Monumentální stavby fascinují svět. Co vše ještě dokážeme postavit?

Už od počátku věků jsou lidé fascinováni hvězdami. Není tak překvapivé, že jsme chtěli postavit vyšší a vyšší budovy, které by se k nim alespoň o kousek mohly přiblížit. Jednoho dne ale musí přijít bod, za který už prostě nebude možné se dostat.

Už od počátku věků jsou lidé fascinováni hvězdami. Není tak překvapivé, že jsme chtěli postavit vyšší a vyšší budovy, které by se k nim alespoň o kousek mohly přiblížit. Jednoho dne ale musí přijít bod, za který už prostě nebude možné se dostat.

Vyšší než slavný Buddha je ještě slavnější Cheopsova pyramida (jinak také Chufuova nebo Velká pyramida) v Egyptě. Měří 146 metrů. To vůbec není špatné na více, než 4500 starou stavbu. Také se zapsala jako objekt, který dosud držel nejdéle rekord - nebyla překonaná dlouhých 3881 let.

Velka pyramida byla překonána až v roce 1311, byť jen o pár metrů. Mohla za to Lincolnská katedrála. Ta stojí do dnes a měří slušných 160 metrů. Titul nejvyšší budovy si udržela 573 let a byla poslední budovou, které titul zůstal déle, než 50 let. Překonal ji Washingtonský monument.

V rychlosti potom následovala Eiffelova věž (301 m), Chrysler Building (319 m), Empire State Building (381 m), Willis Tower (442 m), CN Tower (457 m), Taipei 101 (508 m). Všechny je potom překonala v roce 2010 Burdž Chalifa v Dubaji. Ta je vysoká neuvěřitelných 828 metrů a rekord drží dodnes. Skok ze špičky by dolů zabral 20 vteřin. Zkuste si napočítat do 20, těžko představitelný pád.

Teď už víme, co lidstvo do současné doby dokázalo. O kolik výše nám současné schopnosti, materiály a technologie však dovolí jít? Podle všeho více, než čtyřnásobně. Tato možnost je ztělesněná v podobě budovy s futuristickým názvem X-Seed 4000. Je to nejvyšší budova světa, pro které byly zatím kompletně vytvořené plány a odhady, ačkoliv ještě nebyla postavena.

Mamutí X-Seed 4000 by měl výšku 4 kilometry. Jeho špička by tak byla výš, než například nejvyšší japonská hora Fudži. Základna by musela mít šířku alespoň 6 kilometrů. Do kolosu by se vešlo více, než milion lidí najednou. A je pravděpodobné, že v místě, kde by byla masa vztyčená, by možná dokonce došlo i ke změně podnebí. Tak velká potenciální budova je.

Jediným problémem jsou finance. Odhadovaná cena se pohybuje kolem 1,3 bilionu dolarů (asi 27 bilionů korun). To je asi šestinásobek HDP celé naší země za minulý rok. To by žádalo masivní investice z několika zemí celého světa.

Za úplně maximální, byť poněkud šílený odhad, se považuje myšlenka, že do budoucna by lidé mohli postavit vesmírný výtah až do výšky 100 000 kilometrů nad povrchem Země. To je zřejmě absolutní limit, za který není možné se dostat. V současnosti pro něco takového vůbec neexistuje technologie a lidstvo není ani schopné produkovat potřebné materiály v dostatečném množství. Tak třeba někdy. Zůstává jen jediná otázka - k čemu by nám podobný výtah byl dobrý.