Objev, který vědcům a historikům vyrazil dech. Před 33 lety omylem našli nejznámější loď světa

1. září uplyne přesně 33 let ode dne, kdy byl nalezen potopený vrak nejznámější lodi na světě. Paradoxně ale po Titanicu ve skutečnosti nikdo nepátral, cílem badatelů byly původně ztracené válečné ponorky. Na "nepotopitelnou" loď tak narazili jen náhodou.

Před více než 100 lety se potopila na svou dobu nejluxusnější zaoceánská loď Titanic. Na palubě původně nepotopitelného parníku zemřelo 1500 cestujících a většina z nich šla i s lodí ke dnu. Znovu se o lodi začalo ve velkém mluvit v roce 1985, kdy byla loď objevena na dně oceánu. Původně ale odborníci placení americkou armádou hledali pod vodou něco úplně jiného.

1. září 1985 v 0:38 se na obrazovkách v lodi Knorr objevily záběry lodi, kterou přes 70 let nikdo neviděl. Expedice pod vedením amerického oceánologa Roberta Ballarda objevila vrak Titaniku, nejslavnější lodi všech dob

Objev legendární lodi byl ale jen "vedlejším produktem". Původně totiž expedice pátrala po něčem úplně jiném. Předmětem zkoumání byly ztracené jaderné ponorky Thresher a Scorpion. Americké námořnictvo, které hradilo velkou část nákladů výpravy, ale zprávu o nalezení Titaniku uvítalo. Využilo ji jako vhodnou krycí historku pro utajení své operace.

Sázka na Ballarda se Američanům vyplatila. Odborník po univerzitě sloužil v druhé polovině 60. let u amerického námořnictva a později se jako rezervista zapojoval do vojenských operací. Ballard, jehož na průzkum moře přitáhl román Dvacet tisíc mil pod mořem, získal doktorát z mořské geologie, a používal pro průzkum mořského dna videokamery.

Právě kamery měly ve srovnání s běžně nasazovanými sonary řadu výhod. Díky této metodě pak objevil právě například ztracené ponorky, vrak lodě Bismarck, letadlové lodě Yorktown, nebo právě Titanic.

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem.

Od té doby se ale objevila řada teorií vysvětlující, co přesně za zkázou lodi stálo. Senan Molony, který se tragickou událostí zabývá už přes 30 let, nově přišel s důkazem, že v podpalubí došlo ještě před vyplutím Titaniku k fatálnímu požáru. 

V září 2010 přišla s další „neprůstřelnou“ verzí vnučka druhého důstojníka Titanicu Charlese Herberta Lightollera. Paní Louise Patten nabyla přesvědčení, že za ztroskotání lodi mohl kormidelník Robert Hitchins, který v panice otočil nejdřív kormidlem na opačnou stranu, než mu přikázal první důstojník William Murdoch. Hitchins stejně jako někteří členové posádky se údajně nepřeorientoval na nový způsob ovládání parníků, který byl jiný než u plachetnic.

Stejně tak se v roce 1997 objevilo další vysvětlení – za všechno mohly „ošizené“ nýty. Byly údajně vyrobeny z méně kvalitního materiálu a pod tlakem vody se lámaly a praskaly. Jenže o rok po fantastickém objevu se ozval předseda newyorské Společnosti pro zachování Titanicu George Tulloch a prohlásil, že po důkladném prozkoumání na vědecké bázi procento strusky v nýtech dokonce odpovídá nejen normám z roku 1912, ale i těm z letopočtu 1998.

Ať už za potopením lodi stálo cokoliv, veřejnost bude mít unikátní příležitost spatřit ji naživo. Britská cestovní kancelář Blue Marble Private chystá výlety k vraku Titaniku, cena vychází v přepočtu na 2,6 milionu Kč na osobu. První "zájezd" se uskuteční v roce 2018 a už je vyprodán.

"Vrak Titaniku vidělo mnohem méně lidí, než kolik jich bylo ve vesmíru nebo vystoupilo na Mount Everest," píše Blue Marble Private na svých internetových stránkách. V minulosti uspořádala podobné cesty firma Deep Ocean Expeditions, která tak učinila naposledy v roce 2012.

Příští rok vypraví britská Blue Marble Private speciální ponorku s maximálně devíti lidmi, která se v Atlantiku ponoří do hloubky 3,8 kilometru. Vrak Titaniku leží asi 600 kilometrů od pobřeží kanadské provincie Newfoundland.

Ti, kdo mají strach potopit se do tak velké hloubky pod hladinu moře, budou moci možná už příští rok navštívit v provincii S'-čchuan ve střední Číně repliku Titaniku. Ta bude ukotvena v tamní umělé nádrži na řece Čchi-ťiang. Na lodi bude jídelna, divadlo, luxusní kabiny i bazén a návštěvníci na ní budou moci i přespat. Vstupenky vyjdou v přepočtu zhruba na 11.000 korun za noc.

A proč právě lístek na noc? K potopení Titanicu došlo 15. dubna 1912 v noci, a návštěvníci tak budou moci zažít nejen den plný luxusu s využitím všech dostupných atrakcí, které byly umístěny na původní lodi, ale i samotnou noc hrůzy, při níž zemřelo před více než sto lety na 1500 lidí. Replika Titanicu totiž bude kromě jiného obsahovat i nejmodernější simulační zařízení, s jehož pomocí prožijete zkázu "nepotopitelné" lodi na vlastní kůži.

Nejde ale o jediný pokus navrátit lodi zašlou slávu. Nový Titanic označovaný jednoduše jako Titanic 2 se stává předmětem diskuzí po mnoho let. Svou roli na tom má nejen fakt, že projekt nebyl dosud úspěšně realizován, ale také mírné zmatení v řadách veřejnosti i novinářů. Titanic totiž vzniká hned ve dvou kopiích, za každou ale stojí jiná společnost a každý bude sloužit k jinému účelu.

Druhým projektem má být skutečný Titanic 2, tedy loď, která má podle plánů brázdit moře a oceány. Stojí za ní kontroverzní miliardář Clive Palmer a jeho nový Titanic má být do posledního šroubku věrný historické předloze. Cestující tak na jeho palubách nenajdou televizi či internetové připojení, naopak budou mít k dispozici lázně, tenisový kurt, divadlo či kasino.

Jediný rozdíl má být v použitých materiálech a pohonu. Zatímco původní Titanic nedokázal odolat ledovým krám a neměl dostatečné množství záchranných člunů, nový Titanic by měl být z pevnějších materiálů. Měl by také disponovat dostatkem místa pro záchranu všech pasažérů při případném neštěstí.

Rovněž by se už nemělo jednat o parník, místo motoru na uhlí bude na lodi dieslový pohon. A nově také navigace. Původní Titanic byl 270 metrů dlouhý, 53 metrů vysoký a vážil zhruba 40 tisíc tun. Ten nový bude ctít jeho rozměry, vzhledem k použitým materiálům bude ale o 10 tun těžší.

Palmer, který své jmění získal podnikáním v důlním průmyslu, založil kvůli Titaniku 2 společnost Blue Star Line, z níž čiší paralela se společností White Star Line, která stojí za původním Titanicem. Blue Star Line konstrukcí pověřila čínské státní loděnice CSC Jinling Shipyard a první plavba má proběhnout ze Šanghaje do britského Southamptonu, odkud má loď pokračovat do New Yorku. Otázkou zůstává kdy.

Podobný projekt už jednou na stole byl. Přišel s ním v roce 1998 jihoafrický byznysmen Sarel Gous, realizace lodi ale kvůli nedostatku peněz nenastala. Ani Palmerův projekt zatím nemá příliš světlou budoucnost, ale ani minulost. Loď byla avizována v roce 2012 a miliardář od té doby prodal přes 40 tisíc palubních lístků, lidem, kteří zřejmě nikdy nevyplují. Loď se totiž dodnes nezačala stavět.

Konstrukce přitom měla začít už v roce 2014 a první plavba se měla odehrát letos. Ještě loni ale zůstával projekt stále jen na papíře a Palmerův mluvčí pouze uvedl, že se stavba odložila. To potvrdila i designerská společnost Deltamarin Ltd., která se na stavbě podílí. Ta navíc tvrdí, že splnila svou část kontraktu, o budoucnosti celého projektu ale další informace nemá.

Vůči projektu jsou skeptické i čínské loděnice, které také přiznávají, že neví, jestli nebo kdy jeho realizace začne. Vypovídající je i výpis z rejstříku registrovaných obchodních značek. Blue Star Line totiž o tu svou přišla. Palmer ale tvrdí, že Titanic 2 spatří světlo světa, a mělo by se tak stát už letos, kdy sveze první pasažéry.

Kde je pravda zůstává dosud nezodpovězenou otázkou, poslední zprávy z října letošního roku ale hovoří jasně: Společnost Blue Star Line dosud neuzavřela kontrakt s žádnými loděnicemi a stavba tedy stále nezačala. Titanic 2 v hodnotě zhruba 300 milionů dolarů tak v dohledné době zřejmě neuvidíme. Alespoň ne ten plovoucí.

Související

Více souvisejících

Titanic

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy