i k jeho vzniku přispěla ropa. Hnojiva ani pesticidy se totiž bez ní neobejdou a využívá se nejen pro výrobu hnojiv, ale pohání také zemědělské stroje a podílí se na chovu dobytka. Ostatně jak už bylo řečeno výše, obal, z něhož jste jídlo vyndali, s největší pravděpodobností také vznikl z ropy.

Na ropě jsme zkrátka závislí, její zásoby ale nejsou nevyčerpatelné. Odborníci odhadují, že její zásoba dojde v následujících padesáti letech a poté bude mít lidstvo dvě možnosti. Buď se naučí bez ní žít, nebo podnikne velkou expedici do Arktidy, kde se podle amerických vědců nachází obří ložisko ropy v celkové kvantitě zhruba 90 miliard barelů. Tím se ale problém závislosti na ropě nevyřeší, pouze odsune.

Jak ale bude vypadat náš svět ve chvíli, kdy ropa dojde? Současné zemědělství je závislé na umělých hnojivech, které je vyráběné za pomoci ropy a zemního plynu. Bez nich by planeta uživila kolem třetiny současné populace, hladomor by byl tak nevyhnutelný. Podle jedné studie se ročně spotřebuje na jídlo pro jednoho Američana až 1 500 litrů ropy. Kvůli nedostatku průmyslových hnojiv budeme muset používat hnojiva přírodní, jako je třeba dobytčí hnůj.

Zvířata se stanou cennou pracovní sílou, protože nebude dostatek ropy pro pohánění zemědělských strojů. Maso tak vymizí z našeho jídelníčku. Se zeleninou a ovocem to však taky nebude nijak slavné. Čerstvé výrobky budou nesmírně drahé a dovolí si je jen ti nejbohatší. Zbytek lidstva bude muset přežívat na práškových, uměle vyrobených potravinách.

Města budou zamořená odpadky, nebudou k dispozici auta, která ulice uklidí. Zápach a šířící se infekce bude na denním pořádku. Pro představu – New York v současnosti ročně vyprodukuje 75 milionů tun odpadu, Praha 264 tisíc tun. Nastane i problém s výrobou elektřiny, na světě je ještě spousta elektráren, které zásobují domácnosti tepelným spalováním fosilních paliv, jako je třeba uhlí. Kdo a co uhlí vytěží a doveze na požadované místo, je ale otázka.

Lidstvo bude jen krůček od celospolečenské krize. Chudoba, hlad, kriminalita a rabování budou typické pro život přeživších. Světlou stránku to ale mít bude, čistý vzduch, lokální výroba potravin a místo parkovišť a asfaltu jen zarostlá pole, zavřené továrny a svět bez civilizačního hluku - žádná auta ani letadla. Takhle můžou v lepším případě vypadat post-apokalyptické scénáře.

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

Lidé ropa katastrofy Apokalypsa

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy