Tajemství šikmé věže v Pise: Jak je možné, že přežila čtyři zemětřesení?

Šikmá věž, která se nachází ve městě Pisa, se stala jedním ze symbolů Itálie. Stojí na Náměstí zázraků (Piazza dei Miracoli), zvaném také Katedrální náměstí (Piazza del Duomo). Samotná šikmá věž kruhového půdorysu, postavená z bílého mramoru, slouží jako zvonice. Je vysoká téměř 56 metrů.

Stavba věže byla zahájena v roce 1173, ale už krátce po začátku stavby se začala naklánět. Důvodem byly mělce založené základy v měkké hornině. Zajímavostí je, že věž se původně nakláněla na opačnou stranu. Stavitelé se rozhodli náklon vyrovnat tím, že do země k základům házeli kameny a větve. Plán sice vyšel a věž se vyrovnala, ale později se začala naklánět znovu, tentokrát na opačnou stranu.

Nový architekt se pokusil zastavit další naklánění tím, že další patra stavěl mírně nakloněná na druhou stranu, aby se změnilo těžiště věže. Tento plán vyšel a věž se dále nakláněla mnohem pomaleji. Stavitelé nakonec rezignovali na realizaci původního projektu - tedy nejvyšší zvonice své doby - a v roce 1373 bylo šesté patro zakončeno stolicí pro zavěšení zvonů.

Protože se vychýlení vrcholu věže ve 20. století zvětšilo na více než 5 metrů, byla v roce 1990 věž pro veřejnost uzavřena a začaly intenzivní záchranné práce. Do země byla mimo jiné zapuštěna železná lana, která základy upevňují. Speciálními postupy byla pomalu a opatrně odsávána část měkkého jílovitého podloží nacházejícího se pod základy věže. Sklon věže (5,5°) se začal postupně zmenšovat a v současné době je vychýlení věže jen cca 4 metry (4°). Znovu byla věž otevřena v prosinci roku 2001.

Nový výzkum teď navíc ukázal, jak je možné, že ikonická Šikmá věž, která byla zařazena na seznam památek UNESCO, stále ještě stojí – a je nepoškozená – přestože prožila čtyři silná zemětřesení. Mírná seizmická aktivita by teoreticky měla věž zásadním způsobem poškodit nebo dokonce způsobit její kolaps – a je neuvěřitelné, že se to nestalo, píše server The Independent.

Výzkumná skupina 16 inženýrů na univerzitě v Bristolu zjistila, že značná výška a tuhost věže spolu s měkkostí základové půdy zajišťují, že při zemětřesení nerezonuje. „Je ironií, že stejná půda, která způsobila nestabilitu a přivedla věž na pokraj kolapsu, jí zároveň pomohla přežít tyto seismické události," vysvětluje profesor George Mylonakis, vedoucí této výzkumné skupiny.