Vyhladí nás vetřelci z kosmu? Astrofyzikové varují

Podle posledních výzkumů NASA a dalších vesmírných agentur by se v naší galaxii, tedy Mléčné dráze, mohlo nacházet až 40 miliard potenciálně obyvatelných planet. Někteří vědci jsou ale skeptičtější a uvádějí "jen" tři tisíce planet, kde by mohl existovat život.

Členové projektu SETI (Hledání mimozemské inteligence) jsou přesvědčeni, že by lidstvo mělo být samo aktivní a vysílat do kosmu zprávy pro případné „ufony", než jen sedět u teleskopů a poslouchat, zda někdo nechce navázat kontakt s námi. S tím ovšem nesouhlasí fyzik David Brin, podle kterého bychom měli být naopak ostražití. „Je zde možnost, byť malá, že dát mimozemšťanům o sobě vědět, může být kolosální chyba?" ptá se řečnicky v článku pro britský list The Times.

Podobný názor minulý rok vyslovil také světoznámý vědec Stephen Hawking: „Následky setkání s mimozemskou civilizací by mohly být podobné, jako když Kolumbus přistál v Americe. Pro indiány to nedopadlo vůbec dobře." Brin k tomu na nedávné konferenci v San José dodal: „Lidské dějiny pro nás mohou být varováním. Jmenujte jeden příklad, kdy se střet technicky vyspělejší civilizace s méně pokročilou neproměnil v slzy a pláč. Možnost negativních následků pro lidstvo je sice velmi malá, nicméně to neznamená, že je nulová. Navíc zde hovoříme přímo o možné záhubě lidstva, tím spíš bychom se měli mít na pozoru."

VIDEO: Projekt SETI, hon na mimozemšťany

Zdroj: YouTube

Seth Shostak, ředitel projektu SETI, ale namítá, že jakákoli civilizace schopná cestovat intergalakticky, je vyspělejší než ta naše. A taková by už určitě dávno zachytila signály, které člověk do kosmu vysílá. Není prý tedy důvod Zemi schovávat. Shostak ve své přednášce v San José pak trochu filozofoval: „Možná ve vesmírném hodnotovém systému platí to, že nejvíce získá ta civilizace, která se snaží o navázání kontaktu. Lidstvo je přeci tím druhem, který si je vědom, že zkoumání a výzvy v sobě nesou i risk."

Shostak se dále domnívá, že by lidé měli do vesmíru mimozemšťanům poslat co nejvíce informací o sobě. „Samotná zpráva, že jsme schopni poslat zprávu, je asi zajímat nebude. Stejně tak patrně nebudou nadšeni z toho, že známe atom vodíku. Ten oni určitě znají také. Měli bychom ufonům poslat nejlépe celý Google, aby si například udělali obrázek o tom, co je kriket nebo rock 'n roll," myslí si vědec.

Je zde ještě jeden důvod, proč poslat všechny informace hned naráz. Profesor Michael Garrett z nizozemského Institutu radioastronomie říká: „Podle mě je nejbližší civilizace od Země vzdálená tisíc světelných let. Bylo by poněkud nepraktické, kdybychom si na takovou vzdálenost vyměňovali znalosti po kouscích."

A doktor Douglas Vakoch, také člen SETI, závěrem říká: „Možná je tam někde civilizace, která je na naší technické úrovni, jakési dvojče Země, která ale jen poslouchá. Pokud bychom my tady také pouze čekali, nikdo bychom se o sobě nedověděli."