NASA začala s napínáním slunečního štítu vesmírného teleskopu Jamese Webba

Inženýři americké vesmírné agentury NASA dnes kolem 16:00 SEČ začali s napínáním štítu na vesmírném teleskopu Jamese Webba, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření. Oznámili to na tiskové konferenci, během níž rovněž potvrdili, že devět dní po startu ze Země je zařízení v dobré kondici, ačkoliv v posledních dnech tým narazil na dvě drobné komplikace.

Teleskop k dnešku urazil již přes 60 procent cesty na svou cílovou pozici vzdálenou přes 1,5 milionu kilometrů od Země.

NASA dnes uspořádala první tiskovou konferenci od startu rakety s teleskopem z 25. prosince. Inženýři se podle svých slov seznamují s fungováním observatoře ve vesmíru, jelikož některé charakteristiky stroje nešlo dostatečně napodobit v simulacích.

S napínáním slunečního štítu se podle původního plánu mělo začít již v sobotu, NASA se však rozhodla dát svým inženýrům den volna na Nový rok a v neděli pak řešila dvě menší komplikace.

Solární panely teleskopu jednak nevyráběly tolik energie, kolik inženýři očekávali, takže museli mírně upravit jejich nastavení oproti tomu, které měl teleskop ještě ze Země. Druhý problém se týkal motorků, které mají na starosti rozvinutí a napnutí samotného slunečního štítu. Jejich teplota byla vyšší, než inženýři očekávali, a řídicí středisko proto mírně upravilo natočení teleskopu vůči Slunci, aby jim zajistilo dostatečné chlazení.

Dnes však již bylo vše připraveno na napínání štítu, což bude několikadenní a velmi choulostivá operace, na jejímž zdárném průběhu závisí úspěch celé mise. Teleskop bude při svém fungování natočen permanentně štítem ke Slunci a jeho obří zrcadlo a detekční přístroje budou naopak na odvrácené straně. Na "horké" straně zařízení může teplota vystoupat až na 110 stupňů Celsia, druhá strana však musí pro zdárné fungování observatoře udržovat teplotu pod minus 223 stupni Celsia.

Tepelný štít se skládá z pěti vrstev speciálního materiálu zvaného Kapton. Vnější vrstva, která bude jako jediná čelit přímému slunečnímu záření, je silná 0,05 milimetru, další čtyři jsou pak dvakrát tenčí, a mají tak přibližně tloušťku lidského vlasu.

Teleskop Jamese Webba je dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu nebude pozorovat vesmír z nízké oběžné dráhy Země, ale z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

Teleskop by měl na svou konečnou oběžnou dráhu kolem L2 dorazit ke konci ledna. Následovat bude několik měsíců velmi jemných kalibrací. První fotografie by měly být dostupné v polovině roku.

Vzhledem k velké vzdálenosti teleskopu od Země v podstatě nepřipadá v úvahu, že by bylo možné zařízení opravit, pokud by se některá z jeho součástí ukázala být defektní, jak to bylo u Hubbleova teleskopu. Také kvůli tomu trval vývoj teleskopu Jamese Webba několik desetiletí a tento fakt rovněž omezuje životnost celé observatoře. Teleskop totiž bude muset mírně upravovat svou polohu, aby zůstal na kýžené oběžné dráze, přičemž paliva by měl mít dostatek na nejméně deset let provozu.

Jeden z inženýrů NASA dnes řekl, že podle dosavadního vývoje letu by palivo teleskopu mohlo vydržet i o několik let déle. Zatím však podle něj nelze jasně říci, kolik přesně jej zařízení ještě spotřebuje do svého uvedení do ostrého provozu.

Související

nový snímek hvězdokupy NGC 346

Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu a zachytil dynamickou hvězdokupu

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě dnes Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Více souvisejících

James Webb Space Telescope NASA

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby

Erin Pattersonová byla v australském státě Victoria uznána vinnou z trojnásobné vraždy a pokusu o vraždu poté, co svým hostům naservírovala jídlo s jedovatými muchomůrkami. Oběd v Leongathě skončil smrtí tří příbuzných a těžkou otravou čtvrtého. Žena se snažila nahrát svou vlastní otravu, ale lékaři i vyšetřovatelé dospěli k závěru, že šlo o promyšlený čin. Motiv zůstává předmětem dalšího šetření.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?

Vzhledem k blížícímu se startu nové sezóny tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže Chance ligy, jenž je naplánován již na pátek 18. července, se v těchto dnech a týdnech připravují prvoligové kluby na svých soustředěních a úřadující český mistr Slavia Praha není výjimkou. Dosud přivedla mnoho zajímavých posil v čele s Michalem Sadílkem a Japoncem se zkušenostmi z anglické Premier League Daikim Hašiokou. V současnosti však řeší trable s další posilou Dominikem Javorčekem a čile se také mluví o možném odchodu El Hadjiho Malicka Dioufa. Poslední dny pak také o zájmu o služby samotného kouče Jindřicha Trpišovského.

včera

Robert Fico promluvil poprvé od atentátu na svou osobu.

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda. 

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

včera

včera

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

včera

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

včera

včera

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

včera

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

včera

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

včera

včera

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy