Na Marsu ve čtvrtek přistane další automatický průzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). K hlavním úkolům vozítka Perseverance bude patřit hledání známek možného mikrobiálního života na rudé planetě v dávné minulosti. Během krátké doby osmi dnů je to už třetí vědecký aparát vyslaný lidmi, který k Marsu dorazil.
Minulý týden se ve středu nejdříve podařilo navést na oběžnou dráhu kolem Marsu sondu Amal Spojených arabských emirátů, která bude planetu zkoumat jen z výšky. Den nato totéž dokázala i čínská sonda Tchien-wen, která předběžně v květnu také spustí na povrch průzkumné vozítko.
I když Perseverance bude při sestupu na Mars využívat zkušeností svého předchůdce Curiosity, stoprocentní zdar není jistý. Ne každé přistání na rudé planetě totiž dopadlo dobře, jen 40 procent takovýchto misí bylo úspěšných.
Půjde o technicky náročnou, byť nejkratší, sedmiminutovou, fázi letu, jež začne vstupem do horních vrstev atmosféry rychlostí 20.000 kilometrů za hodinu. Perseverance bude ukrytá v ochranném pouzdře, jehož přední část, tedy tepelný štít, se rozpálí až na 1300 stupňů Celsia. Rover ale bude mít v pouzdře podle NASA jen pokojovou teplotu. Udržovat kurz ke stanovenému místu přistání pomohou malé motory v zadní části pouzdra.
Tepelný štít zbrzdí rychlost na přibližně 1600 kilometrů za hodinu, což bude chvíle pro bezpečné otevření supersonického padáku o průměru 21,5 metru. Rozvinout by se měl ve výšce 11 kilometrů za rychlosti asi 1500 kilometrů za hodinu. Chvíli nato se oddělí tepelný štít a kamery a přístroje začnou sledovat terén, aby díky naprogramování vybraly nejbezpečnější terén pro dosednutí.
V další fázi se odpojí padák, který zmírní rychlost jen na 320 kilometrů za hodinu. Následně, ve výšce asi 2100 metrů, se zažehne osm motorů sestupné sekce. Po přiblížení k povrchu na 20 metrů se rover začne spouštět dolů na kabelových lanech. Jakmile se kola dotknou povrchu, lana se rychle odepnou a sestupná sekce odletí stranou do bezpečné vzdálenosti.
Perseverance, jehož plánovaná provozuschopnost je jeden marsovský rok, tedy 687 pozemských dnů, má podle NASA čtyři vědecké cíle. Prvním je identifikovat prostředí, jež mohla v minulosti podporovat mikrobiální život. Druhým úkolem je hledat známky někdejšího možného života v takových prostředích; zejména v horninách, o nichž se ví, že mohou zachovávat stopy života.
K naplnění těchto cílů bylo zvoleno vhodné místo přistání. Je jím kráter Jezero, kde se podle přesvědčení vědců před 3,5 miliardy let nacházela voda a kde by se stopy případného někdejšího života mohly uchovat.
Třetím zadáním dosud největšího a nejsofistikovanějšího vozítka pro průzkum Marsu je vyvrtávat vzorky hornin a "půdy". Ty se pak uloží do zapečetěných trubic, jež by měly příští mise přepravit k podrobné analýze na Zemi.
Čtvrtým vědeckým cílem projektu Perseverance bude příprava budoucích výprav lidí na rudou planetu. Jedná se o testování techniky využitelné při těchto misích. Například o vyzkoušení metod výroby kyslíku z marsovské atmosféry a identifikace jiných možných zdrojů, jako je podzemní voda. Patří sem i zlepšování techniky přistávání, získávání informací o počasí, o prachu a dalších potenciálních podmínkách prostředí, které by mohly mít vliv na budoucí astronauty žijící a pracující na Marsu.
Do výbavy šestikolového robotického roveru patří kromě jiného rentgenový a ultrafialový spektrometr, hloubkový radar ke zkoumání podzemí, zařízení MOXIE k výrobě kyslíku z marsovského oxidu uhličitého, meteorologická stanice MEDA a panoramatické kamery. Novinkou je i malý průzkumný vrtulník, který bude vůbec prvním řiditelným létajícím přístrojem použitým na jiném tělese než je Země. Má prozkoumávat terén v okolí vozítka.
Výpravy Perseverance se také účastní 10.932.295 pozemšťanů, z nichž 24.963 pochází z České republiky. Samozřejmě jen obrazně, ve skutečnosti jde o jména lidí, kteří projevili zájem poslat na Mars své jméno vypálené na jednom ze tří čipů. Ty se nacházejí na speciální vrstvou chráněné desce, která je připevněná ke středu zadního příčného nosníku roveru. Na tomto místě budou čipy viditelné pro kamery na Perseverance.
Vozítko má hmotnost 1025 kilogramů. Je tři metry dlouhé, 2,7 metru široké a 2,2 metru vysoké. Celkové náklady na vývoj, výrobu, let a provoz na Marsu dosahují podle NASA 2,7 miliardy dolarů (přes 57 miliard korun).
Nyní na povrchu Marsu dál bádají dvě robotická zařízení NASA - od roku 2012 vozítko Curiosity a od roku 2018 stacionární sonda InSight. Z oběžné dráhy rudou planetu zároveň zkoumá šest družic, z toho tři vyslala NASA. Evropská kosmická agentura (ESA) má u Marsu dva satelity - od roku 2003 Mars Expres a od roku 2013 Trace Gas Orbiter ze společného projektu s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos ExoMars. O roku 2014 má na oběžné dráze sondu Mangalján také Indie. Další dva aparáty - Amal Spojených arabských emirátů a čínská sonda Tchein-wen - přibyly minulý týden.
Související

Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci

NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu
Aktuálně se děje
včera

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu
včera

Obchody se o svátcích řídí zákonem. Víme, jak to bude o víkendu
včera

Zemřel herec Michael Madsen, hrál ve filmech Quentina Tarantina
včera

Ruskou energetikou otřásla další podezřelá smrt. Zemřel viceprezident Transněftu
včera

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě
včera

Předpověď návratu tropického počasí. Meteorologové řekli, jak je to pravděpodobné
včera

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident
včera

Horolezecká tragédie. Zemřela první Češka na Everestu Klára Kolouchová
včera

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích
včera

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři
včera

Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Česko ochromil rozsáhlý blackout. Zastavilo se metro i vlaky, lidé se zasekli ve výtazích
včera

Česko se zotavuje z blackoutu, rozvodny jsou zprovozněny, příčina se stále vyšetřuje
včera

Rakušan svolal Ústřední krizový štáb. Všechny postižené rozvodny jsou opět pod proudem, hlásí ČEPS
včera

Neotvírejte lednici, zkontrolujte potraviny. Hygienici radí, jak postupovat při a po blackoutu
včera

Co dělat při výpadku proudu? Úřady radí, jak zvládnout krizovou situaci
včera

Blackout způsobil pád fázového vodiče. Zasažena byla velká část Česka
včera

Blackout v Česku: Čelíme nepříjemné situaci, prohlásil Fiala. Podle policie nejde o kyberútok
včera

Rakušan uvedl do pohotovosti Ústřední krizový štáb. Nemocnice blackout nepostihl
včera
Rusko jako první na světě uznalo vládu Talibanu
Moskva ve čtvrtek učinila krok, který může zásadně změnit mezinárodní vztahy – oficiálně uznala hnutí Taliban jako legitimní vládu Afghánistánu. Zatímco v minulosti řadilo Rusko tuto skupinu mezi teroristické organizace, dnes ji vnímá jako spojence v boji proti ještě radikálnějším islamistickým skupinám, zejména odnoži Islámského státu známé jako ISIS-K (Islámský stát – provincie Chorásán).
Zdroj: Libor Novák