Člověk devastuje Zemi. Zvířata vymírají rychlejší, než se myslelo

Zpráva nazvaná Living Planet Report vychází z porovnávání počtu zvířat v populacích celkem 3038 druhů obratlovců. Mezi lety 1970 a 2010 jich ubylo 52 procent, na čemž se u jednotlivých druhů různě velkou měrou podíleli lidé. To je značně rozdílný údaj než v dosud poslední podobné zprávě vydané před dvěma lety, která hovořila o 28procentním poklesu počtu těchto zvířat. Největší pokles je přitom podle nové zprávy v tropických oblastech, především v Latinské Americe.

Úbytek nejsilněji zasáhl sladkovodní druhy, mezi nimiž bylo o 76 procent jedinců méně. Mořské a pevninské ztratily shodně 39 procent. Zásadními příčinami oslabování jednotlivých populací jsou ztráta jejich přirozeného životního prostředí, lov a rybolov či klimatické změny.

Lidské nároky na přírodu jsou podle WWF neúnosně velké. Lidstvo těží více dřeva, čerpá více vody a vypouští do vzduchu více emisí, než může příroda dlouhodobě produkovat či absorbovat.

Existují dva základní způsoby výpočtu ekologické stopy. Jeden zkoumá zdroje odebrané z přírody (například dřevo nebo obilí), ze kterých se vyrábějí předměty spotřeby (jídlo, oblečení, atd.), druhý je zaměřen na jednotlivé kategorie spotřeby ve formě hotových výrobků. Oba mají samozřejmě stejný cíl - převést lidskou spotřebu na velikost používané plochy. Záleží na tom, co a na jaké úrovni se počítá. Způsoby jsou trochu odlišné proto, že na různých úrovních (regionálních, národních, globální) jsou dostupná jinak podrobná data, vysvětluje server hraozemi.cz.

Národní statistiky udávající, kolik národ jako celek spotřebuje například obilnin, existují, u konkrétního člověka můžeme vzít chléb. Při výpočtu ekostopy celé země, je nejvhodnější použít metodu zaměřenou na zdroje, u odhadu stopy jedince je pak vhodnější se zaměřit na jeho spotřebu, ze které se dále odvodí množství zdrojů, které byly použity na její zajištění - tedy začít z druhé strany.

Kdyby například zanechávali všichni lidé stejnou ekologickou stopu jako Katařani, potřebovali bychom 4,8 planety Země. Američané mají tento údaj roven 3,9, zatímco řada rozvíjejících se zemí včetně Indie či Indonésie by se vešla do možností jediné planety.