Starliner nedoletí k ISS. Vesmírný Boeing se po startu dostal do problémů

Z floridského Mysu Canaveral dnes krátce po poledni SEČ odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nová americká kosmická loď společnosti Boeing CST-100 Starliner. Po úspěšném vynesení raketou se ale plavidlu nepodařilo dostat na stanovenou oběžnou dráhu. Na tiskové konferenci Boeing oznámil, že let k ISS byl zrušen a Starliner se v neděli předčasně vrátí na Zemi.

Potíže nastaly během prvního letu k ISS bez posádky, který měl prověřit využití lodi k dopravě astronautů na vesmírnou stanici a zpět na Zemi. Projekt má ukončit závislost USA na ruských lodích Sojuz.

Raketa Atlas V opustila startovací rampu ve 12:36 SEČ a úspěšně vynesla Starliner do vesmíru. Zhruba po půl hodině ale společnost Boeing informovala, že se nezažehly motory, které měly loď dopravit na stanovenou oběžnou dráhu.

Liftoff! Go #Starliner! Go #AtlasV! pic.twitter.com/wHbRh4u06O

— Boeing Space (@BoeingSpace) December 20, 2019

Šéfa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine novinářům oznámil, že palubní systémy kosmické lodě vyhodnotily, že motory začaly pracovat, což se ale ve skutečnosti nestalo. Letové středisko proto provedlo dodatečný zážeh, který měl dráhu stabilizovat. Tento zážeh ale spotřeboval více paliva, než kolik se podle Bridenstinea předpokládalo. "To vylučuje spojení s ISS," dodal šéf NASA.

Because #Starliner believed it was in an orbital insertion burn (or that the burn was complete), the dead bands were reduced and the spacecraft burned more fuel than anticipated to maintain precise control. This precluded @Space_Station rendezvous.

— Jim Bridenstine (@JimBridenstine) December 20, 2019

Viceprezident Boeingu Jim Chilton na tiskové konferenci řekl, že loď je přesto v pořádku a všechny její systémy fungují. Dodal, že Starliner se vrátí na Zemi v neděli 22. prosince, kdy přistane ve středisku v oblasti White Sands v americkém státě Nové Mexiko.

Loď se tak z mise vrátí zhruba o týden dříve. Podle původního plánu se Starliner měl tuto sobotu spojit s ISS a na Zemi dosednout v sobotu 28. prosince.

Boeing vyrobil Starliner pro NASA, který čeká, až bude moci přestat s kupováním míst v ruských kosmických lodích Sojuz. Ty jsou po konci programu amerických raketoplánů v červenci 2011 jediným přepravním prostředkem schopným dostat lidi na oběžnou dráhu kolem Země.

Pokud by byl nynější zkušební let k ISS a zpět na Zemi úspěšný, měl by Starliner za sebou všechny klíčové prověrky k tomu, aby dostal od NASA "zelenou" k přepravě astronautů. Důležitým testem záchranného systému loď prošla začátkem listopadu.

Tento systém přerušení letu má v případě nečekané události při startu nosné rakety nebo krátce po něm zajistit přenesení modulu s posádkou do bezpečné vzdálenosti od startovací rampy.

Boeing obdržel od NASA kontrakt na přepravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět na Zemi s využitím nosné rakety a pilotované lodě podobně jako soukromá společnost SpaceX. Ta se svou lodí Crew Dragon úspěšný zkušební let bez posádky na ISS a zpět na Zemi už zdárně absolvovala v březnu. Před sebou má nyní už jen letový test záchranného systému lodi, který je předběžně stanoven na 11. ledna.

Související

Vesmírná loď Crew Dragon 2

NASA zahájila záchrannou misi pro posádku Starlineru

Odstartovala mise, která je důležitá pro uvízlou posádku lodi Starliner. Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu odstartovala raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon společnosti SpaceX, na jejíž palubě jsou Američan Nick Hague a Rus Alexandr Gorbunov. Cílem je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). O zahájení mise informovala NASA. 
Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner jsou u konce. Její posádka si ještě oddechnout nemůže

Opakovaně použitelná kosmická loď Starliner od společnosti Boeing se v noci na sobotu vrátila na Zemi, když s pomocí padáků přistála v americkém státě Nové Mexiko. Informovala o tom NASA. Loď se však vrátila bez posádky, jejíž členové po předchozích problémech plavidla zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. 

Více souvisejících

vesmírná loď CST-100 Starliner ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) boeing vesmir NASA Jim Bridestine

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 1 hodinou

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy